Tolary Jana Filipa Sasko-Altenburského
Tolary Jana Filipa Sasko-Altenburského jsou stříbrné ražby spojené s krátkou vládou tohoto ernestinského vévody na přelomu 16. a 17. století. Představují doklad mincovnictví menších saských zemí ve Svaté říši římské v době před třicetiletou válkou.
Řazení produktů
Výpis produktů
Reprezentativní stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského spojuje detailní portrét renesančního panovníka s bohatě členěným habsburským znakem. Ražba z proslulé mincovny Hall...
Nedatovaný stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall vyniká reprezentativním portrétem panovníka ve zdobené zbroji a bohatým zemským znakem. Působivá...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall představuje výraznou habsburskou ražbu pozdní renesance. Panovníkův portrét a bohatě členěný erb obklopený...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1797 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má má spony!
Stříbrný tolar z roku 1755 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Saský čtvrttolar Jana Jiřího I. z roku 1640, ražený v Drážďanech uprostřed třicetileté války. Reverz se spřaženými erby Saska a Durynska připomíná, jaké země kurfiřt spravoval v...
Tolar Ferdinanda II. Tyrolského z hallské mincovny připomíná vrcholnou éru habsburské správy v Tyrolsku. Spojuje prestiž renesančního panovnického typu, sílu stříbrné měny a...
Stříbrný tolar salcburského arcibiskupa Wolfa Dietricha z Raitenau představuje reprezentativní ražbu přelomu renesance a baroka. Spojuje duchovní i světskou autoritu knížecího...
Jan Filip Sasko-Altenburský byl příslušníkem ernestinské větve rodu Wettinů a vládl jen krátce na přelomu 16. a 17. století. Mince ražené jeho jménem je proto vhodné chápat v rámci raně novověkého německého mincovnictví ještě před otřesy třicetileté války, nikoli jako svědectví poválečné obnovy.
Tolar byl v této době významnou velkou stříbrnou mincí, která měla v říšském prostoru širokou váhu i oběh. U menších knížectví a vévodství zároveň sloužil jako prostředek reprezentace panovnické autority, protože na minci spojoval hospodářskou funkci s dynastickou a heraldickou prezentací.
U ražeb Jana Filipa lze očekávat typické prvky své doby, zejména panovnické označení a zemské či rodové znaky. Při popisu jednotlivých kusů je ale vhodná opatrnost, protože konkrétní podoby ikonografie, opisů a emisí se mohou lišit a nelze je bez doložení zobecňovat.
Tato kategorie je zajímavá především jako součást mincovní produkce sasko-altenburského prostředí a širší tradice ernestinských ražeb. Tolary Jana Filipa připomínají období formování a správy menších územních celků v říšském rámci a ukazují, jakou roli měla mince v politické i hospodářské komunikaci své doby.





