Ferdinand II., člen štýrské linie Habsburků, vládl v letech 1617–1637 jako český král a císař Svaté říše římské. Jeho vláda byla úzce spjata s třicetiletou válkou, rekatolizací a posilováním absolutistické moci. Tolary ražené v tomto období tak nejsou pouze platidlem – představují i nástroj císařské ideologie a symbol autority v rozvrácené Evropě.

Tolary Ferdinanda II. vznikaly ve Vídni, Praze, Kremnici i v dalších mincovnách. Typicky nesou portrét císaře s habsburskou bradou, často v brnění či s korunkou věrnosti, a latinský opis jako „FERDINANDVS II D G ROM IMP S A G H B REX“. Reverz obvykle zobrazuje dvojhlavého orla se štítem dynastie nebo kříž s korunou – symboly říšské moci a katolické víry. Významnou ikonografii mají i některé pamětní nebo nouzové tolary, např. klipy z obležených měst.

Vzhledem k válečným okolnostem kolísala kvalita i množství ražby. Přesto se mnohé tolary Ferdinanda II. vyznačují precizní rytinou a silnou barokní estetikou, zejména v časných emisích. V některých oblastech se razily také tzv. přetavené ražby z ukořistěného kovu nebo válkou znehodnocené měny, což dává těmto mincím mimořádně silný příběh.

Tolary Ferdinanda II. dnes patří mezi historicky nejzajímavější habsburské ražby. Odhalují napětí mezi náboženskou vírou, politickou mocí a ekonomickým tlakem války. Pro sběratele představují atraktivní kombinaci ikonografie, raritnosti a barokní mincovní tradice. Každý kus je svědkem jedné z nejbouřlivějších epoch evropských dějin.