Tolar
Tolar je velká stříbrná mince, jejíž název vychází z jáchymovských tolarových grošů Šliků. Ražba v Jáchymově začala po povolení českých stavů roku 1520; konkrétní kus z roku 1525 v katalogu Bundesbank váží 28,786 gramu a měří 40,3 mm. Parametry jiných tolarů určoval vždy jejich vlastní mincovní řád.
| Zahájení jáchymovské ražby | 1520 |
|---|---|
| Vydavatelé | hrabata Šlikové |
| Příklad katalogového kusu | Jáchymov, 1525 |
| Hmotnost katalogového kusu | 28,786 g |
| Průměr katalogového kusu | 40,3 mm |
| Mincmistr katalogového kusu | Wolff Sturtz |
| Jednotné parametry všech tolarů | neexistovaly |
Jáchymovský původ názvu
Šlikové zahájili ražbu velkých stříbrných mincí v Jáchymově roku 1520 poté, co získali povolení českých stavů. Německé označení Joachimsthaler Groschen se zkrátilo na Thaler; z téže jazykové rodiny pocházejí český tolar i anglický dollar.
Katalog Bundesbank popisuje jáchymovský tolar z roku 1525 o hmotnosti 28,786 gramu a průměru 40,3 milimetru. Na líci je korunovaný český dvouocasý lev s titulem krále Ludvíka, na rubu svatý Jáchym nad šlikovským znakem.
Tyto rozměry patří jednomu katalogovému exempláři, nikoli všem tolarům. Označení tolar se postupně rozšířilo na početné emise různých zemí, jejichž hmotnost, ryzost a účetní hodnota se řídily odlišnými mincovními řády.
Určení konkrétního tolaru
Při určování je rozhodující panovník nebo vydavatel, mincovna, letopočet, opis, mincovní značka a heraldika. Hmotnost a průměr slouží jako kontrola, ale oběh, ořezání, koroze nebo závěs mohou původní parametry změnit.
Jáchymovský původ názvu proto nelze zaměnit za jednotnou evropskou normu. Pozdější říšské, konvenční, spolkové nebo obchodní tolary je nutné popsat podle konkrétní soustavy a emise.