Sum bankovky
Sum bankovky patří k výrazným papírovým platidlům moderního Uzbekistánu a připomínají měnový vývoj země po rozpadu Sovětského svazu. Sběratele zaujmou orientálními motivy, státní symbolikou i proměnou nominálů, které odrážejí hospodářské a kulturní dějiny Střední Asie.
Řazení produktů
Výpis produktů
Dvacetikorunová poukázka z roku 1944 patří mezi nejznámější platidla, která provázela přechod mezi válečným a poválečným měnovým systémem. Její výrazná grafika a význam v oběhu...
Státovky z roku 1961 je typickým představitelem měnové reformy Československé socialistické republiky. Drobný nominál dokumentuje každodenní peněžní oběh v období...
Státovky z roku 1961 je typickým představitelem měnové reformy Československé socialistické republiky. Drobný nominál dokumentuje každodenní peněžní oběh v období...
Desetikoruna 1986 ze série V patří k nejpůsobivějším pozdním emisím československé měny, která propojuje výraznou grafiku s kulturním významem osobnosti Pavla Országha...
Bankovka 10 korun z roku 1953 je přímým dokladem zásadní měnové reformy v Československu. Jednoduché, ornamentální pojetí s velkým státním znakem odráží ideologii počátku 50....
Bankovka 10 korun z roku 1953 je přímým dokladem zásadní měnové reformy v Československu. Jednoduché, ornamentální pojetí s velkým státním znakem odráží ideologii počátku 50....
25 korunová bankovka z roku 1953 s vyobrazením jezdecké sochy sv. Václava a panoramatem Tábora. Atraktivní ukázka poválečného bankovního designu. Série AU
Výjimečně vzácná bankovka 5000 korun z roku 1920 představuje nejvyšší nominál první emise Československé republiky. Tento exemplář, označený perforací „SPECIMEN“, pochází ze...
Reprezentativní bankovka z období první republiky, nominální hodnoty 1000 korun z roku 1932, je vzácným dokladem vysoké úrovně československé bankovní grafiky a tiskařského...
Vzácný exemplář 10 Kč z roku 1927. Krásný doklad meziválečné měny a bankovní estetiky První republiky.
Vzácný exemplář 10 Kč z roku 1927. Krásný doklad meziválečné měny a bankovní estetiky První republiky.
Pětsetkoruna z roku 1944 představuje pozdní válečnou emisi Československé republiky, tištěnou ještě před obnovením samostatného státu. Tento exemplář s dvojitou perforací...
Sum bankovky představují zajímavou oblast notafilie spojenou především s moderním Uzbekistánem. Tento měnový název je v českém prostředí známý také v podobě sum či soum a vztahuje se k národní měně země, která vznikla po osamostatnění státu v první polovině 90. let 20. století. Právě spojení mladé státní identity a bohaté kulturní tradice činí tuto kategorii sběratelsky přitažlivou.
Uzbecké bankovky v sumu dobře odrážejí vývoj moderního peněžnictví ve Střední Asii. Jejich emise provázely budování samostatné měny, proměnu hospodářství i postupné zavádění vyšších nominálů. Na jednotlivých bankovkách je patrné, jak se měnila nejen kupní síla oběživa, ale také výtvarné pojetí, ochranné prvky a snaha státu vyjádřit vlastní historickou a kulturní svébytnost.
Výtvarně jsou bankovky v sumu velmi zajímavé. Objevují se na nich architektonické památky, ornamentální výzdoba, státní znaky i motivy připomínající slavnou minulost měst na hedvábné stezce. Právě tato obrazová stránka dává uzbeckým emisím osobitý ráz a odlišuje je od mnoha evropských bankovek. Sběratel na nich může sledovat propojení moderní státnosti s odkazem Samarkandu, Buchary i dalších kulturních center regionu.
Pro českého sběratele jsou bankovky v sumu zajímavé také tím, že rozšiřují obzor mimo běžně sbírané evropské měny. Umožňují poznat notafilii oblasti, v níž se setkávají turkické, perské i ruské vlivy a kde peněžní kultura nese stopu starých obchodních cest i novodobých politických změn. Kategorie tak spojuje moderní dějiny s výraznou regionální identitou.
V notafilní sbírce mají bankovky v sumu pevné místo jako doklad státní samostatnosti, kulturní tradice i proměn papírových platidel ve Střední Asii. Oslovují zájemce o světové bankovky, méně obvyklé měny i emise, na nichž se zřetelně odráží historie, architektura a vývoj moderního Uzbekistánu.
