Tolary Jana Filipa Sasko-Altenburského
Tolary Jana Filipa Sasko-Altenburského jsou stříbrné ražby spojené s krátkou vládou tohoto ernestinského vévody na přelomu 16. a 17. století. Představují doklad mincovnictví menších saských zemí ve Svaté říši římské v době před třicetiletou válkou.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Saský tolar z roku 1608 spojuje portréty tří příslušníků albertinské větve Wettinů – Kristiána II., Jana Jiřího a Augusta. Výrazná portrétní kompozice, dobové opisy a hmotnost...
Tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1621 pochází z mincovny Ensisheim. Reprezentativní portrét panovníka a bohatě členěný korunovaný erb připomínají mocenskou symboliku...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1601 ražený v Kremnici představuje mistrovský kus renesanční mincovní tvorby s portrétem císaře a říšským orlem.
Jan Filip Sasko-Altenburský byl příslušníkem ernestinské větve rodu Wettinů a vládl jen krátce na přelomu 16. a 17. století. Mince ražené jeho jménem je proto vhodné chápat v rámci raně novověkého německého mincovnictví ještě před otřesy třicetileté války, nikoli jako svědectví poválečné obnovy.
Tolar byl v této době významnou velkou stříbrnou mincí, která měla v říšském prostoru širokou váhu i oběh. U menších knížectví a vévodství zároveň sloužil jako prostředek reprezentace panovnické autority, protože na minci spojoval hospodářskou funkci s dynastickou a heraldickou prezentací.
U ražeb Jana Filipa lze očekávat typické prvky své doby, zejména panovnické označení a zemské či rodové znaky. Při popisu jednotlivých kusů je ale vhodná opatrnost, protože konkrétní podoby ikonografie, opisů a emisí se mohou lišit a nelze je bez doložení zobecňovat.
Tato kategorie je zajímavá především jako součást mincovní produkce sasko-altenburského prostředí a širší tradice ernestinských ražeb. Tolary Jana Filipa připomínají období formování a správy menších územních celků v říšském rámci a ukazují, jakou roli měla mince v politické i hospodářské komunikaci své doby.
