Tolary Rudolfa Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelského

Tolary Rudolfa Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelského patří k nejvýznamnějším numismatickým památkám severoněmeckého baroka. Rudolf August vládl Brunšvicko-Wolfenbüttelsku v letech 1666–1704 a jeho téměř čtyřicetiletá vláda představuje zlatý věk vévodství. Jako přední protestantský kníže a mecenáš umění zanechal Rudolf August výraznou stopu v dějinách severoněmecké kultury.

Rudolf August byl synem vévody Augusta Mladšího, proslulého bibliofila a zakladatele slavné wolfenbüttelské knihovny. Po otcově smrti roku 1666 převzal vládu a pokračoval v jeho kulturní politice. Podporoval umění, vědu a vzdělávání, přičemž wolfenbüttelský dvůr patřil k významným centrům německé barokní kultury. Knihovna ve Wolfenbüttelu se stala jednou z nejbohatších v Evropě.

Brunšvické mincovnictví za Rudolfa Augusta dosáhlo vysoké umělecké úrovně. Tolary se razily v mincovnách Zellerfeld a Wolfenbüttel a vynikaly kvalitou zpracování i uměleckou hodnotou. Avers zobrazoval vévodův portrét s charakteristickou barokní parukou, reverz nesl welfský znak s proslulým koněm nebo vedutu města.

Rudolf August vládl zpočátku samostatně, od roku 1685 pak společně se svým mladším bratrem Antonínem Ulrichem. Toto spoluvladařství odráželo složité dědické poměry ve welfském rodě a projevilo se i v mincovnictví, kde se objevují ražby s portréty obou bratrů. Spolupráce mezi sourozenci nebyla vždy bezproblémová, avšak vévodství prosperovalo.

Pro sběratele představují tolary Rudolfa Augusta vrchol brunšvického barokního mincovnictví. Dlouhá vláda přinesla množství kvalitních ražeb dokumentujících kulturní ambice wolfenbüttelského dvora. Zvláště ceněny jsou reprezentativní tolary s vedutami města, mince z období spoluvlády s Antonínem Ulrichem a exempláře výjimečné zachovalosti.