Tolary Josefa II.
Tolary Josefa II. patří do mincovní produkce habsburské monarchie spojené s panovníkem, který vládl samostatně v 80. letech 18. století a dříve působil i jako spoluvládce Marie Terezie. Jde o významnou skupinu velkých stříbrných mincí, na nichž se dobře sleduje dobová panovnická reprezentace i pokračování měnových zvyklostí pozdně tereziánského a josefínského období.
Řazení produktů
Výpis produktů
Konvenční tolar Friedbergu z roku 1766 představuje pozdně barokní ražbu svobodného říšského města. Spojuje motiv svatého Jiří, mincovní správu rodu Dalbergů a autoritu Josefa...
Půl tolar Josefa II. z roku 1788 s výrazným Burgundským křížem a vídeňskou značkou „A“ odráží éru osvícenských reforem a rozmachu habsburské moci.
Půl tolar Josefa II. z roku 1790 s výrazným Burgundským křížem a vídeňskou značkou „A“ odráží éru osvícenských reforem a rozmachu habsburské moci.
Stříbrný 1/4 tolar z roku 1789 ražený v Kremnici za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a zkřížené prapory s korunami symbolizují vojenskou i dynastickou moc habsburské říše.
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Günzburgu za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a křížící se prapory symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Ovládací prvky výpisu
Josef II. byl synem Marie Terezie a jednou z klíčových osobností habsburské monarchie druhé poloviny 18. století. V numismatice je zajímavý tím, že jeho jméno a titulatura se objevují jak na mincích z doby jeho samostatné vlády, tak u některých ražeb souvisejících už s obdobím spoluvlády. Kategorie tolarů Josefa II. proto zahrnuje materiál, který je historicky třeba vnímat v širším rámci než jen v úzkém vymezení let jeho samostatného panování.
Tolar byl v této době zavedeným a široce respektovaným velkým stříbrným nominálem. U josefínských ražeb bývá pro vzhled typická především panovnická busta a habsburská heraldika, případně další tradiční prvky mincovního obrazu obvyklé pro tehdejší dvorskou reprezentaci. Smysl těchto mincí nespočívá v nějaké výjimečné obrazové originalitě, ale spíše v jejich místě v ustálené měnové a reprezentativní tradici monarchie.
Josef II. je v dějinách znám především jako panovník spojený s rozsáhlými správními a společenskými reformami. Je však opatrné nepřisuzovat samotným tolarům přímý a jednoznačný programový význam ve vztahu ke každému jeho opatření. Mince především plnily peněžní a reprezentační funkci a teprve v širších souvislostech doplňují obraz doby, v níž vznikaly.
Pro studium těchto tolarů je důležité sledovat portrétní typy, titulaturu, heraldické uspořádání i celkové zařazení do habsburské měnové produkce konce 18. století. Právě spojení tradiční formy velké stříbrné mince s obdobím výrazných reforem činí z tolarů Josefa II. historicky zajímavou kategorii, která dobře zapadá do širšího vývoje středoevropské numismatiky.





