Tolary
Tolary představují nejvýznamnější stříbrnou minci evropských dějin, která po více než čtyři století dominovala mezinárodnímu obchodu. Od prvních jáchymovských tolarů ražených roku 1520 až po poslední rakouské tolary z 19. století byly tyto velké stříbrné mince symbolem ekonomické síly a státní suverenity.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberk z roku 1757 vznikl v období vlády císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Představuje významnou minci habsburské...
Stříbrná klipa z roku 1650 připomíná uzavření Vestfálského míru, který ukončil třicetiletou válku. Emise svobodného říšského města Norimberk představuje významný historický...
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1836 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období před revolučními událostmi roku 1848. Atraktivní historická mince...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského, ražený v Hallu kolem roku 1580. Vynikající ukázka habsburského mincovnictví s portrétem arcivévody v brnění a bohatě členěným rodovým...
Stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského, ražený v Hallu kolem roku 1580. Vynikající ukázka habsburského mincovnictví s portrétem arcivévody v brnění a bohatě členěným rodovým...
Stříbrný tolar z roku 1657, ražený za vlády Ferdinanda III. v Kremnici, představuje výrazný sběratelský kus z období Třicetileté války a habsburské moci ve střední Evropě.
Tolary se do evropských dějin zapsaly jako pojem spojený s nástupem velkých stříbrných platidel a s prudkým rozvojem hornictví na přelomu středověku a novověku. Ještě předtím se v Tyrolsku objevily předchůdné ražby označované jako guldinery, které měly usnadnit obchod v době, kdy se v oběhu citelně projevoval nedostatek zlata. V 16. století však převládl název odvozený od Jáchymova, tehdy Joachimsthalu.
Klíčovým okamžikem pro české země byla jáchymovská ražba spojená s rodem Šliků a se stříbrem z Krušných hor. Ražba byla zahájena už v roce 1519 a český zemský sněm ji 9. ledna 1520 oficiálně povolil, čímž se z jáchymovských mincí stal uznávaný prostředek směny na širším trhu. Právě z označení Joachimsthaler se vžila zkrácená podoba Thaler, z níž se v češtině ustálil tolar.
Označení tolar se pak šířilo po německy mluvících zemích a postupně se stalo obecným názvem pro mince podobného typu v řadě států. V prostředí Svaté říše římské se tolar promítl do měnových zvyklostí i účetních soustav a jeho jméno získalo prestiž díky široké přijatelnosti v dálkovém obchodu. Jazykový vliv byl natolik silný, že se z téhož kořene vyvinulo i slovo „dolar“, které se později uchytilo za oceánem.
V 18. století se tolarová tradice dál proměňovala podle měnových dohod a standardů jednotlivých zemí a v habsburském prostoru se pojem spojoval i s typy ražeb určených pro obchod mimo domácí oběh. Postupné reformy 19. století pak ve střední Evropě nahrazovaly starší soustavy novými jednotkami, přesto však název tolar v kultuře i historickém povědomí zůstal jako připomínka doby, kdy stříbro z českých zemí ovlivnilo evropské peněžnictví.
