Rudolf II. (1552–1612), syn Maxmiliána II., byl císařem Svaté říše římské, českým i uherským králem. Jeho vláda (1576–1612) patří k nejpozoruhodnějším obdobím habsburských dějin. Panovník známý svou podporou umění, vědy a alchymie učinil z Prahy císařské sídlo a duchovní centrum Evropy. Tolary ražené za Rudolfa II. jsou nejen dokladem jeho vlády, ale i výtvarně a technicky špičkovými stříbrnými mincemi renesančního období.

Tolary Rudolfa II. byly raženy především v Kutné Hoře, Kremnici, Hallu a Vídni. Na averzu se objevuje portrét císaře v brnění či s vavřínovým věncem, s titulem „RVDOLPHVS II D G ROM IMP S A G H B REX“. Reverz obvykle nese císařského dvojhlavého orla, případně složitou erbovní kompozici symbolizující vládu nad říší, Čechami, Uhrami a dalšími zeměmi. Mince se vyznačují vysokou reliéfní kresbou a precizním rytím.

Vedle běžných tolarů byly raženy i pamětní a medailové varianty – často se znaky astrologie, řádových křížů či symboly moci a víry. Rudolf II. měl blízko k ezoterice i hermetickým naukám, což se odráží i v některých specifických ražbách a ikonografických motivech. Vzácné kusy se dnes nacházejí v muzejních sbírkách i prestižních soukromých kolekcích.

Tolary Rudolfa II. dnes patří k nejvyhledávanějším habsburským ražbám. Představují spojení umělecké hodnoty, historické hloubky a sběratelské atraktivity. Každý kus je odrazem doby, kdy renesance vrcholila a habsburská moc se snoubila s kulturou, učeností i tajemstvím středověkého císařského dvora v srdci Evropy.