Tetraassariony
Tetraassariony označují bronzový nominál v řecky mluvících provinciích Římské říše, jehož hodnota odpovídala čtyřem assariím. Název je průhledný: „tetra-“ znamená čtyři a assarion navazuje na římský as. Užívány byly hlavně v městských ražbách východu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Tetraassariony patří k výrazům, které ukazují, jak se v římské říši prolínalo latinské a řecké peněžní názvosloví. Základem je řecké assarion, pojem odvozený od římského assu, jenž se ve východních oblastech říše stal srozumitelným označením pro drobné bronzové oběživo. Předpona tetra- („čtyři“) pak vymezuje hodnotu jako čtyři assaria a dává názvu přirozenou, „početní“ logiku.
V praxi se tetraassarion uplatňoval zejména v rámci městských ražeb římských provincií, kde si jednotlivá centra udržovala vlastní mincovní produkci pro místní potřeby. Takové prostředí podporovalo používání řeckých názvů i tam, kde politická moc byla římská, protože správa, obchod i každodenní jazyk ve východním Středomoří zůstávaly z velké části řecké. Tetraassariony tak nejsou znakem jedné „národní“ měny, ale spíše společného slovníku, kterým se popisovaly hodnoty v regionálním oběhu.
Časově se pojem nejčastěji spojuje s císařským obdobím, kdy se v provinciích masově razily bronzové nominály pro běžné platby. Vztah k assariu umožňoval jednoduché převody mezi drobnými hodnotami, aniž by bylo nutné opírat se o jednotný celostátní bronzový standard. Právě tato pružnost pomáhá vysvětlit, proč se názvy typu diassarion, triassarion či tetraassarion v pramenech a numismatické literatuře objevují tak často.
Smysl tetraassarionu proto leží hlavně v dějinách peněžního jazyka: jde o doklad toho, jak Římané na východě říše přijímali řecké označování hodnot a jak se římské „asové“ proměnily v místní assaria. Tetraassariony tak připomínají každodenní ekonomiku provincií, v níž byla klíčová srozumitelnost nominálů a stabilita pojmů napříč mnoha městy a oblastmi.
