Numismatický věstník

Slovensko vydalo zlatou stoeurovku k pěti stům letům od bitvy u Moháče, u Moskvy se našel depot přes dva a půl tisíce středověkých stříbrných mincí a začíná podzimní aukční sezona. Už tento pátek se navíc otevírá veletrh Sběratel v Letňanech – a titul Mince roku poprvé míří do Číny.

🪙 Nové emise

Národná banka Slovenska vydala 27. srpna zlatou stoeurovku k pětistému výročí bitvy u Moháče. Autorkou výtvarného návrhu je Mária Poldaufová, minci vyrobila Mincovňa Kremnica. Ražena je ze slitiny zlata, stříbra a mědi, váží 9,5 gramu a měří 26 milimetrů; náklad činí 3 900 kusů, všechny v provedení proof. Na lícní straně stojí vedle sebe portréty sultána Sulejmana I. a uherského krále Ludvíka II., doplněné koněm a kopími s vlajícími zástavami, rub zachycuje bitevní scénu. Prodej zajišťují výhradně smluvní partneři banky. Zdroj: Národná banka Slovenska

Česká numismatická společnost představila 21. srpna medaili ke 150. výročí úmrtí Ferdinanda V. Poslední korunovaný český král zemřel v Praze 29. června 1875. Autorem medaile je čestný člen společnosti Karel Zeman a lícní motiv připomíná Ferdinandovu korunovaci, která proběhla 7. září 1836 v katedrále svatého Víta. Medaile má průměr sedmdesát milimetrů a razí se ve stříbře, mědi a tombaku, k dispozici je i měď zlacená; pro vážné zájemce lze razit i z dodaného ryzího zlata. Všechny kusy jsou číslované a ceny se pohybují od 3 400 Kč za měď a tombak po 25 200 Kč za desetiuncové stříbro. Zdroj: Česká numismatická společnost

⛏️ Nálezy a archeologie

V Kolomně u Moskvy se našel džbán s více než dvěma a půl tisíci středověkých stříbrných mincí. Archeologové Institutu archeologie Ruské akademie věd oznámili nález 26. srpna. Ozdobný keramický džbán s více než 2 600 stříbrnými dengami byl zakopán v mělké jámě ve středověkém podhradí nedaleko kolomenského kremlu a objevil se při záchranném výzkumu pod vedením A. V. Engovatovové a M. V. Afonina. Mince pocházejí převážně z let 1389 až 1462, nejmladší kusy byly raženy ve druhé polovině dvacátých let 15. století. Odborníci rozlišili přes 350 variant a část z nich podle nich chybí ve sbírkách největších ruských muzeí. Numismaticky nejcennější jsou ražby vzniklé přímo v Kolomně na sklonku vlády Vasilije I. s motivem letícího ptáka, které se v depotech odjinud objevují jen výjimečně. Zdroj: HeritageDaily

🔨 Aukce a bohemika v zahraničí

Podzimní aukční sezona začíná už v září a nabízí hned několik termínů. Künker zveřejnil 17. srpna katalogy svých podzimních aukcí 445 a 446, které proběhnou od 22. do 25. září v Osnabrücku; oba dohromady nabízejí necelých 2 600 položek s celkovým odhadem kolem pěti milionů eur a obsahují sbírku Argentum Poloniae, část habsburské kolekce Herberta Wenzela a sbírku německých císařských ražeb. Nejvýše oceněnou položkou je dvacetidukát Ferdinanda II. z roku 1622 z Klagenfurtu s odhadem sto tisíc eur. V Praze se 11. září koná sálová aukce Antium Aurum XXV. Vídeňské Dorotheum draží od 22. do 25. září svou 545. aukci, v níž je nejdráže oceněn dukát Františka Josefa I. z roku 1880 z Kremnice na sedmdesát tisíc eur a tolar Ferdinanda I. z roku 1839 rovněž z Kremnice na dvacet tisíc eur. Aurea Numismatika pořádá od 4. do 9. října svou 62. eAukci s 1 698 položkami. Zdroj: Künker, Münzen-Online

📅 Kam vyrazit

• 4. a 5. září, PVA Expo Praha Letňany – veletrh Sběratel, největší sběratelské setkání ve střední a východní Evropě. Přes 250 vystavovatelů z celého světa nabídne známky, mince, medaile, bankovky, pohlednice, staré akcie i autogramy. Otevřeno je v pátek od deseti do osmnácti hodin a v sobotu od deseti do šestnácti; ženy a mládež do osmnácti let mají vstup zdarma. Návštěvníci si mohou nechat bezplatně ocenit vlastní sběratelské předměty i ryzost drahých kovů. Právě zde se také vyhlásí výsledky ankety Medaile roku 2025. Podrobnosti
• Do 15. října, Národní muzeum v Praze – výstava Přemyslovci. Panovnická dynastie a její doba představuje více než devět set exponátů z bezmála sedmdesáti institucí, mezi nimi mince a mincovní poklady. Doprovodný program zahrnuje přednášku Fenomén pražského groše. Základní vstupné je 360 Kč, snížené 260 Kč, děti do patnácti let mají vstup zdarma. Podrobnosti
• Proběhlo 28. až 30. srpna v Olomouci – devátý ročník Letní školy numismatiky na katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého, pořádaný ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd v Brně. Program pokryl keltské a římské mincovnictví, nové vrcholně středověké nálezy i zajímavosti z muzejních depozitářů. Zpráva z akce

💡 Zajímavost na závěr

Titul Mince roku míří poprvé v historii soutěže do Číny. Vyhlášení ankety Coin of the Year proběhlo 27. srpna v Pittsburghu. Hlavní cenu získala čínská stříbrná desetiyuanová mince Chinese Dragon z mincovny Shenzhen Guobao, která zároveň zvítězila v kategorii nejlepší velké mince. Do soutěže bylo přihlášeno zhruba šest set mincí s ročníkem ražby 2025, z nichž nominační komise v květnu vybrala deset finalistů v deseti kategoriích. Rakouská Münze Österreich zvítězila ve třech kategoriích, stejně jako francouzská Monnaie de Paris; kategorii nejinspirativnější mince vyhrála Národní banka Ukrajiny s pětihřivnovou ražbou. Česká mincovna, Mincovňa Kremnica, Česká národní banka ani Národná banka Slovenska v letošním ročníku neuspěly. Zdroj: Numismatic News

← Předchozí číslo: 1.–15. srpna  ·  Všechna čísla  ·  Příští vydání vyjde 16. září

Miroslav Uďan

Ve sklepě belgické vily se našlo přes sedmdesát kilogramů zlata, aukční dům Macho & Chlapovič ohlásil na říjen dražbu jedné z nejvýznamnějších sbírek kremnických ražeb a Bundesbank zveřejnila pololetní statistiku padělků. Na závěr se podíváme na tolar kuronského vévody, který trávil většinu času na svých statcích v Čechách.

🪙 Nové emise

Estonsko odhalilo 13. srpna podobu své pamětní dvoueurovky pro rok 2027. V soutěži zvítězil návrh nazvaný Dageida od sochaře Kaupa Kangra, který do středu mince umístil maják Kõpu na ostrově Hiiumaa na pozadí mořských vln; paprsky světla opakují pruhovaný vzor tradičního hiiumaaského kroje. Druhé místo obsadil Heino Prunsvelt s návrhem Dagö, třetí Svetlin Georgiev Balezdrov s návrhem Silmapiir; odměny činily tři tisíce, dva tisíce a tisíc eur. Mince vyjde v nákladu jednoho milionu kusů a půjde do oběhu v roce 2027 jako první ražba nové víceleté série věnované estonským krajům. Zdroj: Eesti Pank

⛏️ Nálezy a archeologie

Dělníci našli ve sklepě belgické vily přes čtyři tisíce zlatých sovereignů a několik desítek kilogramových zlatých cihel. Skrýš se objevila 11. srpna při bourání sklepního základu historického domu v Sint-Gillis-bij-Dendermonde ve Východních Flandrech. Dohromady jde o více než sedmdesát osm kilogramů ryzího zlata; hodnota se odhaduje zhruba na devět milionů eur, úřední ocenění zatím nebylo zveřejněno. Cihly nesou značky rafinerií Royal Mint Refinery a Johnson Matthey a data 1957 a 1960, poklad tedy nemohl být uložen dříve než v roce 1960. Vilu si kolem roku 1900 postavil sládek Theophilus Van Assche, jehož pivovar na místě fungoval do roku 1970. Případ vyšetřuje státní zastupitelství a zlato je uloženo v zabezpečeném trezoru, dokud se nevyjasní vlastnictví. Zdroj: CoinWeek

🔨 Aukce a bohemika v zahraničí

Sbírka kremnických ražeb Jaroslava Kokoluse půjde 23. října do dražby v Praze. Aukční dům Macho & Chlapovič oznámil 11. srpna obsah svých podzimních aukcí. Aukce číslo 39 je celá věnovaná Kokolusově sbírce, tedy produkci kremnické mincovny od konce 16. do počátku 18. století – dukátům, dvoudukátům a tolarům v hodnotách od čtvrttolaru po čtyřtolar. Zastoupeni jsou Rudolf II., Matyáš II., Ferdinand II., Ferdinand III., Leopold I., Gabriel Bethlen a František II. Rákóczi. Aukce číslo 40 nabídne rozsáhlou sbírku ražeb první Československé republiky, kterou tři generace jedné české rodiny držely pohromadě, a k tomu keltské a středověké mince, sedmihradské ražby a habsburský materiál. Sálová část obou aukcí proběhne v pražském hotelu Mandarin Oriental, internetová část aukce číslo 40 pak od 26. do 29. října. Katalogy mají vyjít v září. Zdroj: Macho & Chlapovič

📅 Kam vyrazit

Podzimní veletrh Sběratel se koná 4. a 5. září na výstavišti PVA Expo v pražských Letňanech. Odpoledne 3. září je vyhrazeno obchodníkům. Pořadatel jej označuje za největší setkání sběratelů poštovních známek, mincí, bankovek a dalších oborů ve střední a východní Evropě; souběžně běží veletrh Minerály a drahé kameny a v sobotu Vinyl & Stereo Expo. Aukční dům Macho & Chlapovič 12. srpna oznámil, že na veletrhu ukáže vybrané kusy ze svých podzimních aukcí – mimo jiné pětidukát Matyáše II. s odhadem 150 tisíc eur – a spustí předprodej katalogu mincí a medailí z let 1918 až 2027. Zdroj: Sběratel, Macho & Chlapovič

🛡️ Padělky a bezpečnost

Padělaných eurobankovek v Německu ubylo, falešných stoeurovek naopak přibylo. Bundesbank zveřejnila 7. srpna statistiku za první pololetí letošního roku. V německém platebním styku bylo zachyceno zhruba třicet tisíc padělaných eurobankovek o nominální hodnotě 1,75 milionu eur, což je proti druhé polovině loňského roku o 4,3 procenta méně kusů a o pět procent nižší škoda. Nejčastěji se padělá padesátieurovka se 47 procenty, následuje dvacetieurovka s 25 procenty a stoeurovka se 17 procenty; počet padělaných stoeurovek přitom meziročně vzrostl o 61 procent. U mincí je trend opačný: 64 900 zachycených padělků znamená nárůst o 8,6 procenta, přičemž 91,1 procenta z nich tvoří dvoueurovky. Statisticky připadá na deset tisíc obyvatel sedm padělaných bankovek ročně. Zdroj: Deutsche Bundesbank

📈 Trh s kovy

Zlato v prvních srpnových dnech překonalo hranici 4 300 dolarů za unci. V týdnu do 11. srpna si připsalo přes sedm procent, což byl jeho nejsilnější týdenní růst od ledna; stříbro ve stejné době posílilo o více než deset procent. Za pohybem stojí především pokračující nákupy centrálních bank – v červnu nakoupilo Polsko devatenáct tun, Čína patnáct tun, Uzbekistán devět tun a Kazachstán se Singapurem po sedmi tunách. World Gold Council odhaduje čistou poptávku centrálních bank za první pololetí na 345 tun. Ceny podpořila i nejistota kolem Hormuzského průlivu. Uvedené hodnoty jsou orientační a vycházejí z oborového přehledu, ne z burzovních dat. Zdroj: CoinWeek

💡 Zajímavost na závěr

Poslední kuronský vévoda razil tolary v Mitavě, ale žil nejraději v Čechách. Petr Biron, narozený roku 1724, na rozdíl od svého otce Arnošta Jana Birona nestál o politickou moc – dával přednost umění, cestování a pohodlí a hodně času trávil na svých statcích v Čechách a ve Slezsku. Roku 1795 se vzdal svých práv ve prospěch Kateřiny II. a Kuronsko tím ztratilo samostatnost. Tolar ražený v roce 1780 v mincovně v Mitavě nese jeho portrét doprava a opis, který jej tituluje vévodou v Livonsku, Kuronsku a Zemgalsku; na rubu jsou heraldické štíty pod vévodskou korunou odkazující na Polsko-litevskou unii jako lenního pána. Mince je vedena v katalozích pod čísly KM 32, Davenport 1624 a Kopicki 4104 se stupněm vzácnosti R2. Náklad není znám, protože se mincovní záznamy z té doby nedochovaly. Zdroj: CoinWeek

← Předchozí číslo: 16.–31. července  ·  Všechna čísla  ·  Další číslo: 16.–31. srpna →

Miroslav Uďan

Druhá polovina července patřila aukcím. Osnabrücký Künker uzavřel letní dražbu dvojnásobkem odhadu a mezi vydraženými kusy byla řada českých ražeb v čele s jáchymovským tolarem hrabat Šliků. V Chelmsfordu se poprvé kompletně ukázal největší keltský zlatý depot Británie.

🔨 Aukce a bohemika v zahraničí

V letní dražbě osnabrückého domu Künker se prodala řada českých ražeb a všechny výrazně překonaly odhad. Nejvýše šel tolar bez letopočtu, ražený mezi lety 1520 a 1526 hrabaty ze Šliku v Jáchymově s titulem Ludvíka II., krále uherského a českého – tedy z mincovny, po níž nese tolar své jméno. Vydražil se za 2 400 eur. Následovaly ražby Ferdinanda II.: říšský tolar z roku 1624 z Jáchymova od mincmistra Gregora Steinmüllera se z odhadu 200 eur vyšplhal na 800 eur, kutnohorský říšský tolar téhož roku z 500 na 900 eur a kutnohorský půltolar ze 100 na 450 eur, tedy více než čtyřnásobek. Pražský groš Václava II. z Kutné Hory, ražený kolem roku 1300, stoupl ze 100 na 250 eur. Zdroj: CoinArchives

Celkový výsledek té dražby překonal odhad více než dvojnásobně. Künker uzavřel eLive Auction 93 částkou kolem 1,5 milionu eur proti původnímu odhadu 680 tisíc eur. V nabídce bylo 2 920 položek, dražilo se od 20. do 24. července, druhá část věnovaná řádům a vyznamenáním pak 28. července. Dům výsledek komentoval jako doklad trvale silné poptávky po kvalitní numismatice. Zdroj: Künker

Londýnský dům Stanley Gibbons Baldwin's nabídl 22. července poslední guineu, jaká se kdy v Británii razila. Zlatá takzvaná vojenská guinea Jiřího III. z roku 1813 byla vyražena z roztaveného indického zlata na výplatu Wellingtonových vojsk v závěru války na Pyrenejském poloostrově; do dražby šla s odhadem šest až sedm tisíc liber. Druhou pozoruhodností aukce byl nouzový zlatý Veld Pond z roku 1902, jeden z pouhých 986 kusů ručně ražených v provizorní polní mincovně za búrské války, upravený jako přívěsek a doložený přímo od vnučky původní majitelky. V nabídce byla dále proof sada ke korunovaci Jiřího V. z roku 1911 a dvouguineová mince Jiřího II. z roku 1735. Zdroj: Stanley Gibbons Baldwin's

⛏️ Nálezy a archeologie

Největší keltský zlatý depot nalezený v Británii je od 18. července poprvé k vidění celý. Muzeum v Chelmsfordu otevřelo výstavu, na které je vystaveno všech 935 mincí depotu z Great Baddow spolu se zbytky pravděpodobné nádoby. Soubor je datován do let 60 až 20 před naším letopočtem a muzeum jej získalo v roce 2025 s pomocí prostředků z National Lottery Heritage Fund. Dva poslední kusy, zlaté statéry typu Whaddon Chase, přibyly až při navazujícím výzkumu, který vedla Archaeology South-East při Institutu archeologie University College London; geofyzikální průzkum vedl Kris Lockyear a mince vyzvedl archeolog Rob Cullum. Nález byl prohlášen za poklad podle britského zákona o pokladech a výstava potrvá do 11. dubna 2027. Zdroj: City Life Chelmsford

🪙 Nové emise

Americká mincovna uzavřela červenec dolarovou mincí s pamětní značkou k dvěma stům padesáti letům Spojených států. Mince Minnesota z programu American Innovation šla do prodeje 28. července jako dvaatřicátá státní ražba programu a poslední motiv letošního roku. Rub s dodávkovým vozem ze čtyřicátých let s předním chladicím agregátem připomíná vynález mobilního chlazení; návrh je od Beth Zaiken, rytecké provedení od Josepha Noorigiana. Líc se Sochou svobody navrhl Justin Kunz a vyryla jej Phebe Hemphill. Ozubená pamětní značka pro letošní rok nese Zvon svobody s číslem 250. Role po 25 kusech stály 61 dolarů, pytle po sto kusech 154,50 dolaru, s limitem deseti kusů na domácnost. Zdroj: CoinNews

← Předchozí číslo: 1.–15. července  ·  Všechna čísla  ·  Další číslo: 1.–15. srpna →

Miroslav Uďan

V prvním čísle věstníku se ohlížíme za první polovinou července. Slovenská národní banka vydala minci k výročí narození Ivana Krasko, Česká numismatická společnost dvojici medailí ke svatovítským varhanám a v Budapešti se dražil jáchymovský tolar Ferdinanda I. Na konci vás čeká příběh devíti zlatých mincí, které zachránily anglický kostel před zavřením.

🪙 Nové emise

Národná banka Slovenska vydala 13. července stříbrnou desetieurovku ke 150. výročí narození Ivana Krasko. Zakladatel slovenské literární moderny, vlastním jménem Ján Botto, žil v letech 1876 až 1958. Autorem výtvarného návrhu je Peter Valach; na líci je havran s hlavou otočenou k bouřkovým mrakům a déšť dopadající na vysoký kříž, na rubu portrét básníka s letopočty 1876 a 1958. Na hraně nese mince nápis ZAKLADATEĽ MODERNEJ SLOVENSKEJ LYRIKY 20. STOROČIA. Ražena je ze slitiny Ag 900/Cu 100 v Mincovni Kremnica, váží 18 gramů a měří 34 milimetrů. Náklad činí 3 200 kusů v běžné kvalitě a 6 700 kusů v provedení proof. Zdroj: Národná banka Slovenska

Česká numismatická společnost vydala dvojici medailí k novým varhanám v katedrále svatého Víta. Stavba katedrály byla instalací nástroje po více než sedmi stech letech symbolicky dokončena. Na návrzích se podíleli medailéři Michal Vitanovský a Vladimír Oppl, každý s vlastním pohledem na katedrálu na lícní straně a s motivem varhan na rubu. Vitanovského řada zahrnuje zlatý dukát (Au 986/1000, 3,49 g, 19,75 mm) za 18 000 Kč, stříbrný odražek dukátu za 1 900 Kč a stříbrnou medaili o průměru 50 mm za 8 500 Kč; měděné a tombakové varianty stojí 2 200 Kč. Opplova řada přidává velkou stříbrnou medaili o průměru 70 mm za 19 000 Kč. Část výtěžku míří nadaci při Arcibiskupství pražském, která stavbu varhan financuje. Zdroj: Česká numismatická společnost

Ze světových emisí stojí za zmínku dvě. Irská centrální banka uvedla 6. července pamětní dvoueurovou minci k zahájení irského předsednictví v Radě Evropské unie; motivem je logo předsednictví ve tvaru spirály, jejíž ramena tvoří 27 disků zastupujících členské státy. Náklad je 500 000 kusů a do oběhu mince šla následující den. Britská Royal Mint pak 15. července uvedla dvoumincovní sadu padesátipencí k patnácti letům od premiéry seriálu Hra o trůny – poprvé se televizní seriál objevil na oficiálních britských mincích. Mince Ice nese Krále noci, mince Fire draka rodu Targaryen; ceny začínaly na patnácti librách. Zdroj: Central Bank of Ireland, The Royal Mint

⛏️ Nálezy a archeologie

Při přípravných výkopech pro železniční trať mezi Oxfordem a Cambridge se našla mince uzurpátora Carausia. Společnost East West Railway oznámila 1. července dokončení prvních tisíce z plánovaných zhruba šesti tisíc sondážních výkopů v hrabstvích Bedfordshire a Cambridgeshire. Mezi nálezy jsou dvě římské mince, pozdně laténská nádoba a zlomky keramiky. Starší z mincí je přibližně 1 740 let stará a nese jméno Carausia, římského námořního velitele, který velel flotile v Lamanšském průlivu a v letech 286 až 293 se prohlásil císařem Británie a severní Galie; podle deníku Cambridge Independent jde o stříbrný denár datovaný k roku 287. Mince nebyla ojedinělým nálezem – provázely ji jámy, příkopy a kůlové jamky svědčící o římském sídlišti. Zdroj: East West Rail

🔨 Aukce a bohemika v zahraničí

Budapešťský dům Procopius otevřel 5. července své mezinárodní dražby aukcí, v níž byla česká a moravská ražba zastoupena víc než slušně. V nabídce bylo 999 položek, z toho 712 v habsburské sekci. Tolar Ferdinanda I. z roku 1561 z Jáchymova se vydražil za 1 100 eur, tolar Rudolfa II. z roku 1586 z Kutné Hory za 600 eur a pražský groš Václava II. z kutnohorské mincovny za 360 eur. Československé dvoudukáty z roku 1928, ražené ke desátému výročí republiky, dosáhly 850 eur. Nejvýše šel v habsburské sekci dukát Ferdinanda III. z roku 1640 z Kremnice se zrcadlovým leskem v polích, který se prodal za 12 000 eur. Zdroj: biddr.com

Ve varšavské aukci domu Niemczyk se 1. července dražila samostatná československá sekce. Nejvýše se dostaly zlaté dvoudukáty z roku 1978, ražené v Kremnici k šestistému výročí smrti Karla IV., které dosáhly 5 500 zlotých. Svatováclavský dukát z roku 1927 se prodal za 3 100 zlotých a dukát z roku 1979 za 2 800 zlotých. Sekce zahrnovala i medaile Tomáše Garrigua Masaryka z let 1935 a 1937, obě po 560 zlotých. Zdroj: biddr.com

📅 Kam vyrazit

• Do konce července – hlasování v anketě Medaile roku 2025. Čtvrtý ročník je poprvé společný pro české a slovenské autory a soutěží v něm 27 děl. Pro numismatiky je nejzajímavější nominací medaile ke stému výročí ražby první československé pětikoruny od Romana Lugára z Mincovny Kremnica, která znázorňuje přechod od bankovky k minci. Vyhlášení proběhne 4. září na veletrhu Sběratel v Praze. Podrobnosti
• 31. července, Stará Boleslav – setkání mladých numismatiků, členů České numismatické společnosti a zájemců o historii. Sraz v deset hodin u informačního centra, program zahrnuje prohlídku baziliky Nanebevzetí Panny Marie, baziliky svatého Václava a kostela svatého Klimenta včetně varhan a věže. Besedu o historii a mincích vede Michal Mašek. Podrobnosti
• 28. až 30. srpna, Olomouc – devátý ročník Letní školy numismatiky na katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Pořádá ji katedra ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd v Brně; program vede od metodiky zpracování hromadných nálezů přes muzejní prezentaci až po sběratelství. Účastnický poplatek je 1 500 Kč, pro studenty 900 Kč, přihlášky se přijímají do 24. srpna. Podrobnosti

💡 Zajímavost na závěr

Devět zlatých mincí schovaných pod oltářem zachránilo sedm set let starý anglický kostel před zavřením. Kostel svatého Wilfrida v Mellingu u Lancasteru čelil nákladným opravám, na které drobná farnost neměla prostředky. Před Velikonocemi letošního roku našla reverendka Jane Lee při snímání oltářní pokrývky pod svatebním klekátkem igelitový sáček s krabičkou. Uvnitř bylo devět zlatých Britannií z roku 1999 o nominální hodnotě sto liber za kus; kostel je prodal za necelých třicet tisíc liber. V krabičce ležel i vzkaz na papíře Armády spásy datovaný 16. července 2022 a podepsaný slovy „James, služebník živého Boha“, v němž pisatel mince kostelu daroval. Podobný anonymní dar dostaly v roce 2022 ještě dva další kostely v Lancashiru. Zdroj: Smithsonian Magazine

Všechna čísla  ·  Další číslo: 16.–31. července →

Miroslav Uďan