Morava

Morava je historická země ve střední Evropě, která byla centrem Velkomoravské říše v devátém století a později markrabstvím v rámci České koruny. Moravské mincovny v Brně, Olomouci a Opavě razily denáry, groše a tolary, které tvořily důležitou součást českého měnového systému a obíhaly v celém středoevropském prostoru.

Historie

Morava má bohatou historii sahající do pravěku, kdy byla osídlena Kelty a později germánskými kmeny. V šestém století přišli Slované a v devátém století vznikla Velkomoravská říše, první státní útvar západních Slovanů. Velkomoravská říše za knížat Mojmíra, Rastislava a Svatopluka zahrnovala území dnešní Moravy, Slovenska, části Čech, Polska a Maďarska. Centrum říše bylo v Mikulčicích, Starém Městě a na Velehradě. Velkomoravští vládci přijali křesťanství a pozvali věrozvěsty Cyrila a Metoděje, kteří vytvořili staroslověnské písmo a přeložili liturgické texty. Po pádu Velkomoravské říše počátkem desátého století byla Morava postupně připojena k českému státu Přemyslovců.

Od jedenáctého století byla Morava údělným knížectvím českých Přemyslovců a od roku 1182 markrabstvím. Moravská markrabata často soupeřila s českými knížaty o moc a Morava si zachovávala značnou autonomii. Ve třináctém století zažila Morava hospodářský rozkvět díky kolonizaci, zakládání měst a rozvoji obchodu. Brno se stalo druhým nejdůležitějším městem českého státu a sídlem markraběcího dvora. Za vlády Lucemburků a zejména Karla IV. byla Morava plně integrována do České koruny, ale zachovala si vlastní zemský sněm, zemský soud a zemské desky. Husitské války v patnáctém století Moravu částečně zasáhly, ale země zůstala převážně katolická.

V šestnáctém století Morava prosperovala pod vládou Habsburků. Rozvíjela se renesanční kultura, vznikaly nové zámky a města bohatla z řemesel a obchodu. Třicetiletá válka však Moravu těžce postihla - země ztratila polovinu obyvatelstva a mnoho měst bylo zničeno. Po válce se Morava stala dědičnou zemí Habsburků s omezenou autonomií. V osmnáctém a devatenáctém století prošla Morava industrializací a stala se centrem textilního a strojírenského průmyslu monarchie. Brno získalo přezdívku moravský Manchester. Po vzniku Československa v roce 1918 byla Morava součástí nového státu, od roku 1993 je součástí České republiky.

Moravské mincovnictví

První mince na Moravě byly raženy již v období Velkomoravské říše, ačkoliv archeologické důkazy jsou sporné. Prokazatelně začalo moravské mincovnictví v jedenáctém století, kdy údělní přemyslovští knížata razili v Brně a Olomouci moravské denáry. Tyto mince se vyznačovaly specifickou ikonografií s obrazem svatého Václava, moravské orlice nebo písmene M. Ve třináctém století, za vlády Přemysla Otakara II., byly na Moravě raženy brakteáty, tenké stříbrné mince typické pro střední Evropu. Ve 14. a 15. století se v Brně razily drobné mince (peníze a haléře s orlicí); pražské groše se na Moravě ve 30. a 40. letech 15. století pouze kontramarkovaly.

V patnáctém a šestnáctém století fungovaly moravské mincovny v Brně, Olomouci a příležitostně v Jihlavě. Razily se zde stříbrné groše a zlaté dukáty podle českého mincovního řádu, ale s moravskými symboly. Za stavovského povstání v letech 1619-1620 razili moravští stavové vlastní mince v Brně a Olomouci. Po Bílé hoře pracovala brněnská mincovna jen s přestávkami a roku 1648 byla uzavřena; tím skončilo i vládní mincovnictví na Moravě. Moderní tradici připomínají pamětní mince a medaile s moravskou tematikou ražené Českou mincovnou.