Vídeňské krejcary
Vídeňské krejcary jsou krejcarové mince vídeňské mincovny – od kiprových osmačtyřicetníků Ferdinanda II. přes patnáctníky Leopolda I. a dvacetníky Marie Terezie až po měděné krejcary rakouské měny, které do roku 1872 nesly značku A. Ražba krejcarů skončila zavedením korunové měny v roce 1892.
Řazení produktů
Výpis produktů
Třicetikrejcar Marie Terezie z roku 1769 vznikl v pozdější části její vlády v letech 1740–1780. Vídeňská ražba spojuje portrét panovnice s korunovaným dvouhlavým orlem a...
Oběhový 24krejcar z roku 1800 představuje běžnou minci habsburské monarchie z období vlády Františka II. Jde o typický nominál přelomu 18. a 19. století, který dokládá fungování...
Stříbrný 20krejcar z roku 1844 je dokladem rané fáze modernizace habsburské měny. Certifikace UNC Details potvrzuje velmi dobrý stav zachování, ačkoliv lícní strana byla v...
Měděná mince 5/10 krejcaru z roku 1885 byla součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie...
Vzácný 48krejcar z období kipperové měny za vlády Ferdinanda II. odráží dramatickou hospodářskou krizi a měnový chaos počátku třicetileté války.
V době kiprové inflace, jejíž vrchol připadl na léta 1620–1622, razila Vídeň i znehodnocené osmačtyřicetikrejcary Ferdinanda II. z let 1621–1623; po skončení inflace se stahovaly a tavily. Za Leopolda I. vznikaly ve Vídni patnáctikrejcary s hodnotou XV v oválu pod portrétem a s dvouhlavým orlem na rubu. Císařská rezoluce z roku 1712 pak na zhruba čtyřicet let zakázala mincmistrovské značky.
S konvenční měnou se od roku 1751 patnáctníky přeznačily na sedmnáctníky (XVII), od roku 1754 přibyly dvacetníky a desetníky a od roku 1760 měděné krejcary se značkou W. V letech 1765–1780 nesly vídeňské mince iniciály mincmistra a vardajna: I.C.–S.K. (Josef Augustin Cronberg a Sigismund Klemmer) do roku 1774 a I.C.–F.A. (Cronberg a Franz Aicherau) do roku 1780. Písmeno A označovalo Vídeň od roku 1766 na ražbách Josefa II. a od roku 1781 na všech.
Za napoleonských válek vznikaly měděné třicetníky a patnáctníky z roku 1807, které ztratily hodnotu spolu s papírovými penězi. Měděný krejcar s letopočtem 1816 se ražil beze změny až do roku 1850. Rakouská měna z roku 1857 rozdělila zlatník na 100 krejcarů a zavedla měděné půlkrejcary, krejcary a čtyřkrejcary a stříbrné pěti-, deseti- a dvacetikrejcary.
Značka A se na vídeňských mincích přestala dávat roku 1872, naposledy se omylem objevila na krejcarech 1873. Krejcary se pak razily bez značky až do zavedení korunové měny v roce 1892, kdy je nahradil haléř.





