Druhá polovina července patřila aukcím. Osnabrücký Künker uzavřel letní dražbu dvojnásobkem odhadu a mezi vydraženými kusy byla řada českých ražeb v čele s jáchymovským tolarem hrabat Šliků. V Chelmsfordu se poprvé kompletně ukázal největší keltský zlatý depot Británie.
🔨 Aukce a bohemika v zahraničí
V letní dražbě osnabrückého domu Künker se prodala řada českých ražeb a všechny výrazně překonaly odhad. Nejvýše šel tolar bez letopočtu, ražený mezi lety 1520 a 1526 hrabaty ze Šliku v Jáchymově s titulem Ludvíka II., krále uherského a českého – tedy z mincovny, po níž nese tolar své jméno. Vydražil se za 2 400 eur. Následovaly ražby Ferdinanda II.: říšský tolar z roku 1624 z Jáchymova od mincmistra Gregora Steinmüllera se z odhadu 200 eur vyšplhal na 800 eur, kutnohorský říšský tolar téhož roku z 500 na 900 eur a kutnohorský půltolar ze 100 na 450 eur, tedy více než čtyřnásobek. Pražský groš Václava II. z Kutné Hory, ražený kolem roku 1300, stoupl ze 100 na 250 eur. Zdroj: CoinArchives
Celkový výsledek té dražby překonal odhad více než dvojnásobně. Künker uzavřel eLive Auction 93 částkou kolem 1,5 milionu eur proti původnímu odhadu 680 tisíc eur. V nabídce bylo 2 920 položek, dražilo se od 20. do 24. července, druhá část věnovaná řádům a vyznamenáním pak 28. července. Dům výsledek komentoval jako doklad trvale silné poptávky po kvalitní numismatice. Zdroj: Künker
Londýnský dům Stanley Gibbons Baldwin's nabídl 22. července poslední guineu, jaká se kdy v Británii razila. Zlatá takzvaná vojenská guinea Jiřího III. z roku 1813 byla vyražena z roztaveného indického zlata na výplatu Wellingtonových vojsk v závěru války na Pyrenejském poloostrově; do dražby šla s odhadem šest až sedm tisíc liber. Druhou pozoruhodností aukce byl nouzový zlatý Veld Pond z roku 1902, jeden z pouhých 986 kusů ručně ražených v provizorní polní mincovně za búrské války, upravený jako přívěsek a doložený přímo od vnučky původní majitelky. V nabídce byla dále proof sada ke korunovaci Jiřího V. z roku 1911 a dvouguineová mince Jiřího II. z roku 1735. Zdroj: Stanley Gibbons Baldwin's
Získejte e-book „5 pravidel pro první minci“
Objevte svět sběratelství mincí. Tři strany, po kterých poznáte, co dělá minci cennou, jak se čte zachovalost a na co se ptát prodejce – ať vás první koupě chytne, a ne zklame.
⛏️ Nálezy a archeologie
Největší keltský zlatý depot nalezený v Británii je od 18. července poprvé k vidění celý. Muzeum v Chelmsfordu otevřelo výstavu, na které je vystaveno všech 935 mincí depotu z Great Baddow spolu se zbytky pravděpodobné nádoby. Soubor je datován do let 60 až 20 před naším letopočtem a muzeum jej získalo v roce 2025 s pomocí prostředků z National Lottery Heritage Fund. Dva poslední kusy, zlaté statéry typu Whaddon Chase, přibyly až při navazujícím výzkumu, který vedla Archaeology South-East při Institutu archeologie University College London; geofyzikální průzkum vedl Kris Lockyear a mince vyzvedl archeolog Rob Cullum. Nález byl prohlášen za poklad podle britského zákona o pokladech a výstava potrvá do 11. dubna 2027. Zdroj: City Life Chelmsford
🪙 Nové emise
Americká mincovna uzavřela červenec dolarovou mincí s pamětní značkou k dvěma stům padesáti letům Spojených států. Mince Minnesota z programu American Innovation šla do prodeje 28. července jako dvaatřicátá státní ražba programu a poslední motiv letošního roku. Rub s dodávkovým vozem ze čtyřicátých let s předním chladicím agregátem připomíná vynález mobilního chlazení; návrh je od Beth Zaiken, rytecké provedení od Josepha Noorigiana. Líc se Sochou svobody navrhl Justin Kunz a vyryla jej Phebe Hemphill. Ozubená pamětní značka pro letošní rok nese Zvon svobody s číslem 250. Role po 25 kusech stály 61 dolarů, pytle po sto kusech 154,50 dolaru, s limitem deseti kusů na domácnost. Zdroj: CoinNews
← Předchozí číslo: 1.–15. července · Všechna čísla · Další číslo: 1.–15. srpna →
Miroslav Uďan