
Stříbrný tolar Karla VI. z roku 1732, ražený ve Vídni. Výrazný dvouhlavý orel a detailní portrét panovníka činí z této mince cenný sběratelský kus.
Karel VI. (1685–1740), císař Svaté říše římské a otec Marie Terezie, vládl v době, kdy Habsburská monarchie čelila mnoha výzvám – od války o španělské dědictví až po otázku ženského nástupnictví. Právě za jeho vlády vznikla slavná Pragmatická sankce. Tolary, které nesou jeho jméno a portrét, jsou významným dokladem císařské reprezentace, dynastické kontinuity i technické kvality tehdejšího mincovnictví.
Tolary Karla VI. byly raženy v řadě habsburských mincoven – především ve Vídni, Kremnici, Hallu či Miláně. Na averzu se objevuje císařův portrét s vavřínovým věncem či parukou, s nápisem „CAROLUS VI D G ROM IMP S A G H B REX“ nebo jeho variantami. Reverz tradičně nese dvojhlavého orla se znaky jednotlivých habsburských zemí – symbol jednoty říše pod císařskou korunou.
Tyto tolary byly raženy v souladu se standardem (~28 g stříbra) a určeny jak k oběhu, tak k reprezentaci. Některé emise vznikaly také jako pamětní ražby – například k příležitosti korunovací, vojenských vítězství nebo uzavření míru. Mnohé kusy vynikají pečlivým rytím, detailní heraldikou a typickou barokní estetikou.
Tolary Karla VI. jsou dnes vyhledávány pro svou vysokou sběratelskou hodnotu, historický význam i výtvarnou kvalitu. Představují spojení mezi vrcholnou érou habsburské říše a nástupem nové dynastické linie pod vedením jeho dcery. Každý kus je nejen cennou mincí, ale i hmotným svědectvím o moci a ambicích posledního mužského císaře rodu Habsburků.