Zloté
Złoty je označení spojené s polským peněžním prostředím po dlouhé období, jehož význam se v čase proměňoval od historické účetní a mincovní jednotky k moderní státní měně. V numismatice se pod tímto názvem setkáváme jak se staršími mincemi a účetními soustavami, tak s novodobým polským oběživem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná desetizlotová mince z roku 1933 s portrétem slovanské ženy, známá jako „Polonia“, patří k nejoblíbenějším a nejkrásnějším polským mincím meziválečného období....
Stříbrná desetizlotka z roku 1936 s portrétem Józefa Piłsudského patří k nejvýznamnějším meziválečným ražbám Polska a představuje silný symbol druhé republiky i jejích...
Stříbrná pamětní mince 10 zlotých z roku 1933 vydaná Polskou republikou k poctě Jana III. Sobieského, jednoho z nejvýznamnějších polských králů a vítěze nad Turky u Vídně roku...
Stříbrná pamětní mince z roku 1933 vydaná Polskou republikou k uctění památky národního hrdiny Romualda Traugutta, vůdce Lednového povstání z roku 1863. Významná emise...
Tato stříbrná mince o nominální hodnotě ¾ rublu / 5 zlotých z roku 1839 byla ražena za vlády cara Mikuláše I., který vládl také jako král Polský v rámci tzv. Kongresového...
Ovládací prvky výpisu
Slovo złoty znamená doslova „zlatý“, ale v dějinách neoznačovalo vždy totéž. Ve starším období šlo především o pojmenování odvozené od zlatých mincí a postupně také o účetní jednotku používanou v polském prostředí, teprve později se název pevněji spojil s konkrétními mincemi a nakonec s moderní národní měnou.
Pro starší numismatiku je důležité, že historický złoty nelze chápat jako od počátku souvisle raženou a jednotně vymezenou minci. Jeho vztah k jiným nominálům se v různých obdobích měnil a vedle skutečných mincí existoval i jako hodnota účetní. Proto je u starších ražeb vhodné rozlišovat mezi názvem měnové jednotky, účetním vyjádřením a konkrétním nominálem na minci.
V raném novověku se złoty stal pevnou součástí polského měnového systému a objevuje se v širším okruhu mincí spojených s dějinami Polsko-litevského státu. Podoba i kupní síla této jednotky však nebyly neměnné a vývoj ovlivňovaly reformy, proměny měnových standardů i širší hospodářské podmínky. Numismatický význam této kategorie proto spočívá i v tom, že ukazuje proměnlivost měnových pojmů v dlouhém časovém horizontu.
V 19. století byl vývoj zlotého přerušen složitou politickou a správní situací na polských územích, kde vedle sebe působily různé měnové režimy. Moderní polský złoty byl zaveden až ve 20. století a od té doby prošel dalšími změnami, včetně měnových reforem a úprav nominální soustavy. Do této kategorie tak mohou patřit jak starší historické mince vztahované ke zlotému, tak novodobé oběžné a pamětní ražby Polska.
