Vídeňské krejcary
Vídeňské krejcary označují v této kategorii krejcary spojené s vídeňskou mincovnou. Jde o drobné oběžné mince habsburského prostoru, jejichž podoba i měnové zařazení se v průběhu času měnily.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vídeňský třicetikrejcar Marie Terezie z roku 1765 zachycuje období vyzrálých tereziánských reforem. Stříbrná ražba z hlavní mincovny monarchie osloví sběratele mincí...
Stříbrná mince 20 krejcarů z roku 1852 z období vlády Františka Josefa I. v méně běžné variantě s portrétem panovníka vlevo. Atraktivitu výrazně zvyšuje vysoký stupeň...
Krejcar patřil po dlouhou dobu k běžným drobným nominálům ve středoevropském prostředí a v habsburských zemích se vyskytoval v různých obdobích i měnových úpravách. Označení „vídeňské krejcary“ je proto vhodné chápat především jako praktické katalogové vymezení mincí této hodnoty ražených ve Vídni, nikoli jako zcela samostatný historický typ stojící mimo širší krejcarovou produkci.
Vídeň měla v mincovnictví habsburského státu nepochybně významné postavení, ale krejcary se nerazily jen zde. Na jejich výrobě se v různých dobách podílely také další mincovny, takže podíl Vídně na zásobování oběhu nebyl po celé období stejný a nelze jej bez dalšího zobecnit na celou monarchii.
Pro drobné oběživo tohoto druhu je typické, že dobře odráží proměny měnových poměrů. Hmotnost, kovové složení i vzhled krejcarů se měnily podle dobových pravidel a hospodářských okolností, takže mezi staršími a mladšími ražbami mohou být výrazné rozdíly. Právě proto je při určování důležité sledovat nejen nominál a mincovnu, ale také panovníka a širší měnový kontext.
Na vídeňských krejcarech se obvykle objevují motivy běžné pro státní mincovnictví své doby, zejména panovnické a znakové prvky. Tyto mince dnes nejsou cenné jen jako jednotlivé ražby, ale také jako doklad každodenního peněžního oběhu, který se v jednotlivých částech habsburských zemí vyvíjel nestejně.





