Habsburské centesimi, Strana 2
Stříbrná koruna z roku 1901 s portrétem císaře Františka Josefa I. je klasickou ukázkou rakousko-uherského mincovnictví a dobového řemeslného zpracování.
Stříbrný XV krejcar z roku 1735 s portrétem císaře Karla VI. představuje ukázku bohatého habsburského mincovnictví raného 18. století.
Měděný Rechenpfennig z doby císaře Rudolfa II. (1576–1612), ražený pravděpodobně v Norimberku. Žeton užívaný k počítání i obchodu, dnes vzácná historická památka.
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1759 ražený v Praze za vlády Marie Terezie, představující ranou fázi tereziánských mincovních reforem.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1772 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1769 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1768 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1759, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1764, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Stříbrný 24 krejcar ražený ve Vídni roku 1623 za císaře Ferdinanda II., tzv. kiprový typ s dvouhlavým orlem a rytým portrétem panovníka.
Měděný 4 krejcar z roku 1861 s rakouským orlem a hodnotou ve vavřínovém věnci, ražený za vlády císaře Františka Josefa I. ve Vídni.
