Vídeňské krejcary
Vídeňské krejcary představují drobné mince ražené v císařské vídeňské mincovně od 16. do 19. století. Tyto praktické nominály tvořily základ habsburského monetárního systému a dokumentují každodenní život v monarchii.
Měděný krejcar z roku 1762 s portrétem císaře Františka I. Lotrinského představuje dobovou oběžnou minci z období habsburské monarchie během sedmileté války.
Stříbrný 20krejcar Ferdinanda V. z revolučního roku 1848 – svědek dramatických událostí habsburské monarchie a symbol odcházejícího absolutismu.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1772 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1769 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1768 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1759, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1764, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Stříbrný 24 krejcar ražený ve Vídni roku 1623 za císaře Ferdinanda II., tzv. kiprový typ s dvouhlavým orlem a rytým portrétem panovníka.
Měděný 4 krejcar z roku 1861 s rakouským orlem a hodnotou ve vavřínovém věnci, ražený za vlády císaře Františka Josefa I. ve Vídni.
Stříbrný 3krejcar z roku 1670 s portrétem císaře Leopolda I. je působivým příkladem drobné mince z období barokní Habsburské monarchie a jejího bohatého heraldického stylu.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1774 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Vídeňské krejcary představují nejpočetnější a prakticky nejvýznamnější skupinu mincí habsburské monarchie, která po více než tři století tvořila páteř každodenního oběhu v celé říši. Tyto drobné nominály, ražené v císařské vídeňské mincovně od 16. do 19. století, umožňovaly obyvatelům od Čech až po Halič nakupovat základní potřeby a účastnit se běžného ekonomického života.
Vídeňská mincovna, jako hlavní producent drobných mincí pro celou monarchii, vyvinula sofistikované systémy kontroly kvality a standardizace, které zajišťovaly jednotnost krejcarů napříč celou říší. Tyto mince se vyznačovaly přesně stanovenou hmotností a obsahem kovu, což z nich činilo spolehlivé platidlo od Lombardie až po Halič. Jejich technické parametry byly přísně kontrolovány císařskými úředníky.
Ikonografie vídeňských krejcarů odrážela oficiální státní propagandu přizpůsobenou nejširším vrstvám obyvatelstva. Portréty panovníků byly zjednodušené a snadno rozpoznatelné, zatímco heraldické motivy zdůrazňovaly dynastickou kontinuitu a jednotnost mnohojazyčné říše. Přesto mnohe exempláře, zejména z 18. a 19. století, vykazují překvapivě vysokou uměleckou kvalitu díky dovednosti vídeňských rytců.
Vídeňské krejcary pokračovaly v tradici až do měnové reformy a zavedení korun na konci 19. století. Pro sběratele představují ideální vstupní bránu do habsburské numismatiky. Jejich množství variant, způsobené dlouhým obdobím ražby a častými změnami panovníků, umožňuje sestavit obsáhlé kolekce dokumentující vývoj monarchie. Každý vídeňský krejcar je autentickým svědkem běžného života milionů lidí, kteří tyto mince používali po celé generace.
