Tolary Maxmiliána III. Habsburského
Tolary Maxmiliána III. dokumentují vládu bavorského kurfiřta z let 1745-1777. Tyse reprezentativní stříbrné mince vznikaly během období osvícenských reforem a kulturního rozkvětu Bavorska. Jejich umělecka kvalita a historický kontext z nich činí významné objekty jihoněmecké numismatiky 18. století.
Výpis produktů
Symbolický stříbrný tolar z roku 1829, věnovaný požehnání mansfeldského hornictví – vzácnější pruská emise s portrétem krále Friedricha Viléma III.
Stříbrný tolar z roku 1773 s mincovní značkou M, ražený v Salcburku za vlády arcibiskupa Hieronyma Colloreda. Působivý exemplář o hmotnosti 27,58 g představuje vysoce kvalitní...
Stříbrný tolar města Sankt Gallen z roku 1622 s medvědem a orlem – výjimečný příklad mincovní autonomie svobodných říšských měst ve Svaté říši římské.
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1765, ražený v Bruselu, s habsburským dvouhlavým orlem a čtyřkorunovým křížem – symbol síly monarchie a vlády nad střední Evropou.
Raný nizozemský rijksdaalder z roku 1607 s detailním rytířským motivem a korunovaným erbem provincie Utrecht, v pěkné zachovalosti s dobovým leskem. Pozor mince je okrojená váha...
Výrazná stříbrná mince z doby nizozemského boje za nezávislost s motivem rytíře a heraldického lva, ražená roku 1619 v Utrechtu.
Stříbrný daalder z roku 1641, ražený v Západním Frísku, představuje rané vydání slavné série „rytířských“ mincí. Motiv rytíře a kráčejícího lva odráží nezávislost a odhodlání...
Stříbrný daalder z roku 1643, ražený v Západním Frísku, symbolizuje odhodlání nizozemských provincií v době osmdesátileté války. Motiv rytíře a lva vyjadřuje sílu, víru a...
Stříbrný daalder z roku 1642, ražený v Západním Frísku, představuje klasickou ukázku mincovní produkce Nizozemské republiky v době vrcholícího konfliktu s Habsburky. Bohatá...
Stříbrný rijksdaalder z roku 1644 ražený v Západní Frieslandii. Typický „rytířský tolar“ s postavou ozbrojence a heraldickým lvem, symbol svobody a nezávislosti nizozemských...
Stříbrný tolar z roku 1771 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar Friedricha Viléma III. z roku 1818 s impozantním motivem pruského orla na válečných trofejích – numismatická připomínka poválečné obnovy po napoleonských válkách.
Maxmilián III. Josef (1745-1777) transformoval Bavorsko v moderní osvícenský stát a jeho tolary dokumentují tento reformní proces prostřednictvím evoluce ikonografie a zlepšování technických standardů. Jako poslední mužský potomek wittelsbašské linie vládl v období intenzivní kulturní a ekonomické modernizace. Maxmiliánovy tolary tak představují numismatické svědectví o zlatém věku bavorského osvícenství před začleněním do habsburské sféry vlivu.
Umělecké zpracování těchto tolarů reflektuje osvícenské ideály 18. století prostřednictvím elegantnich portrétů kurfiřta a klasicizujících heraldických kompozic. Charakteristické jsou portréty zdůrazňující intelektuální rysy a osvícenskou důstojnost panovníka, často doplněné o bavorské heraldické symboly prezentované v rokokovém stylu. Reverzy obvykle zobrazují bavorský erb v sofistikovaném uměleckém zpracování charakteristickém pro mnichovský dvůr.
Ekonomický kontext Maxmiliánových tolarů je spojen s hospodářskou modernizací Bavorska a rozvojem manufactur, vzdělávacích institucí a kulturních center. Jejich kvalita a mezinárodní uznání přispěly k posílení ekonomické pozice bavorského kurfiřtství v rámci Svaté říše římské. Mnichovská mincovna dosáhla za jeho vlády významného technického pokroku a konkurovala prestižním středoevropským centrům.
Tragická skutečnost, že Maxmilián III. zemřel bez mužského potomka a jeho smrtí zanikla stará wittelsbašská linie, dodává jeho tolarům melancholický rozměr jako posledním mincím nezávislého osvícenského Bavorska. Pro sběratele představují tyto tolary fascinující kombinaci umělecké kvality s dramatickým historickým kontextem konce tradičního německého particularismu a nástupu centralizovaných monarchií.
