Renesance

Renesance byla umělecká a myšlenková epocha 14. až 16. století, která navázala na antiku. Pro numismatiku znamená dvě zásadní věci: vznik portrétní medaile, jejímž tvůrcem byl kolem roku 1440 Pisanello, a nástup tolaru, první velké stříbrné mince novověku, raženého od roku 1520 v Jáchymově.

Historie

Začala v italských městských státech, kde bohatství z obchodu a bankovnictví umožnilo podporovat umění. Florencie pod vládou Medicejů se stala jejím centrem; odtud se šířila do celé Evropy a do českých zemí dorazila zejména za Jagellonců a Rudolfa II.

Myšlenkovým jádrem byl humanismus – zájem o člověka, jeho schopnosti a antické vzory. Umělci přestali být anonymními řemeslníky a stali se osobnostmi; objevila se perspektiva, anatomicky přesná figura a individuální portrét.

Souběžně proběhly objevy, které změnily svět: knihtisk, plavby do Ameriky a heliocentrická soustava. Právě americké stříbro pak zaplavilo Evropu a zásadně proměnilo její peněžní systém.

Renesance a mince

Nejvýraznějším odkazem je portrétní medaile. Vznikla v Itálii kolem roku 1440 zásluhou Pisanella, který převzal formu antické mince a udělal z ní samostatné umělecké dílo – s realistickým portrétem na líci a symbolickým výjevem na rubu. Medaile nebyla platidlem, ale poctou a dárkem; z ní vyrostlo evropské medailérství.

Renesanční pojetí portrétu se přeneslo i na mince. Panovníci přestali být zobrazováni jako zaměnitelné figury a začali mít rozpoznatelnou tvář – u českých ražeb je to patrné od jagellonské doby a naplno za Habsburků.

Druhou změnou byl tolar. Roku 1520 začali Šlikové razit v Jáchymově velkou stříbrnou minci, která nabídla dost velkou plochu pro reprezentativní portrét i znak – a stala se vzorem pro celou Evropu. Renesanční tolary a medaile patří dodnes k výtvarně nejcennějším ražbám, u nichž o ceně rozhoduje kvalita rytiny a autorství, ne jen kov.