Tolary Maxmiliána III. Habsburského
Tolary Maxmiliána III. Habsburského razila tyrolská mincovna v Hallu hlavně v letech 1612–1618, kdy arcivévoda vládl Tyrolsku jako zeměpán. Byl zároveň velmistrem Řádu německých rytířů, a tak jeho tolary nesou vedle zemských titulů i řádový kříž a titul správce pruského velmistrovství.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Arcivévoda Maxmilián III. Habsburský (1558–1618), syn císaře Maxmiliána II., byl od roku 1590 velmistrem Řádu německých rytířů. Po smrti Ferdinanda II. Tyrolského (1595) spravoval Tyrolsko a Přední Rakousy, jako plnoprávný zeměpán tu však vládl až od roku 1612. Tolary s jeho jménem pocházejí převážně z tohoto posledního období.
Razila je mincovna v Hallu, která zpracovávala stříbro z tyrolských dolů a patřila k nejvýznamnějším habsburským mincovnám. Vedle tolarů z ní vycházely i dvojtolary. Líc nese poprsí arcivévody ve zbroji s okružím, rub korunovaný štít se zemskými znaky. Část ražeb nese značku mincmistra Christopha Örbera (CÖ), který v Hallu působil od roku 1613; některé tolary jsou bez letopočtu.
Titulatura na tolarech spojuje oba Maxmiliánovy úřady. Vedle arcivévody rakouského, vévody burgundského, štýrského, korutanského a kraňského a hraběte habsburského a tyrolského se nazývá i správcem pruského velmistrovství. Tento titul připomínal nárok řádu na Prusko, které se roku 1525 změnilo ve světské vévodství. Na poprsí bývá zavěšen řádový kříž.
Jako velmistr vydával Maxmilián i vlastní řádové ražby – tolary a jejich díly s jezdcem obklopeným erby na líci a postavou velmistra ve zbroji na rubu. Po jeho smrti roku 1618 převzal správu Tyrolska arcivévoda Leopold V. Habsburský, jehož tolary z Hallu tvoří samostatnou skupinu.





