Stříbrný 1/2 tolar z roku 1755, ražený v Hallu pod vládou Františka I. Štěpána Lotrinského. Významná sběratelská mince z období habsburské monarchie.
Saský 40groš z roku 1621 ražený za vlády kurfiřta Johanna Georga I. během měnové krize Kipper und Wipper. Historicky cenná mince z Drážďan s motivem letící labutě, sběratelsky...
Stříbrný tzv. „křížový“ tolar Marie Terezie z roku 1765, ražený v Bruselu. Unikátní mince s atributy kříže a dvouhlavého orla, váha cca 29,19 g o ryzosti ~0,833...
Stříbrný 72 krejcar Ferdinanda I. z roku 1556, ražený v Hallu. Výrazná portrétní ražba s bohatou titulaturou a dvouhlavým orlem. Historicky cenný kus z raného období habsburské...
Stříbrný tolar Ferdinanda II. z roku 1621 ražený v Klagenfurtu představuje hodnotnou barokní minci s portrétem panovníka a císařskou heraldikou. Atraktivní pro sběratele díky...
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1596 ražený v Kremnici (značka K-B) představuje cenný příklad habsburské mincovní produkce. Detaily portrétu a autentické latinské opisy z něj...
Čtvrt tolaru Marie Terezie z roku 1742 s bohatě zdobeným erbem a portrétem panovnice. Vzácný exemplář rané ražby z období válečných konfliktů o rakouské dědictví.
Čtvrt tolar Marie Terezie z roku 1742 s bohatě zdobeným erbem a portrétem panovnice. Vzácný exemplář rané ražby z období válečných konfliktů o rakouské dědictví. Mince je krásně...
Stříbrný 1 Scudo z Milána z roku 1779 s portrétem Marie Terezie jako vévodkyně milánské. Historicky i numismaticky významná ražba z pozdního období vlády císařovny, atraktivní...
Dvoutolar Friedricha Augusta II. z roku 1854, ražený v Drážďanech pod vedením mincmistra Gustava T. Fischera. Velkoformátová stříbrná mince Vereinové měny s vysokou sběratelskou...
Stříbrný 1/4 tolar z roku 1789 ražený v Kremnici za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a zkřížené prapory s korunami symbolizují vojenskou i dynastickou moc habsburské říše.
Stříbrný 1/4 tolar z roku 1789 ražený v Kremnici za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a zkřížené prapory s korunami symbolizují vojenskou i dynastickou moc habsburské říše.
Maxmilián III. Habsburský (1558–1618), známý jako *Deutschmeister*, byl synem císaře Maxmiliána II. a bratrem Rudolfa II. Působil jako velmistr Řádu německých rytířů, místodržitel Tyrolska a správce Horních Rakous. Ačkoliv se nikdy nestal císařem, jeho význam v rámci habsburské politiky byl značný – stejně jako tolary, které nesou jeho jméno a pocházejí zejména z innsbrucké a hallské mincovny.
Tolary Maxmiliána III. vznikaly v období 1580–1610 a odrážejí jak jeho knížecí původ, tak rytířské a náboženské postavení. Na averzu se zpravidla nachází portrét panovníka s typickým habsburským rysy, rytířským brněním a titulem „MAXIMILIAN D G ARCHID AVST D BVRG CO TYR“. Reverz nese císařského orla, kříž Řádu německých rytířů nebo bohatý erbovní štít s habsbursko-burgundskou symbolikou.
Mince vynikají renesanční výtvarnou kvalitou a hlubokou reliéfní rytinou. Některé varianty byly raženy jako pamětní nebo reprezentativní kusy – často s velmi detailní heraldikou a latinskými nápisy připomínajícími Maxmiliánovu věrnost katolické víře a habsburské tradici. Hlavní mincovny – Hall a Innsbruck – patřily tehdy k nejvýznamnějším ve střední Evropě.
Tolary Maxmiliána III. jsou dnes oblíbené u sběratelů habsburských vedlejších větví a mincí s duchovním nebo řádovým motivem. Jejich výskyt není tak častý jako u panovníků hlavní linie, což jim přidává na sběratelské atraktivitě. Každý kus představuje zajímavé spojení politiky, víry a rytířského ideálu v kovové podobě z přelomu renesance a raného baroka.
