Habsburské centesimi
Habsburské centesimi představují drobné mince italských držav rakouského císařství v 19. století. Tyto měděné a později bronzové ražby tvořily nejnižší nominály peněžního oběhu v Lombardsko-benátském království a dalších italských territoriích pod habsburskou správou. Centesimi dokumentují rakouskou přítomnost na Apeninském poloostrově až do sjednocení Itálie.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1863 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1861 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1891 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Stříbrný 1 zlatník z roku 1892 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1888 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1885 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1884 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1887 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1886 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1883 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1881 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1880 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Habsburské centesimi tvořily základní drobné mince v italských državách Rakouského císařství během 19. století. Název centesimo pochází z italského označení pro setinu a tyto mince představovaly nejnižší nominály místního peněžního systému. Jejich ražba odrážela specifické postavení italských území v rámci habsburské monarchie, kde vedle říšských korun a zlatníků existovaly regionální měnové systémy.
Po napoleonských válkách získalo Rakousko zpět své italské državy a roku 1815 vzniklo Lombardsko-benátské království jako součást habsburské monarchie. Pro toto území byl zaveden zvláštní měnový systém založený na liru dělené na sto centesimů. Centesimi se razily v hodnotách 1, 3, 5, 10, 15 a dalších, přičemž nejnižší nominály byly měděné a vyšší obsahovaly stříbro.
Ražba lombardsko-benátských centesimů probíhala především v mincovnách Milán a Benátky, které nesly značky M a V. Mince zobrazovaly na averzu portrét vládnoucího císaře – Františka I., Ferdinanda I. či Františka Josefa I. – a na reverzu hodnotu s habsburským orlem nebo rakouskou korunou. Design odpovídal celkovému charakteru rakouského mincovnictví při zachování italských specifik.
Revoluční rok 1848 přinesl povstání v Lombardii i Benátsku, která byla krvavě potlačena. Postupná ztráta italských území – Lombardie roku 1859 a Benátska roku 1866 – ukončila ražbu habsburských centesimů. Tyto mince tak dokumentují poslední desetiletí rakouské přítomnosti v severní Itálii před dokončením italského sjednocení.
Pro sběratele představují habsburské centesimi zajímavou oblast propojující rakouskou a italskou numismatiku. Měděné a bronzové nominály jsou relativně dostupné, vyšší stříbrné hodnoty patří k vzácnějším ražbám. Zvláště ceněny jsou mince z revolučního období, ražby s portréty jednotlivých císařů a exempláře výjimečné zachovalosti, které se z běžného oběhu dochovaly jen zřídka.
