Zloté
Zloté jsou mince polské měny, jejíž jméno znamená „zlatý“. Ve 14. a 15. století tak Poláci nazývali cizí zlaté mince, roku 1496 se zlotý stal domácí početní jednotkou o třiceti groších. Jako moderní měna se dvakrát vrátil, roku 1924 a 1950, a dnešní polský zlotý platí od denominace roku 1995.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná oběžná pamětní mince 5 zlotých vydaná Polskem roku 1936 k 15. výročí přístavu Gdyně. Spojuje státní znak druhé Polské republiky s výrazným námořním motivem plachetnice,...
Stříbrná desetizlotka z roku 1936 s portrétem Józefa Piłsudského patří k nejvýznamnějším meziválečným ražbám Polska a představuje silný symbol druhé republiky i jejích...
Stříbrná pamětní mince 10 zlotých z roku 1933 vydaná Polskou republikou k poctě Jana III. Sobieského, jednoho z nejvýznamnějších polských králů a vítěze nad Turky u Vídně roku...
Stříbrná pamětní mince z roku 1933 vydaná Polskou republikou k uctění památky národního hrdiny Romualda Traugutta, vůdce Lednového povstání z roku 1863. Významná emise...
Tato stříbrná mince o nominální hodnotě ¾ rublu / 5 zlotých z roku 1839 byla ražena za vlády cara Mikuláše I., který vládl také jako král Polský v rámci tzv. Kongresového...
Ovládací prvky výpisu
Slovo zlotý označovalo ve 14. a 15. století v Polsku cizí zlaté mince, hlavně benátské dukáty, florény a guldeny. Roku 1496 schválil sejm zlotý jako domácí jednotku, která do té doby sloužila jen k počítání, a stanovil, že zlatá mince platí třicet grošů; toto dělení vydrželo do 19. století. Při mincovní reformě let 1526–1535, na níž se podílel i Mikuláš Koperník, učinil Zikmund I. Starý zlotý mincovním řádem z 16. února 1528 zákonným platidlem.
Reforma Stanislava II. Augusta Poniatowského ponechala jen zlotý o třiceti groších a navázala jej na měnu Svaté říše římské: konvenční tolar platil osm zlotých. Za Kościuszkova povstání vyšly v srpnu 1794 první polské papírové peníze. V Kongresovém Polsku platil od roku 1815 zlotý patnáct kopějek; po listopadovém povstání se jedinou zákonnou měnou stal roku 1842 rubl, mince s dvojím označením v rublech a zlotých se však ve Varšavě razily až do roku 1865.
Po obnovení státu zavedl ministr financí Władysław Grabski roku 1924 druhý zlotý místo znehodnocené polské marky v kurzu 1 800 000 marek za zlotý a nově jej rozdělil na sto grošů. Třetí zlotý přišel roku 1950 a po hyperinflaci na přelomu 80. a 90. let byl 1. ledna 1995 denominován v poměru deset tisíc starých za jeden nový. Polský zlotý se dodnes dělí na sto grošů.
