Stříbrné tolary z Drážďan
Stříbrné tolary z Drážďan představují ražby spojené s významnou saskou mincovní tradicí. Tato kategorie zahrnuje větší stříbrné mince, které jsou cenným pramenem pro poznání hospodářských i výtvarných dějin střední Evropy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar z roku 1627 ražený za vlády saského kurfiřta Jana Jiřího I. představuje klasické dílo raně barokního mincovnictví období Svaté říše římské. Mince pochází z...
Stříbrná mince o hodnotě 1/3 tolaru z roku 1802, ražená za vlády Fridricha Augusta III., posledního saského kurfiřta, představuje závěrečnou etapu klasického saského...
Stříbrná mince o nominálu 1/3 tolaru z roku 1796, ražená za vlády kurfiřta Fridricha Augusta III. Saského – reprezentativní portrét panovníka a státní znak Saského kurfiřtství.
Vzácný půltolar z roku 1628 s portrétem Jana Jiřího I. Saského v rytířské zbroji je atraktivním svědectvím třicetileté války a saské mincovní tradice.
Historický saský ½ tolar z roku 1608 z Drážan s portréty Christiana II. a jeho bratří od renomovaného mincmistra Heinricha von Rehnen – výjimečný kus renesanční numismatiky...
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácný reichstaler z Drážďan z roku 1616, ražený za vlády kurfiřta Johanna Georga I. a jeho bratra Augusta. Omezená ražba po Augustově smrti († 26. 12. 1615) činí tento typ s...
Stříbrný 1/3 tolar z roku 1783, ražený v Sasku za vlády Fridricha Augusta III. Precizně vypracovaná mince s dynastickým erbem a numismatickou hodnotou v rámci německého říšského...
Ovládací prvky výpisu
Drážďany patřily v rámci saského prostředí k důležitým centrům panovnické správy i reprezentace, což se odráželo také v mincovní produkci. Tolary ražené v tomto okruhu bývají spojovány s obdobím, kdy velké stříbrné mince hrály podstatnou roli v peněžním oběhu i ve formálním vystupování panovnické moci.
Tolar jako pojem označuje výraznější stříbrnou minci, která se v novověku rozšířila v mnoha částech Evropy. Vedle praktické platební funkce nesly tyto ražby často portréty, znaky a další motivy, jež dnes pomáhají zařadit minci do širšího historického a politického kontextu.
U drážďanských tolarů bývá pro numismatické studium důležitý nejen obrazový typ, ale také styl rytiny, podoba opisů a technické provedení ražby. Tyto prvky mohou napovědět o době vzniku, dobových mincovních zvyklostech i o proměnách reprezentace saských vládců.
Stříbro jako mincovní kov mělo v evropském peněžnictví dlouhodobě zásadní postavení a tolarové ražby patří mezi jeho nejvýraznější projevy. Mince z Drážďan tak zaujímají místo nejen v dějinách regionu, ale i v širším vývoji středoevropské měny a mincovnictví.
