Tolary Jana Adolfa Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpského

Tolary Jana Adolfa Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpského patří k numismatickým památkám významného severoněmeckého vévodství na pomezí německého a skandinávského světa. Jan Adolf vládl gottorpské části Šlesvicka-Holštýnska v letech 1590–1616 a jeho éra představuje období kulturního a hospodářského rozkvětu vévodství. Z gottorpské linie později vzešli švédští králové i ruští carové, což dodává těmto ražbám zvláštní dynastický význam.

Šlesvicko-Holštýnsko bylo od středověku rozděleno mezi dánskou korunu a různé vévodské linie. Gottorpové drželi část vévodství jako říšské léno a jejich postavení mezi Dánskem a Svatou říší římskou určovalo politiku vévodství. Jan Adolf udržoval dobré vztahy s oběma stranami a jeho vláda přinesla vévodství období relativního míru a prosperity.

Vévoda Jan Adolf proslul jako mecenáš umění a věd. Za jeho vlády vznikl proslulý gottorpský glóbus, jeden z největších globů své doby, a vévodský dvůr v Gottorpu patřil k centrům severoněmecké renesanční kultury. Bohatství vévodství plynulo z obchodu, zemědělství i strategické polohy na spojnici mezi Severním a Baltským mořem.

Tolary Jana Adolfa nesly na averzu vévodský portrét v renesančním stylu, reverz zobrazoval gottorpský znak nebo říšského orla. Ražba probíhala v mincovně vévodství podle říšských standardů. Kvalita zpracování odpovídala kulturním ambicím gottorpského dvora a jeho snaze o reprezentaci mezi říšskými knížaty.

Pro sběratele představují tolary Jana Adolfa zajímavou oblast severoněmeckého mincovnictví s vazbami na pozdější švédské a ruské dějiny. Gottorpské ražby jsou méně časté než mince větších německých států a vyžadují znalost složitých dynastických vztahů ve Šlesvicku-Holštýnsku. Zvláště ceněny jsou tolary s kvalitními renesančními portréty a exempláře dokumentující kulturní rozkvět gottorpského vévodství.