Tetraassariony
Tetraassariony označují bronzový nominál v řecky mluvících provinciích Římské říše, jehož hodnota odpovídala čtyřem assariím. Název je průhledný: „tetra-“ znamená čtyři a assarion navazuje na římský as. Užívány byly hlavně v městských ražbách východu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis anonymní emise třídy C z 11. století představuje typickou byzantskou ražbu s náboženským motivem Krista. Mince dokládá proměnu císařské ideologie, kdy se do...
Bronzový sestertius císařovny Faustiny mladší z období vrcholné moci antoninovské dynastie. Reprezentativní velký nominál spojený s dvorem Marka Aurelia dokládá význam císařovny...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzové As císaře Galby z dramatického období let 68–69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Emise z římské mincovny připomíná vojenskou moc a legitimitu nového vládce....
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Tetraassariony patří k výrazům, které ukazují, jak se v římské říši prolínalo latinské a řecké peněžní názvosloví. Základem je řecké assarion, pojem odvozený od římského assu, jenž se ve východních oblastech říše stal srozumitelným označením pro drobné bronzové oběživo. Předpona tetra- („čtyři“) pak vymezuje hodnotu jako čtyři assaria a dává názvu přirozenou, „početní“ logiku.
V praxi se tetraassarion uplatňoval zejména v rámci městských ražeb římských provincií, kde si jednotlivá centra udržovala vlastní mincovní produkci pro místní potřeby. Takové prostředí podporovalo používání řeckých názvů i tam, kde politická moc byla římská, protože správa, obchod i každodenní jazyk ve východním Středomoří zůstávaly z velké části řecké. Tetraassariony tak nejsou znakem jedné „národní“ měny, ale spíše společného slovníku, kterým se popisovaly hodnoty v regionálním oběhu.
Časově se pojem nejčastěji spojuje s císařským obdobím, kdy se v provinciích masově razily bronzové nominály pro běžné platby. Vztah k assariu umožňoval jednoduché převody mezi drobnými hodnotami, aniž by bylo nutné opírat se o jednotný celostátní bronzový standard. Právě tato pružnost pomáhá vysvětlit, proč se názvy typu diassarion, triassarion či tetraassarion v pramenech a numismatické literatuře objevují tak často.
Smysl tetraassarionu proto leží hlavně v dějinách peněžního jazyka: jde o doklad toho, jak Římané na východě říše přijímali řecké označování hodnot a jak se římské „asové“ proměnily v místní assaria. Tetraassariony tak připomínají každodenní ekonomiku provincií, v níž byla klíčová srozumitelnost nominálů a stabilita pojmů napříč mnoha městy a oblastmi.
