Platidlo

DvoukorunaPlatidlo je předmět, který slouží jako měřítko hodnoty a prostředek směny. Numismatika rozlišuje předmincovní platidla, tedy zboží a neražený kov, mincovní platidla – mince a papírové peníze vydané subjektem s mincovním právem – a nouzová platidla. První mince razila Lýdie v 7. století př. n. l.

Význam měřítko hodnoty a prostředek směny
Druhy předmincovní, mincovní (mince a papírové peníze), nouzová
Nejstarší mince Lýdie, 7. století př. n. l., elektron
Nejstarší papírové peníze Čína, dynastie Sung, 11. století
První evropské bankovky Stockholms Banco, 1661
Nemincovní platidlo v Čechách lněné šátečky, 10 za jeden denár (Ibráhím ibn Jákúb, 965–966)
Zákonné peníze v Česku bankovky a mince vydané Českou národní bankou

Historie

Před vznikem mincí sloužily jako předmincovní platidla předměty, jejichž směnná hodnota vycházela z užitku – potraviny, látky, nářadí –, i ozdoby jako mušle, perly či jantar. Postupně se hlavním prostředkem směny stával kov: kusy zlata a stříbra, u jižních národů měď, jinde železo. Na velkomoravských hradištích se nacházejí kované železné hřivny sekerovitého tvaru o délce 5 až 47 cm a hmotnosti 8 až 700 g, které dnes badatelé řadí k předmincovním platidlům.

První mince razila v 7. století př. n. l. Lýdie v Malé Asii z elektronu, slitiny zlata a stříbra. V Čechách se mince začaly razit za Boleslava I. ve druhé polovině 10. století. Ibráhím ibn Jákúb, vyslanec kordovského chalífy, který v letech 965–966 cestoval slovanskými zeměmi, zaznamenal, že se v Čechách vedle denárů platí i lehkými šátečky z tenké tkaniny v pevném poměru deset šátečků za jeden denár. Zboží i neražený kov sloužily ke směně až do měnové reformy Václava II. roku 1300, která zavedla státní monopol na stříbro a pražský groš.

Papírové peníze vznikly v 11. století v Číně za dynastie Sung. V S'-čchuanu je nejprve vydávali soukromí obchodníci jako náhradu těžkých železných mincí; roku 1023 převzal jejich vydávání stát. První evropské bankovky vydala roku 1661 švédská Stockholms Banco Johana Palmstrucha, také proto, že tamní měděné mince byly velké a těžké. Banka vydala bankovek příliš mnoho, nedokázala je proplácet a roku 1664 ukončila činnost; její výsadu převzala roku 1668 banka, z níž vznikla dnešní švédská centrální banka.

Při nedostatku kovových peněz, hlavně stříbrných, vydávala města, ústavy, obchodníci a korporace nouzová platidla. V českých zemích vznikala zejména v revolučních letech 1848–1849 v průmyslových oblastech severních Čech a znovu od první světové války do roku 1923, kdy spořitelny a záložny vydávaly poukázky na 50 haléřů, 1 a 2 koruny. Vedle papíru se zhotovovala i ze dřeva, kůže, plátna nebo porcelánu.

Zákonné platidlo

Zákonné platidlo je platidlo, které příjemce podle zákona nesmí odmítnout, když jím dlužník splácí dluh. V České republice jsou zákonnými penězi platné bankovky a mince vydané Českou národní bankou, a to v nominální hodnotě pro všechny platby na území státu. Šeky ani platební karty zákonným platidlem nejsou. Oběh hotovosti upravuje zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet