Tolary Jana Filipa Sasko-Altenburského
Tolary Jana Filipa Sasko-Altenburského jsou stříbrné ražby spojené s krátkou vládou tohoto ernestinského vévody na přelomu 16. a 17. století. Představují doklad mincovnictví menších saských zemí ve Svaté říši římské v době před třicetiletou válkou.
Řazení produktů
Výpis produktů
Saský tolar z roku 1782 ražený za vlády kurfiřta Fridricha Augusta III. Klasická stříbrná mince typu „EINE MARCKE“ s bohatým erbem a reprezentativním portrétem panovníka.
Stříbrný křížový tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi významné obchodní mince 18. století. Vznikl za vlády Františka I. Štěpána a je typický svým charakteristickým motivem...
Půl tolar Josefa II. z roku 1788 s výrazným Burgundským křížem a vídeňskou značkou „A“ odráží éru osvícenských reforem a rozmachu habsburské moci.
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1819 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1823 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1779, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a vzácnou značkou mincmistrů SK. – P.D. z kremnické mincovny. Klasika uherské numismatiky.
Pamětní půltolar salcburského arcibiskupa Parise z Lodronu připomíná 300. výročí vysvěcení katedrály a přenesení ostatků sv. Ruperta. Jde o výraznou barokní ražbu s hlubokým...
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1797 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar svobodného říšského města Augsburg z doby Ferdinanda III. představuje významnou minci období třicetileté války. Vyniká precizní ražbou a bohatým historickým...
Stříbrný tolar Matyáše II. z počátku 17. století představuje vrcholnou ukázku uherské mincovní produkce. Vznikl v období politického napětí i konsolidace moci Habsburků a dodnes...
Silná ukázka habsburské moci v období Třicetileté války. Tento půltolar s portrétem císaře Ferdinanda II. představuje nejen mincovní umění raného 17. století, ale i symbol...
Jan Filip Sasko-Altenburský byl příslušníkem ernestinské větve rodu Wettinů a vládl jen krátce na přelomu 16. a 17. století. Mince ražené jeho jménem je proto vhodné chápat v rámci raně novověkého německého mincovnictví ještě před otřesy třicetileté války, nikoli jako svědectví poválečné obnovy.
Tolar byl v této době významnou velkou stříbrnou mincí, která měla v říšském prostoru širokou váhu i oběh. U menších knížectví a vévodství zároveň sloužil jako prostředek reprezentace panovnické autority, protože na minci spojoval hospodářskou funkci s dynastickou a heraldickou prezentací.
U ražeb Jana Filipa lze očekávat typické prvky své doby, zejména panovnické označení a zemské či rodové znaky. Při popisu jednotlivých kusů je ale vhodná opatrnost, protože konkrétní podoby ikonografie, opisů a emisí se mohou lišit a nelze je bez doložení zobecňovat.
Tato kategorie je zajímavá především jako součást mincovní produkce sasko-altenburského prostředí a širší tradice ernestinských ražeb. Tolary Jana Filipa připomínají období formování a správy menších územních celků v říšském rámci a ukazují, jakou roli měla mince v politické i hospodářské komunikaci své doby.
