Zlaté mince Rakousko-Uherska
Zlaté mince Rakousko-Uherska stojí na tradici dukátu, který habsburské mincovny razily od 16. století a jako obchodní minci až do konce monarchie. Vedle něj přišly zlaté čtyřzlatníky a osmizlatníky rakouské měny a po reformě roku 1892 desetikoruny, dvacetikoruny a stokoruny z kovu ryzosti 900/1000.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Konvenční tolar Františka Josefa I. z roku 1854 pochází z vídeňské mincovny a náleží do období Rakouského císařství v polovině 19. století. Minci charakterizuje císařský titul v...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Kremnici za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a burgundský kříž s korunami symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Günzburgu za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a burgundský kříž s korunami symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Zlatá mince měla v podunajské monarchii starší kořeny než sama habsburská vláda. Kremnice razila zlaté florény od roku 1335 a „dobré kremnické dukáty“ byly ve střední Evropě ceněné pro stálou kvalitu. Habsburkové v ražbě dukátů pokračovali ve Vídni, Kremnici, Hallu, Štýrském Hradci, Karlsburgu a dalších mincovnách. Dukát o hmotnosti zhruba 3,5 g téměř ryzího zlata doplňovaly reprezentativní násobky po dvou, pěti i deseti dukátech.
Rakouská měna z roku 1857 vycházela ze stříbra, zlato v ní proto mělo zvláštní postavení. V letech 1858–1866 se razila spolková koruna, obchodní zlatá mince s 10 g ryzího zlata, a vedle ní zlaté čtyřzlatníky a osmizlatníky, označované také jako 10 a 20 franků. Ty zůstaly zákonným platidlem i v korunové měně, razit se však po roce 1892 přestaly.
Korunová měna z roku 1892 přešla na zlato: z kilogramu ryzího zlata se razilo 3 280 korun. Zlaté desetikoruny a dvacetikoruny měly ryzost 900/1000, desetikoruna vážila 3,388 g. Dukáty a čtyřdukáty se razily dál jako obchodní mince, ne pro běžný oběh, a dukát s letopočtem 1915 vyrábí vídeňská mincovna jako novoražbu dodnes. Nejvyšší hodnotou byla zlatá stokoruna o hmotnosti téměř 34 g.





