Tolary Friedricha Ulricha
Tolary Friedricha Ulricha zachycují stříbrné mince německého teritoriálního panovníka z období svatořímské říše. Tyto mince ilustrují decentralizovanou strukturu německého mincovnictví a dokumentují politickou fragmentaci střední Evropy v raném novověku.
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Vzácná stříbrná mince z německého knížectví Brunswick-Lüneburg s motivem skákajícího koně a erbem vévody Georga Wilhelma. Ražba z roku 1693 s nádhernou patinou.
Reprezentativní pruský tolar z roku 1803 s portrétem Friedricha Wilhelma III. a erbem s divými muži. Raženo ve Vratislavi, zachovalá mince z doby napoleonských válek.
Stříbrný 24 Mariengroschen z roku 1789, ražený v Brunšviku pod vládou Karla Viléma Ferdinanda – impozantní skákající kůň a klasický leipzigský měnový standard.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený ve Vídni představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar z roku 1965, ražený firmou ARTEX podle historické předlohy z roku 1896 k miléniu příchodu Maďarů – s ikonickým portrétem Františka Josefa I. a madonou s uherským...
Reprezentační novoražba slavné uherské tolarové klipy z roku 1896, vyražená v roce 1965 firmou ARTEX k miléniu příchodu Maďarů do Podunajské nížiny – historický motiv Františka...
Půl tolar Josefa II. z roku 1789 s výrazným Burgundským křížem a vídeňskou značkou „A“ odráží éru osvícenských reforem a rozmachu habsburské moci.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v německém Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století.
Tolary Friedricha Ulricha představují numismatické památky německého říšského knížete, který reprezentuje typického představitele teritoriálních panovníků svatořímské říše. Tito menší vladaři udržovali vlastní měnové systémy a razili mince v rámci decentralizované struktury německých zemí.
Friedrichovy tolary dokumentují složitou politickou strukturu starého německého světa, kde vedle velkých kurfiřtství existovaly desítky menších suverénních území. Každé z těchto území mělo právo razit vlastní mince, což vytvářelo pestrou mozaiku regionálních numismatických tradic.
Technicky představují Friedrichovy tolary kvalitní řemeslnou práci menších německých mincoven. Heraldické kompozice často kombinují dynastické symboly s referenčními motivy odkazujícími na říšskou příslušnost. Ikonografie zdůrazňuje legitimní postavení panovníka v rámci říšské hierarchie.
Pro sběratele představují tolary Friedricha Ulricha pohled na feudální strukturu předmoderní střední Evropy. Jejich historická hodnota spočívá v dokumentaci politického systému, který zanikl s napoleonskými reformami a vznikem moderních národních států v 19. století.
