Stříbrné tolary z Drážďan
Stříbrné tolary z Drážďan razila mincovna saských kurfiřtů a později králů, kterou kurfiřt August založil roku 1556. Od roku 1571 byla jedinou mincovnou kurfiřtství a vznikaly v ní tolary a jejich díly saských Wettinů od kurfiřta Augusta až po spolkové tolary a dvojtolary 19. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácný saský tolar z roku 1593 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Stříbrný tolar z roku 1627 ražený za vlády saského kurfiřta Jana Jiřího I. představuje klasické dílo raně barokního mincovnictví období Svaté říše římské. Mince pochází z...
Stříbrná mince o hodnotě 1/3 tolaru z roku 1802, ražená za vlády Fridricha Augusta III., posledního saského kurfiřta, představuje závěrečnou etapu klasického saského...
Stříbrná mince o nominálu 1/3 tolaru z roku 1796, ražená za vlády kurfiřta Fridricha Augusta III. Saského – reprezentativní portrét panovníka a státní znak Saského kurfiřtství.
Historický saský ½ tolar z roku 1609 z Drážan s portréty Christiana II. a jeho bratří od renomovaného mincmistra Heinricha von Rehnen – výjimečný kus renesanční numismatiky...
Stříbrný 1/3 tolar z roku 1783, ražený v Sasku za vlády Fridricha Augusta III. Precizně vypracovaná mince s dynastickým erbem a numismatickou hodnotou v rámci německého říšského...
Ovládací prvky výpisu
Kurfiřt August přenesl roku 1556 mincovnu z Freibergu do Drážďan, roku 1558 k ní připojil annaberskou a po zavření lipské mincovny roku 1571 zůstaly Drážďany jedinou mincovnou saského kurfiřtství. Roku 1737 se přestěhovala do nové budovy za kostelem Panny Marie (Frauenkirche).
Drážďanské tolary nesou značky mincmistrů, podle nichž se dají datovat i rozlišit. Hans Biener značil v letech 1556–1604 písmeny HB, a tato značka proto stojí na tolarech kurfiřta Augusta i na společných ražbách tří bratří Kristiána II., Jana Jiřího a Augusta. Po něm přišel Heinrich von Rehnen (1605–1624) se značkou HR a labutí, Constantin Rothe (1640–1678) s písmeny CR a v 18. století Ernst Dietrich Croll (1763–1778, EDC) a Johann Ernst Croll (1779–1804, IEC). Tolary Jana Jiřího I. ukazují kurfiřta v brnění s mečem a v titulu uvádějí nárok na vévodství Jülich, Kleve a Berg.
V 19. století razily Drážďany spolkové tolary a dvojtolary; značka F patří mincmistrovi Gustavu Theodoru Fischerovi (1845–1860). Od roku 1872 nesly ražby pro říši písmeno E. Poslední mince zde vznikly 5. února 1887, pak výrobu převzala mincovna v Muldenhütten.
