Tolary Josefa II.
Tolary Josefa II. zahrnují ražby z let 1765–1790: nejprve tolary, které vydával jako římský císař za spoluvlády s matkou Marií Terezií, po roce 1780 tolary samostatného panovníka. Vedle konvenčních tolarů sem patří i křížové tolary a jejich díly, ražené hlavně pro Rakouské Nizozemí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Kremnici za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a burgundský kříž s korunami symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Günzburgu za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a burgundský kříž s korunami symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Půl tolar Josefa II. z roku 1788 s výrazným Burgundským křížem a vídeňskou značkou „A“ odráží éru osvícenských reforem a rozmachu habsburské moci.
Půl tolar Josefa II. z roku 1788 s výrazným Burgundským křížem a vídeňskou značkou „A“ odráží éru osvícenských reforem a rozmachu habsburské moci.
Půltolar křížový z Rakouského Nizozemí patří k tradičním stříbrným oběžným mincím pozdního 18. století. Vznikal za vlády císaře Josefa II. a představuje typický nominál...
Půltolar křížový z Rakouského Nizozemí patří k tradičním stříbrným oběžným mincím pozdního 18. století. Vznikal za vlády císaře Josefa II. a představuje typický nominál...
Stříbrně působící půltolar Josefa II. z roku 1787 nese Madonu s Ježíškem v paprscích a uherský znak pod korunou, který podpírají dva andělé. Ražba se značkou A pochází z...
Půltolar křížový z Rakouského Nizozemí patří k tradičním stříbrným oběžným mincím pozdního 18. století. Vznikal za vlády císaře Josefa II. a představuje typický nominál...
Půltolar křížový z Rakouského Nizozemí patří k tradičním stříbrným oběžným mincím pozdního 18. století. Vznikal za vlády císaře Josefa II. a představuje typický nominál...
Půl tolar Josefa II. z roku 1790 s výrazným Burgundským křížem a vídeňskou značkou „A“ odráží éru osvícenských reforem a rozmachu habsburské moci.
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Günzburgu za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a burgundský kříž s korunami symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Ovládací prvky výpisu
Josef II. (1741–1790) se po smrti otce Františka I. Štěpána roku 1765 stal římským císařem a spoluvládcem své matky Marie Terezie, samostatně vládl v letech 1780–1790. Jeho tolary se razily v konvenční měně: z kolínské hřivny ryzího stříbra se razilo deset tolarů o hmotnosti asi 28 gramů a ryzosti 833 tisícin, tolar platil dva zlaté.
Za spoluvlády vycházely mince s Josefovým jménem a císařským titulem vedle ražeb Marie Terezie. Pro ně zavedla vídeňská mincovna v červnu 1766 písmeno A, na všech mincích monarchie se písmena mincoven ustálila v prosinci 1780; tehdy byly zároveň zrušeny iniciály mincmistrů a vardajnů. Josefovy tolary se tak poznají podle písmen, například A Vídeň, B Kremnice, C Praha či H Günzburg. Pražská mincovna byla v letech 1783–1784 přeměněna na směnárnu drahých kovů a provoz obnovila až roku 1795, takže za Josefovy vlády se v Praze razilo jen do roku 1784.
Zvláštní skupinou jsou křížové tolary, zvané též korunní, a jejich poloviny a čtvrtiny. Razily se od roku 1755 pro Rakouské Nizozemí místo brabantských dukatonů. Na rubu nesou burgundský kříž se třemi korunami a řádem Zlatého rouna, na líci je od roku 1780 portrét panovníka. Za Josefa II. je vedle Bruselu razily i mincovny ve Vídni, Kremnici a Günzburgu, jak dokládají písmena A, B a H.





