Habsburské centesimi
Habsburské centesimi představují drobné mince italských držav rakouského císařství v 19. století. Tyto měděné a později bronzové ražby tvořily nejnižší nominály peněžního oběhu v Lombardsko-benátském království a dalších italských territoriích pod habsburskou správou. Centesimi dokumentují rakouskou přítomnost na Apeninském poloostrově až do sjednocení Itálie.
Řazení produktů
Výpis produktů
Rakouský spolkový tolar z roku 1859 ražený ve Vídni s portrétem mladého Františka Josefa I. je pokračováním reformované měny podle jednotného stříbrného standardu Německého...
Stříbrná dvoukoruna Františka Josefa I. z roku 1914 pochází z období pozdní Rakousko-uherské monarchie. Mince představuje typickou oběžnou ražbu korunové měny zavedené měnovou...
Pamětní stříbrný gulden vydaný k dosažení hloubky 1000 metrů v příbramských dolech patří k nejvýznamnějším průmyslovým ražbám Rakouského císařství. Spojuje technický pokrok 19....
Uherský tolar z roku 1783 ražený v Kremnici za vlády Josefa II. Habsburského. Oblíbený „mariánský“ typ s nápisem Patrona Hungariae patří k ikonickým stříbrným mincím střední...
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1888 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený ve Vídni představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Stříbrná 5 korona z roku 1908, ražená k 60. výročí vlády Františka Josefa I., s alegorickou postavou vítězství a nápaditým uměleckým zpracováním oslavujícím stabilitu monarchie....
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Habsburské centesimi tvořily základní drobné mince v italských državách Rakouského císařství během 19. století. Název centesimo pochází z italského označení pro setinu a tyto mince představovaly nejnižší nominály místního peněžního systému. Jejich ražba odrážela specifické postavení italských území v rámci habsburské monarchie, kde vedle říšských korun a zlatníků existovaly regionální měnové systémy.
Po napoleonských válkách získalo Rakousko zpět své italské državy a roku 1815 vzniklo Lombardsko-benátské království jako součást habsburské monarchie. Pro toto území byl zaveden zvláštní měnový systém založený na liru dělené na sto centesimů. Centesimi se razily v hodnotách 1, 3, 5, 10, 15 a dalších, přičemž nejnižší nominály byly měděné a vyšší obsahovaly stříbro.
Ražba lombardsko-benátských centesimů probíhala především v mincovnách Milán a Benátky, které nesly značky M a V. Mince zobrazovaly na averzu portrét vládnoucího císaře – Františka I., Ferdinanda I. či Františka Josefa I. – a na reverzu hodnotu s habsburským orlem nebo rakouskou korunou. Design odpovídal celkovému charakteru rakouského mincovnictví při zachování italských specifik.
Revoluční rok 1848 přinesl povstání v Lombardii i Benátsku, která byla krvavě potlačena. Postupná ztráta italských území – Lombardie roku 1859 a Benátska roku 1866 – ukončila ražbu habsburských centesimů. Tyto mince tak dokumentují poslední desetiletí rakouské přítomnosti v severní Itálii před dokončením italského sjednocení.
Pro sběratele představují habsburské centesimi zajímavou oblast propojující rakouskou a italskou numismatiku. Měděné a bronzové nominály jsou relativně dostupné, vyšší stříbrné hodnoty patří k vzácnějším ražbám. Zvláště ceněny jsou mince z revolučního období, ražby s portréty jednotlivých císařů a exempláře výjimečné zachovalosti, které se z běžného oběhu dochovaly jen zřídka.
