Zlatníky
Zlatníky (guldeny) patřily k důležitým měnovým pojmům v českých zemích i celé habsburské monarchii od 16. do 19. století. Vznikly ze snahy sjednotit roztříštěné mincovní poměry a dlouho fungovaly v pevném vztahu ke krejcarům i tolarům, než je nahradila koruna.
Řazení produktů
Výpis produktů
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1878 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1879 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1879 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1879 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1858 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1858 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1858 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1881 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1879 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1879 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1879 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
<p>Stříbrná mince o hodnotě 1/4 florinu z roku 1862, ražená ve vídeňské mincovně. První ročník nové desetinné měny po měnové reformě Rakouského císařství, zavedené za...
Zlatníky (něm. Gulden) se v českých zemích pevně spojily s reformami 16. století, kdy panovník usiloval o sjednocení rozdílných mincovních zvyklostí ve svých državách. Na říšském sněmu v září 1559 se dohodlo zavedení společné měny a za základ byl stanoven říšský zlatý, vymezený váhou a přepočtem na 60 krejcarů. Tím se zlatník stal srozumitelnou účetní i oběhovou jednotkou napříč střední Evropou.
V Čechách byla zlatníková měna zavedena rozhodnutím císaře Ferdinanda I. (1503–1564) k 1. červnu 1561. Vedle plného zlatníku se razily i díly a drobné hodnoty navázané na krejcary; na mincích se proto objevovalo číselné označení hodnoty v krejcarech. Dobová praxe tak zdůrazňovala čitelnost nominálu a vazbu na každodenní platební styk, kde krejcar tvořil základní měřítko.
Zlatníková soustava však nenarazila jen na podporu a v českých zemích byla jako oběhová měna ukončena za Maxmiliána II. (1527–1576) dne 28. ledna 1573, kdy se přešlo zpět k tolarové měně. Zlatník tím nezmizel úplně: nadále přetrval jako početní jednotka o 60 krejcarech, což umožňovalo převody mezi různými typy platidel i v dalších desetiletích.
Za vlády Leopolda I. (1640–1705) přinesl patent z 21. března 1694 jasné vymezení vztahu k tolaru, když říšský tolar odpovídal dvěma zlatníkům, tedy 120 krejcarům. Oficiální návrat k počítání na zlatníky souvisel i s přechodem na konvenční měnu roku 1750 za Marie Terezie (1717–1780). V 19. století pak zlatník sdílel prostor s modernějšími standardy, od roku 1857 i se spolkovým tolarovým uspořádáním, až jej roku 1892 nahradila korunová měna; jako zákonné platidlo v Československu dožíval ještě do 22. srpna 1928.
