Tolary Friedricha Ulricha
Tolary Friedricha Ulricha zachycují stříbrné mince německého teritoriálního panovníka z období svatořímské říše. Tyto mince ilustrují decentralizovanou strukturu německého mincovnictví a dokumentují politickou fragmentaci střední Evropy v raném novověku.
Stříbrný tolar z roku 1775 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1773 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1755 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1772 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1771 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1771 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1758, známý jako „Wappentaler“, ražený za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reverz zdobí velký rodový erb Wittelsbachů, averz nese portrét...
Stříbrný 12groš z roku 1674 s postavou divého muže – symbolická ražba vévodství Braunschweig-Calenberg za vlády Welfského rodu, dnes vyhledávaná pro svou ikonografii a...
Saský půltolar z roku 1570 ražený v Drážďanech za vlády kurfiřta Augusta – silná mince pozdní renesance s jedinečným portrétem s mečem a propracovaným erbem Wettinů.
Guldentaler Ferdinanda II. z roku 1574 ražený v Hallu v Tyrolsku – pozoruhodná renesanční mince spojující mocenský prestiž Habsburků s výjimečnou medailérskou kvalitou.
Stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall představuje vrchol renesanční medailérské práce i politického prestiže Habsburků v alpské oblasti 16. století.
Stříbrný tolar Fridricha Augusta I. z roku 1813 je výmluvným svědkem napoleonské éry a proměn evropského politického uspořádání v době války šesté koalice.
Tolary Friedricha Ulricha představují numismatické památky německého říšského knížete, který reprezentuje typického představitele teritoriálních panovníků svatořímské říše. Tito menší vladaři udržovali vlastní měnové systémy a razili mince v rámci decentralizované struktury německých zemí.
Friedrichovy tolary dokumentují složitou politickou strukturu starého německého světa, kde vedle velkých kurfiřtství existovaly desítky menších suverénních území. Každé z těchto území mělo právo razit vlastní mince, což vytvářelo pestrou mozaiku regionálních numismatických tradic.
Technicky představují Friedrichovy tolary kvalitní řemeslnou práci menších německých mincoven. Heraldické kompozice často kombinují dynastické symboly s referenčními motivy odkazujícími na říšskou příslušnost. Ikonografie zdůrazňuje legitimní postavení panovníka v rámci říšské hierarchie.
Pro sběratele představují tolary Friedricha Ulricha pohled na feudální strukturu předmoderní střední Evropy. Jejich historická hodnota spočívá v dokumentaci politického systému, který zanikl s napoleonskými reformami a vznikem moderních národních států v 19. století.
