Zlato

Zlato je vzácný drahý kov s chemickou značkou Au, který již po tisíciletí představuje jeden z nejcennějších materiálů používaných lidstvem. Díky své vzácnosti, trvanlivosti a unikátním fyzikálním vlastnostem se zlato stalo základem měnových systémů, symbolem bohatství a prestižním materiálem pro výrobu šperků, mincí a investičních produktů. V současnosti představuje zlato klíčové investiční aktivum a uchovatele hodnoty, které si zachovává kupní sílu v dobách ekonomické nejistoty a inflace, a proto je vyhledáváno investory jako pojistka proti finančním rizikům a prostředek k diverzifikaci portfolia.

Historie

Fascinace zlatem provází lidstvo od nejstarších civilizací. První doložené zlaté artefakty pocházejí z období kolem 4000 př. n. l. z území dnešního Bulharska a Egypta. Starověké civilizace jako Egypt, Mezopotámie a později Řecko a Řím využívaly zlato pro výrobu šperků, kultovních předmětů a jako symbol moci. První zlaté mince byly raženy v Lýdii (dnešní Turecko) kolem roku 600 př. n. l. za vlády krále Kroisa, čímž se zlato stalo standardizovaným platidlem. Středověk přinesl alchymistické pokusy o výrobu zlata, zatímco objevení Ameriky koncem 15. století vyvolalo příliv zlata do Evropy, což významně ovlivnilo ekonomiku kontinentu. Průmyslová revoluce přinesla nové těžební technologie a zlaté horečky 19. století v Kalifornii (1848), Austrálii (1851) a na Klondiku (1896) významně zvýšily světové zásoby zlata. V roce 1816 Velká Británie jako první zavedla oficiální zlatý standard, k němuž se postupně připojily další země. Dvacáté století přineslo dramatické změny – velká hospodářská krize vedla k opuštění zlatého standardu většinou zemí ve 30. letech a Brettonwoodský systém (1944) vytvořil mezinárodní měnový řád založený na dolaru krytém zlatem. V roce 1971 prezident Nixon ukončil směnitelnost dolaru za zlato, čímž definitivně zanikl zlatý standard. Od té doby funguje zlato jako volně obchodovaná komodita, jejíž cena se určuje na světových trzích, přičemž centrální banky nadále udržují významné zlaté rezervy jako strategické aktivum.

Vlastnosti a formy

Zlato (Au) je chemický prvek s atomovým číslem 79, který se vyznačuje jedinečnými fyzikálními a chemickými vlastnostmi. Jeho charakteristická žlutá barva, vysoká hustota (19,3 g/cm³), extrémní kujnost a tažnost (z 1 gramu lze vytepat fólii o ploše 1 m²) a vynikající elektrická vodivost jsou klíčové pro jeho využití. Zlato je mimořádně odolné vůči korozi – nereaguje s kyslíkem, většinou kyselin ani zásad, díky čemuž si zachovává lesk po staletí. V přírodě se vyskytuje převážně v ryzí formě jako nativní zlato, často ve formě žilek v křemeni nebo jako součást aluviálních nánosů v řekách (zlatinky, nugety). Čistota zlata se tradičně vyjadřuje v karátech (24 karátů = 100 % čistoty) nebo v tisícinách (999/1000 označuje zlato o čistotě 99,9 %). Pro praktické využití se zlato často leguje s jinými kovy (měď, stříbro, nikl) pro zvýšení tvrdosti a změnu barvy – vznikají tak slitiny jako červené zlato (s mědí), bílé zlato (s niklem nebo palladiem) či zelené zlato (s vyšším podílem stříbra). V investiční oblasti se zlato vyskytuje v několika standardizovaných formách: slitky (od 1 g po 12,5 kg), investiční mince (Krugerrand, Maple Leaf, Vienna Philharmonic aj.) a medaile bez nominální hodnoty.

Význam pro investory a sběratele

Investiční zlato představuje důležitou součást portfolia pro mnoho investorů z několika důvodů. Primárně funguje jako uchovatel hodnoty a pojistka proti inflaci – zlato si historicky zachovává kupní sílu v dobách, kdy papírové měny ztrácejí hodnotu. Také slouží jako bezpečný přístav během ekonomických krizí, geopolitických konfliktů nebo tržních turbulencí, kdy jeho cena typicky roste, zatímco jiná aktiva klesají. Zlato dále přispívá k diverzifikaci portfolia díky své nízké nebo negativní korelaci s akciemi a dluhopisy. Významným aspektem je také absence protistrany rizika – fyzické zlato nepředstavuje závazek žádné vlády nebo instituce. V EU a mnoha dalších jurisdikcích je investiční zlato osvobozeno od DPH, což představuje daňovou výhodu oproti jiným komoditám. Pro sběratele mají zlaté mince a medaile kromě hodnoty kovu i numismatickou a historickou hodnotu. Sběratelsky atraktivní jsou především historické ražby (dukáty, sovereigny), limitované série a mince s uměleckou nebo kulturní hodnotou, které mohou dosahovat cen výrazně převyšujících hodnotu obsaženého zlata.

Příklady

Mezi nejpopulárnější formy investičního zlata patří:

• Zlaté slitky – standardizované cihly od renomovaných výrobců jako PAMP, Heraeus nebo Argor-Heraeus v hmotnostech od 1 g po 1 kg
• Investiční mince – Krugerrand (Jihoafrická republika), American Eagle (USA), Maple Leaf (Kanada), Vienna Philharmonic (Rakousko)
• Historické mince – Dukáty, Sovereigny, Napoleony, které kombinují investiční a sběratelskou hodnotu
• ETF na zlato – fondy kryté fyzickým zlatem umožňující investici bez nutnosti fyzického držení

Zajímavosti

• Veškeré zlato kdy vytěžené lidstvem by vytvořilo krychli o hraně přibližně 21 metrů – tento relativně malý objem ilustruje vzácnost a koncentrovanou hodnotu tohoto kovu.
• Centrální banky drží přibližně 35 000 tun zlata jako měnové rezervy, přičemž největší zásoby mají USA (více než 8 000 tun), následované Německem, Itálií a Francií.
• Zlato je natolik kujné, že jej lze vytepat do fólie tenké jen několik atomů, přičemž i takto tenká vrstva propouští zelené světlo, které tak získá charakteristickou barvu.
• Investiční zlato (slitky a mince splňující určitá kritéria) je v Evropské unii osvobozeno od DPH dle směrnice 98/80/ES, což značně zvyšuje jeho atraktivitu oproti jiným drahým kovům jako stříbro nebo platina.