Novověk

Novověk je historická epocha, která začíná objevením Ameriky roku 1492, případně pádem Konstantinopole roku 1453, a končí Francouzskou revolucí roku 1789. Pro numismatiku je klíčový jako doba tolarů, prvních zlatých obchodních mincí a papírových peněz, které se objevily roku 1661.

Charakteristika novověku

Novověk začíná velkými geografickými objevy, které propojily svět. Kolumbus objevil Ameriku 1492, Vasco da Gama doplul do Indie 1498, Magalhães obeplul svět. Španělské a portugalské koloniální impérium přineslo do Evropy americké stříbro, které způsobilo cenovou revoluci. Renesance v Itálii obnovila zájem o antiku a položila základy moderní vědy. Gutenbergův knihtisk z roku 1450 demokratizoval vědění. Humanismus postavil člověka do centra zájmu.

Reformace započatá Lutherem v roce 1517 rozdělila západní křesťanství a vedla k náboženským válkám. Augšpurský mír 1555 ustanovil princip cuius regio, eius religio. Třicetiletá válka 1618-1648 devastovala střední Evropu, ale vestfálský mír vytvořil moderní systém suverénních států. Absolutismus koncentroval moc v rukou panovníků - Ludvík XIV. ve Francii, Petr Veliký v Rusku. Merkantilismus reguloval ekonomiku pro posílení státní moci.

Osvícenství 18. století postavilo rozum nad tradici. Encyklopedie šířila vědecké poznání. Voltaire, Rousseau a Montesquieu formulovali moderní politické ideje. Vědecká revoluce od Koperníka po Newtona změnila pohled na svět. Barokní a rokokové umění oslavovalo moc církve a panovníků. Kolonialismus rozšířil evropskou dominanci po celém světě. Zámořský obchod obohatil evropské mocnosti, ale atlantický obchod s otroky znamenal tragédii pro Afriku.

Konec novověku přinesly americká revoluce 1776 a francouzská revoluce 1789 zavádějící principy lidských práv a národní suverenity. Průmyslová revoluce začínající v Británii transformovala výrobu a společnost. Novověk položil základy moderního světa - národní státy, kapitalismus, vědeckou metodu, individualismus. Evropa se stala dominantní světovou silou. Kulturní a technologické inovace novověku formují svět dodnes.

Novověké mincovnictví

Novověk revolucionalizoval mincovnictví zavedením mechanické ražby a masové produkce. Jáchymovský tolar z roku 1520 se stal vzorem pro velké stříbrné mince po celé Evropě. Španělské peso de ocho ražené z amerického stříbra bylo první světovou obchodní mincí. Zlatý dukát a florin dominovaly mezinárodnímu obchodu. Mincovní řády jako augšpurský z roku 1559 standardizovaly měnové systémy. Tereziánský tolar se stal obchodní mincí od Afriky po Čínu.

Papírové peníze se poprvé objevily v Evropě ve Stockholmském Banco 1661. Bank of England založená 1694 vydávala bankovky kryté zlatem. John Law experimentoval s papírovými penězi ve Francii, což vedlo k první finanční bublině. Mincovní technika se zdokonalila - šroubový lis umožnil přesnou ražbu, vroubkování hran bránilo ořezávání. Portréty panovníků na mincích šířily propagandu. Commemorativní mince oslavovaly vítězství a dynastie. Novověké mincovnictví položilo základy moderních měnových systémů.