Zlatníky
Zlatníky byly rakousko-uherské mince zavedené za Ferdinanda I. roku 1561. Od Marie Terezie až do roku 1892 představovaly základ konvenčního měnového systému monarchie. V Československu byly zákonným platidlem do roku 1928 a symbolizují kontinuitu středoevropské měnové tradice.
Výpis produktů
Stříbrný 1 zlatník z roku 1887 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
<p>Stříbrná mince o hodnotě 1/4 florinu z roku 1857, ražená ve vídeňské mincovně. První ročník nové desetinné měny po měnové reformě Rakouského císařství, zavedené za...
Stříbrná čtvrtina florinu z roku 1860, ražená v kremnické mincovně za vlády Františka Josefa I. Představuje drobný nominál z období měnové reformy Rakouského císařství po roce...
Památeční stříbrná mince vydaná k 25. výročí sňatku císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty představuje jedinečné spojení politického významu a osobního příběhu jednoho z...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1861 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1861 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1861 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1861 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1860 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1860 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1860 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1888 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Zlatníky představují důležitou kapitolu rakousko-uherského měnového systému s více než třísetletou tradicí. Tato původně německá mince byla zavedena za vlády Ferdinanda I. (1526-1564) a v českých zemích se poprvé objevila roku 1561. Zlatníky se staly základem standardizovaného měnového systému, který sjednotil různorodé platidla habsburské monarchie.
Systém zlatníků zahrnoval širokou škálu nominálů od 60krejcarového zlatníku přes půlzlatníky (30 krejcarů) až po drobné mince jako krejcary, bílé peníze a malé peníze. Tato rozmanitost umožňovala pokrytí všech typů plateb od velkých obchodních transakcí po každodenní drobné nákupy. Za vlády Maxmiliána II. byla ražba zlatníků dočasně ukončena, ale návrat přišel s reformami Marie Terezie.
Oficiální zavedení konvenčního systému za Marie Terezie znamenalo systematické počítání na zlatníky, což standardizovalo habsburský monetární systém. Od roku 1857 byly zlatníky raženy společně se spolkovými tolary a představovaly páteř každodenní ekonomiky v českých zemích, Rakousku i Uhersku až do zavedení korunové měny roku 1892.
Zvláštní kapitolou jsou čtyřzlatníky Františka Josefa I. z kremnické mincovny, které představují vrchol uměleckého zpracování těchto mincí. Jejich dvojí nominální hodnota ve forintech i francích odráží mezinárodní ambice rakousko-uherské monarchie a kvalitní provedení z nich činí vyhledávané sběratelské kusy.
Pozoruhodná je skutečnost, že zlatníky přežily zánik monarchie a zůstaly zákonným platidlem v Československu až do roku 1928. Tato kontinuita symbolizuje plynulý přechod od habsburského k československému státu a důležitost měnové stability v turbulentních poválečných letech.
