Tolary
Tolary představují nejvýznamnější stříbrnou minci evropských dějin, která po více než čtyři století dominovala mezinárodnímu obchodu. Od prvních jáchymovských tolarů ražených roku 1520 až po poslední rakouské tolary z 19. století byly tyto velké stříbrné mince symbolem ekonomické síly a státní suverenity.
Řazení produktů
Výpis produktů
Šroubovací tolar Leopolda V. z tyrolské mincovny Hall představuje mimořádně zajímavou formu habsburské ražby. Kromě historického významu zaujme i svou konstrukcí, která sloužila...
Stříbrný tolar císaře Karla VI. z roku 1734, vyražený v tyrolském Hallu, představuje reprezentativní minci vrcholně barokní habsburské monarchie. Výrazný portrét panovníka a...
Stříbrný tolar císaře Karla VI. z roku 1729, ražený v tyrolském Hallu, představuje reprezentativní minci habsburské monarchie v době vrcholného baroka. Atraktivní portrét...
Stříbrný čtvrt tolar Fridricha II. Velikého z počátku jeho vlády představuje drobnější nominál osvícenského Pruska. Emise z let 1750–1752 dokládá stabilizaci měny i rostoucí...
Stříbrný Vereinsthaler Fridricha Viléma IV. z roku 1859 představuje vrcholnou etapu pruského mincovnictví před sjednocením Německa. Emise vznikla v rámci měnové unie německých...
Stříbrný tolar Fridricha Viléma II. z roku 1796 pochází z období před zásadními otřesy napoleonských válek. Reprezentativní nominál pozdního 18. století odráží kontinuitu pruské...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1777 představuje vrcholnou mincovní produkci osvícenského Pruska. Emise z období politické i vojenské síly království nese silnou...
Stříbrný tolar Fridricha Viléma III. z roku 1818 pochází z období poválečné obnovy Pruska po napoleonských válkách. Výrazná symbolika orla a vojenských atributů odráží nově...
Stříbrný tolar pruského krále Fridricha Viléma III. z období zásadních reforem a modernizace státu. Reprezentativní nominál s bohatou heraldikou odráží moc a tradici pruské...
Stříbrný spolkový tolar Pruského království z roku 1866, známý jako „Siegestaler“, byl vydán na paměť pruského vítězství v rozhodujících konfliktech tohoto roku. Spojuje...
Stříbrný tolar Pruského království z roku 1846 je známý jako mansfeldský hornický tolar a připomíná dlouhou tradici těžby a hornictví v oblasti Mansfeldu. Emise spojuje měnovou...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Tolary se do evropských dějin zapsaly jako pojem spojený s nástupem velkých stříbrných platidel a s prudkým rozvojem hornictví na přelomu středověku a novověku. Ještě předtím se v Tyrolsku objevily předchůdné ražby označované jako guldinery, které měly usnadnit obchod v době, kdy se v oběhu citelně projevoval nedostatek zlata. V 16. století však převládl název odvozený od Jáchymova, tehdy Joachimsthalu.
Klíčovým okamžikem pro české země byla jáchymovská ražba spojená s rodem Šliků a se stříbrem z Krušných hor. Ražba byla zahájena už v roce 1519 a český zemský sněm ji 9. ledna 1520 oficiálně povolil, čímž se z jáchymovských mincí stal uznávaný prostředek směny na širším trhu. Právě z označení Joachimsthaler se vžila zkrácená podoba Thaler, z níž se v češtině ustálil tolar.
Označení tolar se pak šířilo po německy mluvících zemích a postupně se stalo obecným názvem pro mince podobného typu v řadě států. V prostředí Svaté říše římské se tolar promítl do měnových zvyklostí i účetních soustav a jeho jméno získalo prestiž díky široké přijatelnosti v dálkovém obchodu. Jazykový vliv byl natolik silný, že se z téhož kořene vyvinulo i slovo „dolar“, které se později uchytilo za oceánem.
V 18. století se tolarová tradice dál proměňovala podle měnových dohod a standardů jednotlivých zemí a v habsburském prostoru se pojem spojoval i s typy ražeb určených pro obchod mimo domácí oběh. Postupné reformy 19. století pak ve střední Evropě nahrazovaly starší soustavy novými jednotkami, přesto však název tolar v kultuře i historickém povědomí zůstal jako připomínka doby, kdy stříbro z českých zemí ovlivnilo evropské peněžnictví.
