Tolary Jana Filipa Sasko-Altenburského
Tolary Jana Filipa Sasko-Altenburského jsou stříbrné ražby spojené s krátkou vládou tohoto ernestinského vévody na přelomu 16. a 17. století. Představují doklad mincovnictví menších saských zemí ve Svaté říši římské v době před třicetiletou válkou.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tolar Ferdinanda II. Tyrolského z hallské mincovny připomíná vrcholnou éru habsburské správy v Tyrolsku. Spojuje prestiž renesančního panovnického typu, sílu stříbrné měny a...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Stříbrný tolar salcburského arcibiskupa Wolfa Dietricha z Raitenau představuje reprezentativní ražbu přelomu renesance a baroka. Spojuje duchovní i světskou autoritu knížecího...
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1838 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1669 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky knížectví Mansfeld-Bornstedt.
Stříbrný tolar Fridricha Viléma II. z roku 1796 pochází z období před zásadními otřesy napoleonských válek. Reprezentativní nominál pozdního 18. století odráží kontinuitu pruské...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1770 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1784 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Uherský tolar z roku 1783 ražený v Kremnici za vlády Josefa II. Habsburského. Oblíbený „mariánský“ typ s nápisem Patrona Hungariae patří k ikonickým stříbrným mincím střední...
Jan Filip Sasko-Altenburský byl příslušníkem ernestinské větve rodu Wettinů a vládl jen krátce na přelomu 16. a 17. století. Mince ražené jeho jménem je proto vhodné chápat v rámci raně novověkého německého mincovnictví ještě před otřesy třicetileté války, nikoli jako svědectví poválečné obnovy.
Tolar byl v této době významnou velkou stříbrnou mincí, která měla v říšském prostoru širokou váhu i oběh. U menších knížectví a vévodství zároveň sloužil jako prostředek reprezentace panovnické autority, protože na minci spojoval hospodářskou funkci s dynastickou a heraldickou prezentací.
U ražeb Jana Filipa lze očekávat typické prvky své doby, zejména panovnické označení a zemské či rodové znaky. Při popisu jednotlivých kusů je ale vhodná opatrnost, protože konkrétní podoby ikonografie, opisů a emisí se mohou lišit a nelze je bez doložení zobecňovat.
Tato kategorie je zajímavá především jako součást mincovní produkce sasko-altenburského prostředí a širší tradice ernestinských ražeb. Tolary Jana Filipa připomínají období formování a správy menších územních celků v říšském rámci a ukazují, jakou roli měla mince v politické i hospodářské komunikaci své doby.
