Zloty
Zloty je polskou národní měnou od 15. století dodnes, název znamená zlatý a původně označoval zlaté dukáty, později stříbrné mince. Od jagellonských zlatých florinů přes saské tolary až po moderní bankovky dokumentuje polské dějiny. Pro sběratele nabízí zloty fascinující průřez od středověké Rzeczpospolité přes dělení Polska až po současnou republiku.
Stříbrná pamětní mince Polska z roku 1978 vzdává hold lékaři, pedagogovi a spisovateli Januszi Korczakovi, symbolu humanity a obětavosti během tragických událostí 2. světové války.
Zloty má kořeny v 15. století, kdy polsky złoty označoval zlatý florin nebo dukát podle florentského vzoru. Název doslova znamená "zlatý" a původně se vztahoval pouze na zlaté mince, postupně se přenesl na stříbrné nominály a nakonec na celý měnový systém. Historie zlotého dokumentuje dramatické osudy Polska od středověké velmoci přes zánik státnosti až po moderní republiku.
První zlaté zloty razili Jagellonci. Zlaté floriny Vladislava Jagella a Kazimíra IV. s polským orlem a svatým Stanislavem etablovaly polské zlaté mincovnictví. Jeden zloty měl hodnotu 30 grošů, vytvářejíc stabilní poměr mezi zlatem a stříbrem. Krakovská mincovna produkovala kvalitní ražby konkurující uherským florintům.
Zikmundovská éra transformovala zloty. Zikmund I. Starý zavedl roku 1528 stříbrný zloty jako ekvivalent zlatého florinu ve stříbře. Zikmund III. Vasa pokračoval masovou ražbou stříbrných zlotých s královským portrétem a erbem Rzeczpospolité. Orty v hodnotě 18 grošů představovaly čtvrtinový nominál rozšířený po celé východní Evropě.
Saští králové modernizovali zloty. August II. a August III. razili tympfy (18. grošový zloty) a talary (8 zlotých) podle lipského standardu. Dvojhlavý orel a saský erb dokumentují personální unii. Mincovní chaos způsobený padělkami a znehodnocováním vedl k ekonomické krizi.
Stanisław August Poniatowski reformoval měnu. Nový zloty z let 1766-1795 obsahoval kvalitní stříbro se standardizovanou váhou. Portrét posledního krále a erb s korunovaným orlem a jezdcem představují klasiku polské numismatiky. Trojgroše, šestáky a měděné groše doplňovaly systém.
Dělení Polska přerušilo tradici. Pruský talar, rakouský zlatník a ruský rubl nahradily zloty v záborech. Varšavské vévodství obnovilo zloty 1810-1815. Kongresové království razilo zloty do povstání 1831, pak je nahradil rubl. Povstání 1831 a 1863 razila revoluční zloty jako symbol odporu.
Druhá republika obnovila zloty 1924. Meziválečný zloty nahradil marku polskou v poměru 1:1,8 milionu. Stříbrné 2 a 5 zlotých s orlem a alegorií Polska patří k nejkrásnějším polským mincím. Inflace a okupace zničily stabilitu. Nacisté a Sověti zakázali zloty.
Lidové Polsko razilo socialistický zloty. Hliníkové mince s orlem bez koruny dokumentují komunistickou éru. Denominace 1950 vyměnila 100 starých za 1 nový zloty. Solidarity zloty osmdesátých let se staly symbolem odporu.
Třetí republika modernizovala zloty. Denominace 1995 vyměnila 10 000:1, stabilizujíc měnu. Moderní bimetalické mince, polymerové bankovky a pamětní emise dokumentují demokratickou transformaci. Euro zatím nenahradilo zloty, který zůstává symbolem polské suverenity.
Pro současné sběratele nabízí zloty nekonečnou rozmanitost. Historická hodnota spočívá v dokumentaci polských dějin plných vzestupů a pádů, kdy zloty přežil zánik státu, světové války i totalitu, zůstávaje symbolem polské identity a kontinuity napříč dramatickými zvraty historie.
