Unce

Unce je jednotka hmotnosti, která existuje ve dvou podobách. Obchodní unce váží 28,349523125 g a používá se pro běžné zboží, trojská unce váží 31,1034768 g a platí pro drahé kovy. Rozdíl je zhruba desetina a u zlata jde o tisíce korun.

Historie

Slovo pochází z latinského uncia – dvanáctiny. V římské soustavě byla unce dvanáctinou libry, a to jak u hmotnosti, tak u délky a u dělení celku obecně. Odtud vede cesta i k anglickému inch, tedy palci, který je dvanáctinou stopy.

Ve středověku se soustava rozpadla do desítek místních variant. Každé významnější město mělo vlastní libru a k ní vlastní unci, takže obchodník musel znát převody stejně dobře jako ceny. Sjednocování přišlo až s novověkem a s ním i rozdělení, které platí dodnes: jiná unce pro zboží, jiná pro drahé kovy.

Metrická soustava unci ve většině Evropy nahradila, ale ze dvou oblastí ji nevytlačila. Drží se v anglosaském světě u běžného zboží a celosvětově u obchodu s drahými kovy, protože jeho centra – Londýn a New York – nikdy nepřešla na gramy.

Proč na rozdílu záleží

Pro sběratele i investora je to nejčastější zdroj nedorozumění. Když se řekne „unce zlata", myslí se vždy trojská. Kdo by počítal s obchodní uncí, podhodnotil by obsah kovu o víc než dva a půl gramu na každou unci.

Stejně tak platí, že hmotnost mince a obsah kovu nemusí být totéž. Investiční mince z ryzího zlata 999,9 váží přesně unci, ale slitinové ražby jako Krugerrand nebo American Eagle obsahují unci čistého zlata plus měděnou příměs, takže celkově váží víc. Při srovnávání nabídek se proto porovnává obsah kovu, ne hmotnost mince.

U starších mincí se hmotnost udává v gramech a unce se nepoužívá vůbec – historické ražby vycházely z jiných soustav, jako byla hřivna nebo kolínská marka. Unce se objevuje až tam, kde jde o moderní investiční zlato a stříbro.