Numismatický věstník

První polovina října patřila české aukci: na 62. eAukci Aurey vystoupal vzácný pražský groš Ludvíka Jagellonského na čtyřnásobek vyvolávací ceny a desetidukát 1932 na 300 000 korun, v Německu se šlikovský tolar prodal za čtyřnásobek odhadu. V norském vikinském pokladu z Mørstadu se našel penny svatého Olafa, Slovensko ohlásilo dvacetieurovku s Malými Karpatami a Rakousko zahájilo sérii zlatých mincí s poklady vídeňské klenotnice.

🪙 Nové emise

Slovensko vydá 27. října stříbrnou sběratelskou dvacetieurovku Chráněná krajinná oblast Malé Karpaty. Mincovna Kremnica 9. října pozvala na první den prodeje, který proběhne 27. října od 14 hodin v Pálffyovském kaštieli ve Svätém Jure. Mince připomíná přírodní a kulturní bohatství oblasti, jedné z nejvýznamnějších krasových oblastí západního Slovenska. Autorem návrhu je Tomáš Lamač, náklad je 3 300 kusů v běžné kvalitě a 7 000 kusů v provedení proof. Zdroj: Mincovňa Kremnica, Národná banka Slovenska

Münze Österreich zahájila 14. října novou sérii zlatých stoeurovek Mýty, poklady a legendy, věnovanou vídeňské klenotnici. První mince Symbols of the Divine nese na líci Svaté kopí, relikviář Svatého kříže a achátovou mísu, kterou tradice pokládala za Svatý grál, na rubu ukřižovaného Krista a vojáka Longina. Mince ze zlata ryzosti 986/1000 obsahuje 15,55 gramu ryzího kovu, má průměr 30 milimetrů a vychází v provedení proof v nákladu 20 000 kusů; navrhli ji Helmut Andexlinger, Rebecca Koini a Kathrin Kuntner. Týž den vyšla i stříbrná dvacetieurovka Střelec, čtvrtá z dvanácti mincí řady Stargazers se znameními zvěrokruhu. Zdroj: Münze Österreich

⛏️ Nálezy a archeologie

V největším vikinském pokladu Norska, z Mørstadu u Reny, se našel stříbrný penny krále Olafa Haraldssona – svatého Olafa. Muzeum kulturních dějin Univerzity v Oslu to oznámilo 9. října. Mince byla ražena kolem let 1024–1028 a na líci nese poprsí v kuželovité přilbě s opisem ONLAF R+ NORMANORV („Olaf, král Norů“), na rubu dvojitý kříž; obě strany mají zářezy nožem, jimiž se při obchodu zkoušela ryzost stříbra. Archeoložka Anne Skogsfjord ji rozpoznala při katalogizaci – původně byla zařazena mezi anglosaské ražby Ethelreda II. Olafových mincí se podle muzea dochovalo méně než dvacet a tohoto typu byly dosud známy čtyři kusy, jeden v Oslu a tři ve Švédsku. Poklad, který 10. dubna našli detektoristé Vegard Sørlie a Rune Sætre, má podle posledního sčítání 5 500 mincí; část z nich muzeum poprvé vystaví od 20. listopadu v Historickém muzeu v Oslu. Zdroj: Kulturhistorisk museum, Universitetet i Oslo

🔨 Aukce a bohemika v zahraničí

Na 62. eAukci Aurey se 5. října prodal vzácný pražský groš Ludvíka Jagellonského z Kutné Hory za 80 000 korun, čtyřnásobek vyvolávací ceny. Groš (Há.Av. II.a/1, 2,70 g) síň popsala v pěkné zachovalosti s patinou a vadami střížku a označila jako RR. V bloku Bohemika se dobře prodávaly i denáry: denár knížete Oldřicha (Cach 296) v krásné zachovalosti vystoupal z 3 000 na 44 000 korun a denár Václava Olomouckého z 3 000 na 20 000 korun. Nejdražší českou stříbrnou ražbou dne byl pražský tolar Matyáše II. z roku 1612 (Hal. 500), vydražený za 100 000 korun. Ceny jsou bez dvacetiprocentní aukční přirážky. Zdroj: Aurea na Livebidu

Nejdražší položkou celé aukce Aurea byl československý desetidukát 1932 v nádherné zachovalosti, prodaný 4. října za 300 000 korun. Podle popisu síně se ho razilo 1 035 kusů; vyvolávací cena byla 200 000 korun. Z oběžných mincí první republiky si kupce našla desetikoruna 1933 ve velmi pěkné zachovalosti s téměř kompletním leskem za 95 000 korun a z novějších ražeb desetikoruna 1993 ve variantě s malým „Kč“, kterou síň uvádí v nákladu 1 000 kusů, za 65 000 korun. Ceny jsou opět bez přirážky. Zdroj: Aurea na Livebidu

V internetové aukci Künker eLive 94 se 5. října prodal pražský tolar hraběte Františka Josefa Šlika z roku 1716 za 2 200 eur při odhadu 500 eur. Tolar s titulem Karla VI. (Dav. 1195, Holzmair 78) síň popsala jako lehce čištěný ve velmi pěkné zachovalosti a uvedla, že se ho razilo jen 2 112 kusů. Zdroj: Künker na NumisBids

Nejdražší mincí první poloviny října byl zkušební padesátišilinkový „broad“ Olivera Cromwella z roku 1656, prodaný v Monaku za 350 000 eur. Aukční síň MDC Monaco ho nabídla 13. října v aukci 19; kus v provedení proof je certifikován NGC jako PF 62 Cameo a podle katalogu jde o jediný takto hodnocený exemplář. Ze stejné aukce stojí za zmínku i československý dukát 1932 s certifikací NGC MS 65, prodaný za 1 300 eur při vyvolávací ceně 300 eur. Zdroj: MDC Monaco na NumisBids

📅 Kam vyrazit

• 21. října od 17:00, Opava – přednáška Květoslava Growky Na Jesenicku se razily mince? v Matičním domě; pořádá pobočka ČNS Opava. Podrobnosti
• 23. října – aukce 39 a 40 Macho Numismatic Galleries (ohlášené minule); navazující internetová aukce 40 eLive od 26. do 30. října nabízí 274 položek z oddílu Čechy a 98 z Československa. Katalog na NumisBids
• 24. října, Tábor – sálová aukce pobočky ČNS Tábor. Podrobnosti
• 24. a 25. října, online – internetová aukce pobočky ČNS Hradec Králové. Podrobnosti
• 27. října od 14:00, Svätý Jur – první den prodeje dvacetieurovky Malé Karpaty v Pálffyovském kaštieli. Podrobnosti
• 1. listopadu od 8:00 – 119. aukce pobočky ČNS Teplice. Podrobnosti
• 2. listopadu od 17:30, Národní muzeum v Praze – přednáška Romana Klimeše Symboly Podkarpatské Rusi kdysi a nyní, přednáškový sál č. 102 v Historické budově. Podrobnosti
• 8. listopadu, Šumperk – sálová aukce pobočky ČNS Šumperk, online pokračuje 9. a 10. listopadu. Podrobnosti

← Předchozí číslo: 16.–30. září Všechna čísla Příští vydání vyjde 1. listopadu

Miroslav Uďan

Zářijové aukce v Německu a Rakousku potvrdily, že o bohemika je hlad: Valdštejnův jičínský dukát vystoupal na čtyřnásobek odhadu a pražský dukát Marie Terezie, který jsme minule avizovali, skončil na 65 000 eurech. Česká národní banka vydala k výročí Národní banky Československé pětitisícikorunu s přítiskem, u Kolína nad Rýnem se našel největší německý poklad z doby Hadriánovy a v Durynsku jedenáct keltských mincí pražského typu.

🪙 Nové emise

Česká národní banka vydala 22. září výroční bankovku 5 000 Kč s přítiskem ke 100. výročí zahájení činnosti Národní banky Československé. Přítisk je stříbrná metalická fólie s proměnlivými barevnými efekty, nanesená horkou ražbou; nese slavnostní logo ČNB k výročí, dva portréty T. G. Masaryka a QR kód. Autorem je akademický malíř Jan Solpera. Bankovek je 200 000 kusů a dostat se k nim dá jen výměnou za tuzemské bankovky v hodnotě 5 000 Kč na přepážkách ČNB v Praze, Brně, Hradci Králové a Ostravě, nejvýše tři kusy na osobu a do vyčerpání zásob. K bankovce lze dokoupit ochranný přebal za 100 Kč, který vyšel v nákladu 30 000 kusů. Zdroj: Česká národní banka

Ve druhé polovině září přibyla dvě pamětní dvoueura – chorvatské s Vukovarem a irské k padesátinám skupiny U2. Chorvatská národní banka uvedla 21. září do oběhu minci Grad Vukovar z řady Chorvatská města v nákladu 500 000 kusů; národní stranu s vukovarskou vodárenskou věží s chorvatskou vlajkou a Dunajem navrhl akademický sochař Duje Matetić a na hraně je verš ze 17. století o svobodě. Občané si ji budou moci vyměnit od 9. listopadu. Irská centrální banka představila 25. září, přesně padesát let od založení kapely, dvoueuro s podobiznami Bona, The Edge, Adama Claytona a Larryho Mullena Jr. podle návrhu Shaughna McGratha; prodává se ve sběratelských verzích, 150 000 kusů v kartě v kvalitě BU a 5 000 kusů ve stříbře v provedení proof. Zdroj: Hrvatska narodna banka, Central Bank of Ireland

⛏️ Nálezy a archeologie

U Wesselingu jižně od Kolína nad Rýnem se našel poklad 934 římských stříbrných denárů o váze 3,1 kilogramu – největší z doby císaře Hadriána v Německu. Nález představil 23. září porýnský památkový úřad LVR-Amt für Bodendenkmalpflege im Rheinland. Nejstarší mince je republikánská z roku 148 před naším letopočtem, nejmladší z let 124–125, většina pochází od flaviovských císařů. Denáry ležely v hrnci vystlaném slámou a byly ukryty ve druhé čtvrtině 2. století. Objevil je detektorista Oliver Riedl, který nález nahlásil archeologům; mezi známými poklady z Hadriánovy doby je soubor pátý největší na světě. Poprvé je k vidění v LVR-LandesMuseum v Bonnu. Zdroj: Archaeology Magazine podle LVR

V durynském Stadtilmu-Singenu se našlo jedenáct keltských kvinárů pražského typu z 1. století před naším letopočtem. Podle Durynského zemského úřadu pro památkovou péči a archeologii, který nález ohlásil 15. září, jde o nejrozsáhlejší poklad této doby v Durynsku; z celé země je dosud známo jen asi 80 mincí tohoto typu. První kusy se objevily v létě 2025 při stavbě hasičské zbrojnice, cílený doprůzkum v srpnu 2026 potvrdil, že mince byly ukryty společně, nejspíš v nádobě z organického materiálu, a pak je rozvlekl pluh na ploše 5,8 × 1,5 metru. Mincovnu úřad předpokládá v okolí Gothy. Úřad zdůrazňuje, že mapování takových nálezů pomáhá určit obchodní cesty a výrobní centra. Zdroj: epd podle Thüringisches Landesamt für Denkmalpflege und Archäologie

🔨 Aukce a bohemika v zahraničí

Dukát Albrechta z Valdštejna z jičínské mincovny z roku 1630 se v Osnabrücku vydražil za 85 000 eur, čtyřnásobek odhadu. Künker ho nabídl 24. září v aukci 446 se sbírkou Herberta Wenzela a označil za velmi vzácný. V aukci 445 o dva dny dřív šel denár Boleslava II., který aukční dům popsal jako nepublikovaný a možná unikátní, z odhadu 2 500 na 5 000 eur, šlikovský tolar s titulem Ludvíka Jagellonského z 1 000 na 9 500 eur a pražský tolar Karla VI. z jáchymovského stříbra z roku 1718 z 2 500 na 7 000 eur. Valdštejnův jičínský tolar z roku 1627 dosáhl 26 000 eur a pražský dvojitý tolar Matyáše se třemi císaři 30 000 eur; všechny částky jsou příklepy bez přirážky kupce. V mnichovské aukci Hirsch 410 se 24. a 25. září vydražily všechny tři pražské dukáty, o nichž jsme psali minule: Marie Terezie z roku 1745 s odhadem 15 000 eur za 65 000 eur, Karel VI. z roku 1729 za 34 000 eur a Leopold I. z roku 1684 za 32 000 eur. Zdroj: Künker na NumisBids, Hirsch na NumisBids

Ve Vídni se v Dorotheu prodaly téměř všechny ze 138 nabídnutých bohemik, často za mnohonásobek vyvolávací ceny. Pražský tolar Rudolfa II. z roku 1596 vystoupal z 1 200 na 14 500 eur, stejnou částku vynesl jáchymovský tolar Matyáše z roku 1616 s vyvolávací cenou 2 200 eur a pražský tolar Josefa I. z roku 1706 šel z 2 000 na 7 000 eur. U řady kusů katalog uvádí původ z aukcí padesátých a šedesátých let. Na 34. eAukci Pešek Auctions 28. a 29. září se dukát Československé republiky z roku 1923 s pořadovým číslem vydražil za 23 000 eur při odhadu 10 000 eur a oboustranný haléř Karla IV. s odhadem 24 eur za 1 550 eur. Zdroj: Dorotheum na NumisBids, Pešek Auctions na NumisBids

🛡️ Padělky a bezpečnost

Silničáři našli v příkopu u dálnice D8 u Lovosic kufřík s více než čtyřmi sty mincemi za zhruba osm milionů korun, které byly začátkem září ukradeny na veletrhu Sběratel. Podle mluvčího pražské policie Richarda Hrdiny mince pocházejí z krádeže: dva neznámí pachatelé otevřeli u veletrhu v pražských Letňanech zavazadlový prostor auta francouzského sběratele, kufřík odnesli a odjeli vozem s polskou registrační značkou. Po pachatelích policie dál pátrá. Zdroj: Radio Prague International podle CNN Prima News

📅 Kam vyrazit

• 3. října od 9:30, Kremnica – numismatická konference Numizmatické artefakty ako historický prameň v Mestském kultúrnom stredisku; pořádají Slovenská numizmatická spoločnosť, Múzeum mincí a medailí NBS a Archeologický ústav SAV, součástí je prohlídka expozice Líce a rub peňazí. Podrobnosti
• 3. a 4. října, online – 191. aukce pobočky ČNS Brno, třetí elektronická, přes portál OneBid; 3. 10. od 9 hodin, 4. 10. od 15 hodin. Podrobnosti
• 4. až 8. října, online – 62. eAukce Aurea Numismatika, vždy od 18 hodin; blok Bohemika a Habsburci se draží v pondělí 5. října. Podrobnosti
• 5. října od 17:30, Národní muzeum v Praze – přednáška Jiřího Chvojky Ludvík II. Jagellonský, jeho mincovnictví a tragický konec, přednáškový sál č. 102 v Historické budově. Podrobnosti
• 17. října, Kladno – sálová aukce pobočky ČNS Kladno. Podrobnosti
• 23. října – aukce 39 a 40 Macho Numismatic Galleries (dříve Macho & Chlapovič); aukce 40 nabízí prvorepublikovou rodinnou sbírku a pražské zlato včetně pětidukátu Matyáše a desetidukátů Ferdinanda II. a Ferdinanda III. Katalog na NumisBids

← Předchozí číslo: 1.–15. září Všechna čísla Další číslo: 1.–15. října →

Miroslav Uďan

Podzimní aukce začaly naplno: v Praze vystřelil kutnohorský dvoutolar Rudolfa II. na téměř devítinásobek vyvolávací ceny a v Mnichově a Osnabrücku jdou příští týden do dražby tři pražské dukáty i denár Boleslava II., který zřejmě nikdo dosud nepopsal. V Dánsku se v zahradě našel největší vikinský stříbrný poklad v dějinách země, pod maďarským Somló depot tolarů s ražbou Rudolfa II. a Slovensko vydalo stříbrnou dvacetieurovku k Móricovi Beňovskému.

🪙 Nové emise

Národná banka Slovenska vydala 10. září stříbrnou dvacetieurovku k 250. výročí vyhlášení Mórice Beňovského králem Madagaskaru. Mince je ražena ze stříbra ryzosti 925, váží 33,63 gramu a měří 40 milimetrů; vyrobila ji Mincovňa Kremnica v nákladu 3 000 kusů v běžném provedení a 7 050 kusů v provedení proof. Líc s dobovou plachetnicí na rozbouřených vlnách navrhl Miroslav Ronai, rub s portrétem Beňovského, mapou Madagaskaru, kompasem a letopočtem 1776 jeho bratr Branislav Ronai. Prodej zajišťují výhradně smluvní partneři banky. Zdroj: Národná banka Slovenska

⛏️ Nálezy a archeologie

V dánském Rebildu se při kopání základů terasy našel největší vikinský stříbrný poklad v dějinách Dánska. Muzejní organizace Nordjyske Museer ho představila 31. srpna: 18,5 kilogramu stříbra, zhruba sedm set předmětů a zlomků, mezi nimi stříbrné pruty, náramky, malé Thorovo kladivo a 47 mincí a jejich zlomků. Podle mincí jde o arabské dirhamy a anglosaské penny krále Eduarda Staršího, který vládl v letech 899 až 924, takže poklad byl zakopán někdy v 10. století. Tři sta dvacet předmětů o váze 6,4 kilogramu ještě leželo v původní hliněné nádobě, zbytek se rozptýlil v okolní zemině. Dosud největší dánský vikinský poklad z Terslevu vážil kolem 6,5 kilogramu. Nálezce si přeje zůstat v anonymitě; muzeum chce poklad trvale vystavit ve vikinském muzeu Fyrkat. Zdroj: Nordjyske Museer

Maďarské národní muzeum vystavuje depot 27 stříbrných tolarů z konce 16. století, který v létě objevil jeho dobrovolnický archeologický tým pod vrchem Somló. Soubor z katastru obce Borszörcsök ve Veszprémské župě tvoří z většiny 18 tolarů tyrolského arcivévody Ferdinanda II. z mincoven Hall a Ensisheim, dále tři tolary Rudolfa II. (dva uherské a jeden český), dva lübecké a po jednom z Falce, Brunšviku, Braniborska a švýcarského St. Gallenu. Nejmladší ražbou je tolar Rudolfa II. z roku 1593 z Kremnice, takže depot podle muzea souvisí s takzvanou patnáctiletou válkou s Osmany. Výstava v rámci cyklu Poklad měsíce byla otevřena 31. srpna a potrvá do 18. října. Zdroj: Múlt-kor podle zprávy Maďarského národního muzea

🔨 Aukce a bohemika v zahraničí

Kutnohorský dvoutolar Rudolfa II. z roku 1608 se na pražské sálové aukci Antium Aurum XXV vydražil za 17 500 eur, tedy za téměř devítinásobek vyvolávací ceny 2 000 eur. Aukce s 547 položkami proběhla 11. září v hotelu Andaz. Nejdražším kusem byl dukát Ferdinanda II. z roku 1631 z mincovny Nagybánya za 36 500 eur, z bohemik dále vynikl pražský dukát Františka Štěpána Lotrinského z roku 1746 za 22 000 eur a tolar Ferdinanda I. z roku 1551 z Kutné Hory za 5 500 eur. Zlatá desetidukátová medaile k oživení kremnického hornictví z roku 1934 vynesla 26 000 eur a padesátikoruna s chyboražbou, která má stejný motiv na obou stranách, se z vyvolávacích 200 eur dostala na 4 800 eur. Zdroj: výsledky aukce na platformě AUEX

Příští týden se v Německu a Rakousku draží nezvykle silná sestava bohemik. Mnichovský Hirsch nabízí v aukci 410 ve dnech 24. a 25. září tři pražské dukáty: Marii Terezii z roku 1745 s odhadem 15 000 eur, u níž aukční dům zmiňuje exemplář vydražený u Macho & Chlapoviče v roce 2019 za 90 000 eur – ten tehdy podle aukční síně platil za jediný kus zaznamenaný na trhu, dále Karla VI. z roku 1729 s odhadem 10 000 eur a Leopolda I. z roku 1684 s odhadem 7 500 eur. Osnabrücký Künker má v aukci 445 ve dnech 22. a 23. září dva denáry Boleslava II., z nichž jeden s odhadem 2 500 eur popisuje jako nepublikovaný a možná unikátní, k tomu tolar Karla VI. z jáchymovského stříbra ražený v Praze roku 1718 ze sbírky Herberta Wenzela s odhadem 2 500 eur a šlikovský tolar s odhadem 1 000 eur. Vídeňské Dorotheum draží od 22. do 25. září souvislou řadu pražských tolarů od Ferdinanda I. z roku 1558 přes Rudolfa II., Matyáše, Ferdinanda II. a Josefa I. až po Karla VI. a Marii Terezii, u většiny s provenienčními údaji z aukcí šedesátých let. Zdroj: Hirsch na NumisBids, Künker na NumisBids, Dorotheum na NumisBids

🛡️ Padělky a bezpečnost

U Düsseldorfu byla 14. září ukradena sbírka zhruba 530 antických řeckých mincí, z toho 60 zlatých. Podle výzvy Svazu německých obchodníků s mincemi (Berufsverband des Deutschen Münzenfachhandels) jde o mimořádně zachovalé kusy; svaz má k dispozici podrobné seznamy se sbírkovými čísly a fotografiemi líce i rubu každé mince a poskytne je na vyžádání. Případ vede policie Düsseldorf-Nord pod spisovou značkou 260914-1040-081409. Kdo by na takové mince narazil v nabídce, má se obrátit na svaz nebo přímo na policii. Zdroj: Münzen-Online

📅 Kam vyrazit

• 28. a 29. září, online – 34. eAukce Pešek Auctions s 830 položkami antických, habsburských a světových mincí; první den se draží položky 1 až 410, druhý den zbytek, vždy od 18 hodin. Podrobnosti
• 4. až 8. října, online – 62. eAukce Aurea Numismatika, vždy od 18 hodin. Podrobnosti
• 5. října od 17:30, Národní muzeum v Praze – přednáška Jiřího Chvojky Ludvík II. Jagellonský, jeho mincovnictví a tragický konec, přednáškový sál č. 102 v Historické budově. Pořádá Česká numismatická společnost; navazuje na pětisté výročí bitvy u Moháče, k němuž vyšla v srpnu slovenská zlatá stoeurovka. Podrobnosti
• Do 18. října, Maďarské národní muzeum v Budapešti – depot tolarů z vrchu Somló s ražbou Rudolfa II. v cyklu Poklad měsíce (viz Nálezy). Podrobnosti
• Proběhlo 4. a 5. září v Letňanech – veletrh Sběratel podle pořadatele zaznamenal rekordní návštěvnost, vystavovalo přes 250 firem. Česká mincovna zde uvedla sadu oběžných mincí ročníku 2026 s barevným žetonem Hurvínka a zahájila prodej stříbrné medaile k poctě pilota Martina Šonky. Zpráva z akce

💡 Zajímavost na závěr

Muzeum východních Čech v Hradci Králové připomnělo denár královny Konstancie, jediný známý kus svého druhu, který jeho archeologové našli při průzkumu trasy dálnice D35. Mince se objevila v srpnu 2022 u Klenic při detektorové prospekci před stavbou dálnice. Na líci nese opis CONSTANCIA REGINA s hlavou pod hradební branou se třemi věžemi, což ji spojuje s Konstancií Uherskou, druhou manželkou prvního dědičného českého krále Přemysla Otakara I.; na rubu je hlava svatého Vojtěcha v mitře se svatozáří a opisem jeho jména. Numismatici Jan Videman, Jan John a Petr Vrána minci popsali v Numismatických listech (ročník 79, 2024) spolu s půldenárem stejného motivu z jihočeského Mezilesí; obě ražby podle nich mohly vzniknout v plzeňské mincovně a stylem se blíží dobovým bavorským mincím. Nálezcem byl shodou okolností archeolog muzea Viktor Vojtěch. Zdroj: Numismatické listy, Národní muzeum

← Předchozí číslo: 16.–31. srpna Všechna čísla Další číslo: 16.–30. září →

Miroslav Uďan

Slovensko vydalo zlatou stoeurovku k pěti stům letům od bitvy u Moháče, u Moskvy se našel depot přes dva a půl tisíce středověkých stříbrných mincí a začíná podzimní aukční sezona. Už tento pátek se navíc otevírá veletrh Sběratel v Letňanech – a titul Mince roku poprvé míří do Číny.

🪙 Nové emise

Národná banka Slovenska vydala 27. srpna zlatou stoeurovku k pětistému výročí bitvy u Moháče. Autorkou výtvarného návrhu je Mária Poldaufová, minci vyrobila Mincovňa Kremnica. Ražena je ze slitiny zlata, stříbra a mědi, váží 9,5 gramu a měří 26 milimetrů; náklad činí 3 900 kusů, všechny v provedení proof. Na lícní straně stojí vedle sebe portréty sultána Sulejmana I. a uherského krále Ludvíka II., doplněné koněm a kopími s vlajícími zástavami, rub zachycuje bitevní scénu. Prodej zajišťují výhradně smluvní partneři banky. Zdroj: Národná banka Slovenska

Česká numismatická společnost představila 21. srpna medaili ke 150. výročí úmrtí Ferdinanda V. Poslední korunovaný český král zemřel v Praze 29. června 1875. Autorem medaile je čestný člen společnosti Karel Zeman a lícní motiv připomíná Ferdinandovu korunovaci, která proběhla 7. září 1836 v katedrále svatého Víta. Medaile má průměr sedmdesát milimetrů a razí se ve stříbře, mědi a tombaku, k dispozici je i měď zlacená; pro vážné zájemce lze razit i z dodaného ryzího zlata. Všechny kusy jsou číslované a ceny se pohybují od 3 400 Kč za měď a tombak po 25 200 Kč za desetiuncové stříbro. Zdroj: Česká numismatická společnost

⛏️ Nálezy a archeologie

V Kolomně u Moskvy se našel džbán s více než dvěma a půl tisíci středověkých stříbrných mincí. Archeologové Institutu archeologie Ruské akademie věd oznámili nález 26. srpna. Ozdobný keramický džbán s více než 2 600 stříbrnými dengami byl zakopán v mělké jámě ve středověkém podhradí nedaleko kolomenského kremlu a objevil se při záchranném výzkumu pod vedením A. V. Engovatovové a M. V. Afonina. Mince pocházejí z doby vlády Vasilije I. (1389–1425), nejmladší kusy byly raženy za Vasilije II. ve druhé polovině dvacátých let 15. století. Odborníci rozlišili přes 350 variant a část z nich podle nich chybí ve sbírkách největších ruských muzeí. Numismaticky nejcennější jsou ražby vzniklé přímo v Kolomně na sklonku vlády Vasilije I. s motivem letícího ptáka, které se v depotech odjinud objevují jen výjimečně. Zdroj: HeritageDaily

🔨 Aukce a bohemika v zahraničí

Podzimní aukční sezona začíná už v září a nabízí hned několik termínů. Künker zveřejnil 17. srpna katalogy svých podzimních aukcí 445 a 446, které proběhnou od 22. do 25. září v Osnabrücku; oba dohromady nabízejí přes 2 600 položek s celkovým odhadem kolem pěti milionů eur a obsahují sbírku Argentum Poloniae, část habsburské kolekce Herberta Wenzela a sbírku německých císařských ražeb. Mezi dvěma nejvýše oceněnými položkami je dvacetidukát Ferdinanda II. z roku 1622 z Klagenfurtu s odhadem sto tisíc eur. V Praze se 11. září koná sálová aukce Antium Aurum XXV. Vídeňské Dorotheum draží od 22. do 25. září svou 545. aukci, v níž je nejdráže oceněn dukát Františka Josefa I. z roku 1880 z Kremnice na sedmdesát tisíc eur a tolar Ferdinanda I. z roku 1839 rovněž z Kremnice na dvacet tisíc eur. Aurea Numismatika pořádá od 4. do 9. října svou 62. eAukci s 1 698 položkami. Zdroj: Künker, Münzen-Online

📅 Kam vyrazit

• 4. a 5. září, PVA Expo Praha Letňany – veletrh Sběratel, největší sběratelské setkání ve střední a východní Evropě. Přes 250 vystavovatelů z celého světa nabídne známky, mince, medaile, bankovky, pohlednice, staré akcie i autogramy. Otevřeno je v pátek od deseti do osmnácti hodin a v sobotu od deseti do šestnácti; ženy a mládež do osmnácti let mají vstup zdarma. Návštěvníci si mohou nechat bezplatně ocenit vlastní sběratelské předměty i ryzost drahých kovů. Právě zde se také vyhlásí výsledky ankety Medaile roku 2025. Podrobnosti
• Do 15. října, Národní muzeum v Praze – výstava Přemyslovci. Panovnická dynastie a její doba představuje více než devět set exponátů z bezmála sedmdesáti institucí, mezi nimi mince a mincovní poklady. Doprovodný program zahrnuje přednášku Fenomén pražského groše. Základní vstupné je 360 Kč, snížené 260 Kč, děti do patnácti let mají vstup zdarma. Podrobnosti
• Proběhlo 28. až 30. srpna v Olomouci – devátý ročník Letní školy numismatiky na katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého, pořádaný ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd v Brně. Program pokryl keltské a římské mincovnictví, nové vrcholně středověké nálezy i zajímavosti z muzejních depozitářů. Zpráva z akce

💡 Zajímavost na závěr

Titul Mince roku míří poprvé v historii soutěže do Číny. Vyhlášení ankety Coin of the Year proběhlo 27. srpna v Pittsburghu. Hlavní cenu získala čínská stříbrná desetiyuanová mince Chinese Dragon z mincovny Shenzhen Guobao, která zároveň zvítězila v kategorii nejlepší velké mince. Do soutěže bylo přihlášeno zhruba šest set mincí s ročníkem ražby 2025, z nichž nominační komise v květnu vybrala sto finalistů, po deseti v každé z deseti kategorií. Rakouská Münze Österreich zvítězila ve třech kategoriích, stejně jako francouzská Monnaie de Paris; kategorii nejinspirativnější mince vyhrála Národní banka Ukrajiny s pětihřivnovou ražbou. Česká mincovna, Mincovňa Kremnica, Česká národní banka ani Národná banka Slovenska v letošním ročníku neuspěly. Zdroj: Numismatic News

← Předchozí číslo: 1.–15. srpna Všechna čísla Další číslo: 1.–15. září →

Miroslav Uďan

Ve sklepě belgické vily se našlo přes sedmdesát kilogramů zlata, aukční dům Macho & Chlapovič ohlásil na říjen dražbu jedné z nejvýznamnějších sbírek kremnických ražeb a Bundesbank zveřejnila pololetní statistiku padělků. Na závěr se podíváme na tolar kuronského vévody, který hodně času trávil na svých statcích v Čechách a ve Slezsku.

🪙 Nové emise

Estonsko odhalilo 13. srpna podobu své pamětní dvoueurovky pro rok 2027. V soutěži zvítězil návrh nazvaný Dageida od sochaře Kaupa Kangra, který do středu mince umístil maják Kõpu na ostrově Hiiumaa na pozadí mořských vln; paprsky světla opakují pruhovaný vzor tradičního hiiumaaského kroje. Druhé místo obsadil Heino Prunsvelt s návrhem Dagö, třetí Svetlin Georgiev Balezdrov s návrhem Silmapiir; odměny činily tři tisíce, dva tisíce a tisíc eur. Mince vyjde v nákladu jednoho milionu kusů a půjde do oběhu v roce 2027 jako první ražba nové víceleté série věnované estonským krajům. Zdroj: Eesti Pank

⛏️ Nálezy a archeologie

Dělníci našli ve sklepě belgické vily přes čtyři tisíce zlatých sovereignů a několik desítek kilogramových zlatých cihel. Skrýš se objevila 11. srpna při bourání sklepního základu historického domu v Sint-Gillis-bij-Dendermonde ve Východních Flandrech. Dohromady jde o více než sedmdesát osm kilogramů ryzího zlata; hodnota se odhaduje zhruba na devět milionů eur, úřední ocenění zatím nebylo zveřejněno. Cihly nesou značky rafinerií Royal Mint Refinery a Johnson Matthey a data 1957 a 1960, poklad tedy nemohl být uložen dříve než v roce 1960. Vilu si kolem roku 1900 postavil sládek Theophilus Van Assche, jehož pivovar na místě fungoval do roku 1970. Případ vyšetřuje státní zastupitelství a zlato je uloženo v zabezpečeném trezoru, dokud se nevyjasní vlastnictví. Zdroj: CoinWeek

🔨 Aukce a bohemika v zahraničí

Sbírka kremnických ražeb Jaroslava Kokoluse půjde 23. října do dražby v Praze. Aukční dům Macho & Chlapovič oznámil 11. srpna obsah svých podzimních aukcí. Aukce číslo 39 je celá věnovaná Kokolusově sbírce, tedy produkci kremnické mincovny od konce 16. do počátku 18. století – dukátům, dvoudukátům a tolarům v hodnotách od čtvrttolaru po čtyřtolar. Zastoupeni jsou Rudolf II., Matyáš II., Ferdinand II., Ferdinand III., Leopold I., Gabriel Bethlen a František II. Rákóczi. Aukce číslo 40 nabídne rozsáhlou sbírku ražeb první Československé republiky, kterou tři generace jedné české rodiny držely pohromadě, a k tomu keltské a středověké mince, sedmihradské ražby a habsburský materiál. Sálová část obou aukcí proběhne v pražském hotelu Mandarin Oriental, internetová část aukce číslo 40 pak od 26. do 29. října. Katalogy mají vyjít v září. Zdroj: Macho & Chlapovič

📅 Kam vyrazit

Podzimní veletrh Sběratel se koná 4. a 5. září na výstavišti PVA Expo v pražských Letňanech. Odpoledne 3. září je vyhrazeno obchodníkům. Pořadatel jej označuje za největší setkání sběratelů poštovních známek, mincí, bankovek a dalších oborů ve střední a východní Evropě; souběžně běží veletrh Minerály a drahé kameny a v sobotu Vinyl & Stereo Expo. Aukční dům Macho & Chlapovič 12. srpna oznámil, že na veletrhu ukáže vybrané kusy ze svých podzimních aukcí – mimo jiné pětidukát Matyáše II. s odhadem 150 tisíc eur – a spustí předprodej katalogu mincí a medailí z let 1918 až 2027. Zdroj: Sběratel, Macho & Chlapovič

🛡️ Padělky a bezpečnost

Padělaných eurobankovek v Německu ubylo, falešných stoeurovek naopak přibylo. Bundesbank zveřejnila 7. srpna statistiku za první pololetí letošního roku. V německém platebním styku bylo zachyceno zhruba třicet tisíc padělaných eurobankovek o nominální hodnotě 1,75 milionu eur, což je proti druhé polovině loňského roku o 4,3 procenta méně kusů a o pět procent nižší škoda. Nejčastěji se padělá padesátieurovka se 47 procenty, následuje dvacetieurovka s 25 procenty a stoeurovka se 17 procenty; počet padělaných stoeurovek přitom proti předchozímu pololetí vzrostl o 61 procent. U mincí je trend opačný: 64 900 zachycených padělků znamená nárůst o 8,6 procenta, přičemž 91,1 procenta z nich tvoří dvoueurovky. Statisticky připadá na deset tisíc obyvatel sedm padělaných bankovek ročně. Zdroj: Deutsche Bundesbank

📈 Trh s kovy

Zlato v prvních srpnových dnech překonalo hranici 4 300 dolarů za unci. V týdnu do 10. srpna si připsalo přes sedm procent, což byl jeho nejsilnější týdenní růst od ledna; stříbro ve stejné době posílilo o více než deset procent. Za pohybem stojí především pokračující nákupy centrálních bank – v červnu nakoupilo Polsko devatenáct tun, Čína patnáct tun, Uzbekistán devět tun a Kazachstán se Singapurem po sedmi tunách. World Gold Council odhaduje čistou poptávku centrálních bank za první pololetí na 345 tun. Ceny podpořila i nejistota kolem Hormuzského průlivu. Uvedené hodnoty jsou orientační a vycházejí z oborového přehledu, ne z burzovních dat. Zdroj: CoinWeek

💡 Zajímavost na závěr

Poslední kuronský vévoda razil tolary v Mitavě, ale hodně času trávil na svých statcích v Čechách a ve Slezsku. Petr Biron, narozený roku 1724, na rozdíl od svého otce Arnošta Jana Birona nestál o politickou moc – dával přednost umění, cestování a pohodlí a hodně času trávil na svých statcích v Čechách a ve Slezsku. Roku 1795 se vzdal svých práv ve prospěch Kateřiny II. a Kuronsko tím ztratilo samostatnost. Tolar ražený v roce 1780 v mincovně v Mitavě nese jeho portrét doprava a opis, který jej tituluje vévodou v Livonsku, Kuronsku a Zemgalsku; na rubu jsou heraldické štíty pod vévodskou korunou odkazující na Polsko-litevskou unii jako lenního pána. Mince je vedena v katalozích pod čísly KM 32, Davenport 1624 a Kopicki 4104 se stupněm vzácnosti R2. Náklad není znám, protože se mincovní záznamy z té doby nedochovaly. Zdroj: CoinWeek

← Předchozí číslo: 16.–31. července Všechna čísla Další číslo: 16.–31. srpna →

Miroslav Uďan

Druhá polovina července patřila aukcím. Osnabrücký Künker uzavřel letní dražbu dvojnásobkem odhadu a mezi vydraženými kusy byla řada českých ražeb v čele s jáchymovským tolarem hrabat Šliků. V Chelmsfordu se poprvé kompletně ukázal největší keltský zlatý depot Británie.

🔨 Aukce a bohemika v zahraničí

V letní dražbě osnabrückého domu Künker se prodala řada českých ražeb a všechny výrazně překonaly odhad. Nejvýše šel tolar bez letopočtu, ražený mezi lety 1520 a 1526 hrabaty Šliky v Jáchymově s titulem Ludvíka II., krále uherského a českého – tedy z mincovny, po níž nese tolar své jméno. Vydražil se za 2 400 eur. Následovaly ražby Ferdinanda II.: říšský tolar z roku 1624 z Jáchymova od mincmistra Gregora Steinmüllera se z odhadu 200 eur vyšplhal na 800 eur, kutnohorský říšský tolar téhož roku z 500 na 900 eur a kutnohorský půltolar ze 100 na 450 eur, tedy více než čtyřnásobek. Pražský groš Václava II. z Kutné Hory, ražený kolem roku 1300, stoupl ze 100 na 250 eur. Zdroj: CoinArchives

Celkový výsledek té dražby překonal odhad více než dvojnásobně. Künker uzavřel eLive Auction 93 částkou kolem 1,5 milionu eur proti původnímu odhadu 680 tisíc eur. V nabídce bylo 2 920 položek, dražilo se od 20. do 24. července, druhá část věnovaná řádům a vyznamenáním pak 28. července. Dům výsledek komentoval jako doklad trvale silné poptávky po kvalitní numismatice. Zdroj: Künker

Londýnský dům Stanley Gibbons Baldwin's nabídl 22. července poslední guineu, jaká se kdy v Británii razila. Zlatá takzvaná vojenská guinea Jiřího III. z roku 1813 byla vyražena z roztaveného indického zlata na výplatu Wellingtonových vojsk v závěru války na Pyrenejském poloostrově; do dražby šla s odhadem šest až sedm tisíc liber. Druhou pozoruhodností aukce byl nouzový zlatý Veld Pond z roku 1902, jeden z pouhých 986 kusů ručně ražených v provizorní polní mincovně za búrské války, upravený jako přívěsek a doložený přímo od vnučky původní majitelky. V nabídce byla dále proof sada ke korunovaci Jiřího V. z roku 1911 a dvouguineová mince Jiřího II. z roku 1735. Zdroj: Stanley Gibbons Baldwin's

⛏️ Nálezy a archeologie

Největší keltský zlatý depot nalezený v Británii je od 18. července poprvé k vidění celý. Muzeum v Chelmsfordu otevřelo výstavu, na které je vystaveno všech 935 mincí depotu z Great Baddow spolu se zbytky pravděpodobné nádoby. Soubor je datován do let 60 až 20 před naším letopočtem a muzeum jej získalo v roce 2025 s pomocí prostředků z National Lottery Heritage Fund. Dva poslední kusy, zlaté statéry typu Whaddon Chase, přibyly až při navazujícím výzkumu, který vedla Archaeology South-East při Institutu archeologie University College London; geofyzikální průzkum vedl Kris Lockyear a mince vyzvedl archeolog Rob Cullum. Nález byl prohlášen za poklad podle britského zákona o pokladech a výstava potrvá do 11. dubna 2027. Zdroj: City Life Chelmsford

🪙 Nové emise

Americká mincovna uzavřela červenec dolarovou mincí s pamětní značkou k dvěma stům padesáti letům Spojených států. Mince Minnesota z programu American Innovation šla do prodeje 28. července jako dvaatřicátá státní ražba programu a poslední motiv letošního roku. Rub s dodávkovým vozem ze čtyřicátých let s předním chladicím agregátem připomíná vynález mobilního chlazení; návrh je od Beth Zaiken, rytecké provedení od Josepha Noorigiana. Líc se Sochou svobody navrhl Justin Kunz a vyryla jej Phebe Hemphill. Ozubená pamětní značka pro letošní rok nese Zvon svobody s číslem 250. Role po 25 kusech stály 61 dolarů, pytle po sto kusech 154,50 dolaru, s limitem deseti kusů na domácnost. Zdroj: CoinNews

← Předchozí číslo: 1.–15. července Všechna čísla Další číslo: 1.–15. srpna →

Miroslav Uďan

V prvním čísle věstníku se ohlížíme za první polovinou července. Národná banka Slovenska vydala minci k výročí narození Ivana Kraska, Česká numismatická společnost dvojici medailí ke svatovítským varhanám a v Budapešti se dražil jáchymovský tolar Ferdinanda I. Na konci vás čeká příběh devíti zlatých mincí, které zachránily anglický kostel před zavřením.

🪙 Nové emise

Národná banka Slovenska vydala 13. července stříbrnou desetieurovku ke 150. výročí narození Ivana Kraska. Zakladatel slovenské literární moderny, vlastním jménem Ján Botto, žil v letech 1876 až 1958. Autorem výtvarného návrhu je Peter Valach; na líci je havran s hlavou otočenou k bouřkovým mrakům a déšť dopadající na vysoký kříž, na rubu portrét básníka s letopočty 1876 a 1958. Na hraně nese mince nápis ZAKLADATEĽ MODERNEJ SLOVENSKEJ LYRIKY 20. STOROČIA. Ražena je ze slitiny Ag 900/Cu 100 v Mincovni Kremnica, váží 18 gramů a měří 34 milimetrů. Náklad činí 3 200 kusů v běžné kvalitě a 6 700 kusů v provedení proof. Zdroj: Národná banka Slovenska

Česká numismatická společnost vydala dvojici medailí k novým varhanám v katedrále svatého Víta. Stavba katedrály byla instalací nástroje po téměř sedmi stech letech symbolicky dokončena. Na návrzích se podíleli medailéři Michal Vitanovský a Vladimír Oppl, každý s vlastním pohledem na katedrálu na lícní straně a s motivem varhan na rubu. Vitanovského řada zahrnuje zlatý dukát (Au 986/1000, 3,49 g, 19,75 mm) za 18 000 Kč, stříbrný odražek dukátu za 1 900 Kč a stříbrnou medaili o průměru 50 mm za 8 500 Kč; měděné a tombakové varianty stojí 2 200 Kč. Opplova řada přidává velkou stříbrnou medaili o průměru 70 mm za 19 000 Kč. Část výtěžku míří nadaci při Arcibiskupství pražském, která stavbu varhan financuje. Zdroj: Česká numismatická společnost

Ze světových emisí stojí za zmínku dvě. Irská centrální banka uvedla 6. července pamětní dvoueurovou minci k zahájení irského předsednictví v Radě Evropské unie; motivem je logo předsednictví ve tvaru spirály, jejíž ramena tvoří 27 disků zastupujících členské státy. Náklad je 500 000 kusů a do oběhu mince šla následující den. Britská Royal Mint pak 15. července uvedla dvoumincovní sadu padesátipencí k patnácti letům od premiéry seriálu Hra o trůny – poprvé se tento seriál objevil na oficiálních britských mincích. Mince Ice nese Krále noci, mince Fire draka rodu Targaryen; ceny začínaly na patnácti librách. Zdroj: Central Bank of Ireland, The Royal Mint

⛏️ Nálezy a archeologie

Při přípravných výkopech pro železniční trať mezi Oxfordem a Cambridge se našla mince uzurpátora Carausia. Společnost East West Railway oznámila 1. července dokončení prvního tisíce z plánovaných zhruba šesti tisíc sondážních výkopů v hrabstvích Bedfordshire a Cambridgeshire. Mezi nálezy jsou dvě římské mince, pozdně laténská nádoba a zlomky keramiky. Starší z mincí je přibližně 1 740 let stará a nese jméno Carausia, římského námořního velitele, který velel flotile v Lamanšském průlivu a v letech 286 až 293 se prohlásil císařem Británie a severní Galie; podle deníku Cambridge Independent jde o stříbrný denár datovaný k roku 287. Mince nebyla ojedinělým nálezem – provázely ji jámy, příkopy a kůlové jamky svědčící o římském sídlišti. Zdroj: East West Rail

🔨 Aukce a bohemika v zahraničí

Budapešťský dům Procopius otevřel 5. července své mezinárodní dražby aukcí, v níž byla česká a moravská ražba zastoupena víc než slušně. V nabídce bylo 999 položek, z toho 712 v habsburské sekci. Tolar Ferdinanda I. z roku 1561 z Jáchymova se vydražil za 1 100 eur, tolar Rudolfa II. z roku 1586 z Kutné Hory za 600 eur a pražský groš Václava II. z kutnohorské mincovny za 360 eur. Zlatá ražba z roku 1928 k desátému výročí republiky ve váze dvou dukátů dosáhla 850 eur. Nejvýše šel v habsburské sekci dukát Ferdinanda III. z roku 1640 z Kremnice se zrcadlovým leskem v polích, který se prodal za 12 000 eur. Zdroj: biddr.com

Ve varšavské aukci domu Niemczyk se 1. července dražila samostatná československá sekce. Nejvýše se dostaly zlaté dvoudukáty z roku 1978, ražené v Kremnici k šestistému výročí smrti Karla IV., které dosáhly 5 500 zlotých. Svatováclavský dukát z roku 1927 se prodal za 3 100 zlotých a dukát z roku 1979 za 2 800 zlotých. Sekce zahrnovala i medaile Tomáše Garrigua Masaryka z let 1935 a 1937, obě po 560 zlotých. Zdroj: biddr.com

📅 Kam vyrazit

• Do konce července – hlasování v anketě Medaile roku 2025. Čtvrtý ročník je poprvé společný pro české a slovenské autory a soutěží v něm 27 děl. Pro numismatiky je nejzajímavější nominací medaile ke stému výročí ražby první československé pětikoruny od Romana Lugára z Mincovny Kremnica, která znázorňuje přechod od bankovky k minci. Vyhlášení proběhne 4. září na veletrhu Sběratel v Praze. Podrobnosti
• 31. července, Stará Boleslav – setkání mladých numismatiků, členů České numismatické společnosti a zájemců o historii. Sraz v deset hodin u informačního centra, program zahrnuje prohlídku baziliky Nanebevzetí Panny Marie, baziliky svatého Václava a kostela svatého Klimenta včetně varhan a věže. Besedu o historii a mincích vede Michal Mašek. Podrobnosti
• 28. až 30. srpna, Olomouc – devátý ročník Letní školy numismatiky na katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Pořádá ji katedra ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd v Brně; program vede od metodiky zpracování hromadných nálezů přes muzejní prezentaci až po sběratelství. Účastnický poplatek je 1 500 Kč, pro studenty 900 Kč, přihlášky se přijímají do 24. srpna. Podrobnosti

💡 Zajímavost na závěr

Devět zlatých mincí schovaných pod oltářem zachránilo sedm set let starý anglický kostel před zavřením. Kostel svatého Wilfrida v Mellingu u Lancasteru čelil nákladným opravám, na které drobná farnost neměla prostředky. Před Velikonocemi letošního roku našla reverendka Jane Lee při snímání oltářní pokrývky pod svatebním klekátkem igelitový sáček s krabičkou. Uvnitř bylo devět zlatých Britannií z roku 1999 o nominální hodnotě sto liber za kus; kostel je prodal za necelých třicet tisíc liber. V krabičce ležel i vzkaz na papíře Armády spásy datovaný 16. července 2022 a podepsaný slovy „James, služebník živého Boha“, v němž pisatel mince kostelu daroval. Podobný anonymní dar dostaly v roce 2022 ještě dva další kostely v Lancashiru. Zdroj: Smithsonian Magazine

Všechna čísla Další číslo: 16.–31. července →

Miroslav Uďan