Renesance
Renesance byla umělecká a myšlenková epocha 14. až 16. století, která navázala na antiku. Numismatice přinesla portrétní medaili, jejíž první dílo vytvořil kolem let 1438–1439 Pisanello, a tolar – velkou stříbrnou minci, která navázala na tyrolský guldiner z roku 1486 a jméno dostala podle Jáchymova.
| Trvání | 14. až 16. století |
|---|---|
| Kolébka | Itálie |
| Do Čech | počátek 90. let 15. století, okna a portály Vladislavského sálu Pražského hradu (1493) |
| Portrétní medaile | 1438–1439, Pisanello – medaile byzantského císaře Jana VIII. Palaiologa |
| Tolar | jméno podle Jáchymova (1520), předchůdcem byl guldiner z Hallu (1486) |
Historie
Začala v italských městských státech, kde bohatství z obchodu a bankovnictví umožnilo podporovat umění. Florencie pod vládou Medicejů se stala jejím centrem; odtud se šířila do celé Evropy. Do Čech pronikla přes Uhry a Moravu na počátku 90. let 15. století: za nejstarší renesanční památky v Čechách platí okna a portály Vladislavského sálu Pražského hradu z roku 1493 od Benedikta Rejta.
Myšlenkovým jádrem byl humanismus – zájem o člověka, jeho schopnosti a antické vzory. Umělci přestali být anonymními řemeslníky a stali se osobnostmi; objevila se perspektiva, anatomicky přesná figura a individuální portrét.
Souběžně proběhly objevy, které změnily svět: knihtisk, plavby do Ameriky a heliocentrická soustava. Americké stříbro pak zaplavilo Evropu a zásadně proměnilo její peněžní systém.
Renesance a mince
Nejvýraznějším odkazem je portrétní medaile. Za její první dílo se považuje medaile byzantského císaře Jana VIII. Palaiologa, kterou kolem let 1438–1439 vytvořil Pisanello v souvislosti s florentským koncilem. Převzal formu antické mince a udělal z ní samostatné umělecké dílo – s portrétem z profilu na líci a symbolickým výjevem na rubu. Své medaile odléval, lití je proto u renesančních medailí původní technikou, ne znakem padělku. Medaile nebyla platidlem, ale poctou a dárkem; z ní vyrostlo evropské medailérství.
Renesanční pojetí portrétu se přeneslo i na mince, na nichž se panovníci začali objevovat s rozpoznatelnou tváří.
Druhou změnou byl tolar. Roku 1486 dal tyrolský arcivévoda Zikmund razit v Hallu guldiner o hmotnosti 31,93 g – velkou stříbrnou minci, jejíž hodnota odpovídala zlatému guldenu. Roku 1500 začali podobné zlatníkové groše razit v Sasku. Od roku 1520 razili Šlikové v Jáchymově vlastní velkou stříbrnou minci s českým lvem na líci a svatým Jáchymem na rubu. Podle jejího jména Joachimsthaler dostal tolar název, který se rozšířil po celé Evropě.