Unce

Unce je jednotka hmotnosti ve dvou podobách. Drahé kovy se váží v trojské unci, která má přesně 31,1034768 g; obchodní unce, užívaná u běžného zboží v anglosaských zemích, má 28,349523125 g. Když se řekne unce zlata nebo stříbra, myslí se vždy trojská unce – v ní se udává i světová cena drahých kovů.

Historie

Slovo pochází z latinského uncia – dvanáctiny. V římské soustavě byla unce dvanáctinou libry, při měření délky dvanáctinou stopy. Odtud vede cesta i k anglickému inch, palci, který je dvanáctinou stopy dodnes.

V Anglii se trojská váha používala od 15. století a roku 1527 se stala úřední váhou pro zlato a stříbro. Trojská libra měla 12 uncí, obchodní libra 16 uncí, a obě unce se proto liší. Přesnou hodnotu obchodní unce v gramech stanovila dohoda Spojených států a zemí Commonwealthu o yardu a libře z roku 1959.

Metrická soustava unci ve většině světa vytlačila. Obchodní unce zůstala v anglosaských zemích u běžného zboží, trojská unce je dodnes standardní jednotkou obchodu s drahými kovy, a to i v zemích, které jinak měří metricky. Londýnská cena zlata LBMA se stanovuje v amerických dolarech za trojskou unci.

Proč na rozdílu záleží

Když se řekne „unce zlata“, myslí se vždy trojská. Kdo by počítal s obchodní uncí, podhodnotil by obsah kovu o víc než dva a půl gramu na každou unci.

Stejně tak platí, že hmotnost mince a obsah kovu nemusí být totéž. Investiční mince z ryzího zlata 999,9 váží jednu unci. Krugerrand a American Eagle jsou ale z 22karátového zlata o ryzosti 916,7/1000: obsahují unci ryzího zlata, celkově však váží 33,93 g. Příměs tvoří u Krugerrandu měď, u American Eaglu měď a stříbro. Při srovnávání nabídek se proto porovnává obsah kovu, ne hmotnost mince.

V uncích a jejich zlomcích se razí moderní investiční mince a slitky. U historických mincí udávají katalogy hmotnost v gramech.