Zlaté mince Rakousko-Uherska
Zlaté mince Rakousko-Uherska představují vzácné svědectví mocné středoevropské monarchie. Dukatové ražby císařů Františka Josefa I. a Karla I. spojují investiční hodnotu zlata s historickým významem období, které významně ovlivnilo český region.
Silná ukázka habsburské moci v období Třicetileté války. Tento půltolar s portrétem císaře Ferdinanda II. představuje nejen mincovní umění raného 17. století, ale i symbol...
Půlkrejcar z roku 1851 v mimořádně zachovalém stavu MS 64 BN je drobnou, ale cennou připomínkou měnového systému Rakouského císařství za vlády Františka Josefa I.
Stříbrná mince z roku 1825 s portrétem císaře Františka I. odráží stabilizační éru habsburské monarchie po napoleonských válkách. Atraktivní kus v certifikované sběratelské...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1691, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Reprezentativní stříbrný tolar z roku 1691, ražený za vlády Leopolda I. v Kremnici, ztělesňuje bohatství habsburského baroka a stabilizaci říše po válkách s Osmany.
Stříbrný tolar Leopolda I. z roku 1699, ražený v Kremnici. Vzácný sběratelský kus z období baroka s bohatým uměleckým provedením a výraznou historickou hodnotou.
Stříbrný tolar z roku 1657, ražený za vlády Ferdinanda III. v Kremnici, představuje výrazný sběratelský kus z období Třicetileté války a habsburské moci ve střední Evropě.
Stříbrný tolar z roku 1656, ražený za vlády Ferdinanda III. v Kremnici, představuje výrazný sběratelský kus z období Třicetileté války a habsburské moci ve střední Evropě.
Vzácný 48krejcar z období kipperové měny za vlády Ferdinanda II. odráží dramatickou hospodářskou krizi a měnový chaos počátku třicetileté války.
Stříbrný tříkrejcar olomouckého biskupství z roku 1670 je vzácnou připomínkou duchovní a politické moci moravských biskupů v době vrcholného baroka.
Habsburská zlatá razba z období Rakousko-Uherska patří mezi nejžádanější evropské numismatické památky. Císařství, které více než šest století určovalo osudy českých zemí, zanechalo bohaté mincovní dědictví ve formě precizně ražených zlatých mincí. Dukatové série císaře Františka Josefa I., vládnoucího od roku 1848 až do své smrti v roce 1916, dokumentují stabilitu a prosperitu monarchie v její poslední éře.
Nejcennější kusy pocházejí z období zlatého standardu, kdy habsburští panovníci razili mince podle přísných hmotnostních norem. Čtyřdukatové a osmdukatové exempláře představují vrchol tehdejšího mincířského umění, zatímco jednodukatové mince sloužily jako běžný obchodní prostředek ve střední Evropě. Portrétní ztvárnění panovníků na těchto mincích odráží oficiální ikonografii monarchie a umělecké trendy 19. století.
Rakousko-uherské zlaté mince dnes představují stabilní investiční příležitost s historickým podtextem. Jejich hodnota vychází nejen z obsahu drahého kovu, ale také z numismatické vzácnosti a kulturního významu. Pro sběratele znamenají tyto mince spojení s obdobím, kdy české země byly součástí jedné z nejmocnějších evropských říší.
