Stříbrný 1 Scudo z Milána z roku 1779 s portrétem Marie Terezie jako vévodkyně milánské. Historicky i numismaticky významná ražba z pozdního období vlády císařovny, atraktivní...
Dvoutolar Friedricha Augusta II. z roku 1854, ražený v Drážďanech pod vedením mincmistra Gustava T. Fischera. Velkoformátová stříbrná mince Vereinové měny s vysokou sběratelskou...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1779, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a vzácnou značkou mincmistrů SK. – P.D. z kremnické mincovny. Klasika uherské numismatiky.
Stříbrný 1/4 tolar z roku 1789 ražený v Kremnici za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a zkřížené prapory s korunami symbolizují vojenskou i dynastickou moc habsburské říše.
Stříbrný 1/4 tolar z roku 1789 ražený v Kremnici za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a zkřížené prapory s korunami symbolizují vojenskou i dynastickou moc habsburské říše.
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Günzburgu za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a křížící se prapory symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Günzburgu za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a křížící se prapory symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Günzburgu za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a křížící se prapory symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Stříbrný 1/3 tolar z roku 1783, ražený v Sasku za vlády Fridricha Augusta III. Precizně vypracovaná mince s dynastickým erbem a numismatickou hodnotou v rámci německého říšského...
Impozantní saský tolar Augusta I. z roku 1578, ražený v Drážďanech. Precizní portrét a titulatura kurfiřta, spolu s aliančním erbem a říšskými tituly, z něj činí vrchol...
Vzácná mince 40 grošů z roku 1621 ražená v Sasku. Kurfiřtská ražba s erbem Wettinů a titulem říšského volitele. Certifikace NGC AU55 potvrzuje výborný stav a výrazně...
Stříbrný tolar Ferdinanda II. z roku 1624, ražený v Praze. Bohatě zdobená mince s celým titulem panovníka a dvouhlavým orlem symbolizuje moc Habsburků v době třicetileté války....
František I. Štěpán Lotrinský (1708–1765), manžel Marie Terezie a císař Svaté říše římské, vstoupil do dějin nejen jako zakladatel dynastie Habsbursko-Lotrinské, ale také jako výrazná postava barokní Evropy. Ačkoli formálně nevládl Habsburské monarchii, byl korunován římským císařem a jeho jméno se objevuje na vybraných císařských a říšských tolarových ražbách, zejména z rakouských, uherských a říšských mincoven.
Tolary Františka I. bývají často spojovány s pozdně barokním stylem – vyznačují se bohatě ztvárněným portrétem panovníka v brnění, s dlouhou parukou a důstojným výrazem. Typický je nápis „FRANCISCVS I D G ROM IMP S EMP AVST REX“ nebo jeho varianty. Reverz obvykle zobrazuje císařského orla s korunou a říšským jablkem nebo kompozici s erbem a letopočtem ražby. Tyto tolary odrážejí císařskou reprezentaci, stabilitu a dynastickou kontinuitu.
Raženy byly v různých mincovnách – především ve Vídni, Hallu, Kremnici a dalších zemích koruny české či uherské. Ačkoliv byly určeny k oběhu, mnohé exempláře vykazují výjimečnou uměleckou úroveň rytiny a jsou dodnes ceněny i jako pamětní mince. Často se vyskytují v dobrém zachovalém stavu, což zvyšuje jejich sběratelskou atraktivitu.
Tolary Františka I. Štěpána Lotrinského dnes představují cenný doklad o přechodu od barokního k osvícenskému pojetí panovnické moci. Pro sběratele mají velký význam nejen z hlediska estetiky, ale i díky svému postavení na rozhraní dvou velkých dynastických epoch – doznívajících Habsburků a nastupující habsbursko-lotrinské linie. Jsou symbolem politické i mincovní kontinuity v 18. století.
