Finance
Finance jsou obor ekonomie, který se zabývá penězi a zacházením s nimi – jejich získáváním, ukládáním, půjčováním a investováním v čase. Podle toho, kdo s penězi hospodaří, se dělí na osobní, podnikové a veřejné finance. Slovo pochází ze starofrancouzského finance, tedy splacení dluhu.
| Původ slova | starofrancouzské finance – splacení dluhu, vyrovnání závazku |
|---|---|
| Hlavní oblasti | osobní, podnikové a veřejné finance |
| Nejstarší doklady | starověká Mezopotámie – chrámy a paláce jako úschovny cenností |
| Založení Bank of England | 1694 |
| Konec směnitelnosti dolaru za zlato | 15. srpna 1971 |
Historie
Nejstarší doklady finančních operací pocházejí ze starověké Mezopotámie kolem roku 3000 před naším letopočtem. Chrámy a paláce tam sloužily jako bezpečné úschovny obilí, dobytka a drahých kovů. Chammurapiho zákoník z 18. století před naším letopočtem obsahoval ustanovení o půjčkách a úrocích. Starověké Řecko znalo námořní půjčky. V Lýdii vznikly v 7. století před naším letopočtem první mince.
Středověké finance ovlivnil církevní zákaz lichvy, tedy půjčování na úrok, který vedl k rozvoji jiných finančních nástrojů. Italské městské státy ve 12. až 14. století rozvinuly podvojné účetnictví, směnky a veřejné půjčky. Templáři provozovali mezinárodní síť, přes kterou bylo možné převádět peníze bez převozu hotovosti. Florentský rod Medicejských vybudoval v 15. století banku s pobočkami v řadě evropských měst.
Raný novověk přinesl akciové společnosti a burzy cenných papírů. Nizozemská Východoindická společnost, založená roku 1602, patřila k prvním akciovým společnostem na světě; její akcie mohl koupit kterýkoli občan Nizozemské republiky a obchodovalo se s nimi na trhu, z něhož vznikla amsterdamská burza. Roku 1694 získala královskou listinu Bank of England, jedna z nejstarších centrálních bank. Průmyslová revoluce vyžadovala nové formy financování, vznikly investiční banky a rozvinul se kapitálový trh. Koncem 19. století propojil zlatý standard měny hlavních ekonomik do mezinárodní soustavy.
Moderní finance formovaly krize a inovace 20. století. Po Velké hospodářské krizi oddělily Spojené státy komerční a investiční bankovnictví. Brettonwoodský systém z roku 1944 navázal měny na americký dolar, který byl směnitelný za zlato v ceně 35 dolarů za unci. Spojené státy tuto směnitelnost 15. srpna 1971 ukončily a do roku 1973 přešly hlavní měny na plovoucí kurzy. Rozvoj výpočetní techniky umožnil elektronické obchodování, deriváty a strukturované produkty. Finanční krize roku 2008 odhalila rizika propojení světových trhů a vedla k nové regulaci.
Finanční systém a instituce
Současný finanční systém zahrnuje centrální banky řídící měnovou politiku, komerční banky poskytující úvěry a platební služby a investiční banky zprostředkující kapitálové trhy. Pojišťovny a penzijní fondy spravují dlouhodobé úspory, investiční fondy umožňují rozložit riziko mezi více investic. Burzy organizují obchodování s cennými papíry, clearingová centra zajišťují vypořádání obchodů. Ratingové agentury hodnotí úvěrové riziko, regulátoři dohlížejí na stabilitu systému.
Finanční nástroje se vyvinuly od jednoduchých půjček ke složitým derivátům. Akcie představují podíl na vlastnictví společnosti, dluhopisy jsou úvěrové cenné papíry. Opce a futures umožňují zajištění proti riziku nebo spekulaci. Strukturované produkty kombinují různé nástroje. Digitální finance přinášejí kryptoměny a technologii blockchainu. Finanční technologie mění způsob poskytování finančních služeb prostřednictvím mobilních plateb, automatizovaného investičního poradenství a půjček mezi jednotlivci.
