Brněnská mincovna

Mince z mincovny BrnoBrněnská mincovna razila s přestávkami od let 1055–1061, kdy vznikla na brněnském knížecím hradě, až do roku 1648. Pocházejí z ní denáry moravských údělných knížat 11. a 12. století, brakteáty a drobné peníze markrabat, městské ražby 15. století i mince moravských stavů po roce 1619.

Počátek ražby 1055–1061, společný denár Oty I. a Konráda I.
Středověké ražby denáry, brakteáty, peníze a haléře markrabat i města Brna
Městské mincovní privilegium 1457, Ladislav Pohrobek
Obnovení moravskými stavy 1619
Biskupská ražba 1623–1626, mince kardinála Františka z Ditrichštejna
Mincmistři 17. století H. Pecz (1619–1622), K. Wohnsiedler (1623–1627), J. K. Richthausen (1646–1648)
Konec ražby 1648, odchodem J. K. Richthausena do Vídně

Historie

Počátky brněnské mincovny spadají do doby, kdy Břetislav I. ještě před smrtí rozdělil Moravu a její jižní část svěřil svým synům Otovi I. Olomouckému a Konrádovi I. Brněnskému. Střediskem knížectví se stal brněnský hrad a na něm vznikla i mincovna. Nejstarší brněnskou ražbou je společný denár obou knížat. Když se Ota I. stal knížetem v Olomouci, zůstalo brněnské knížectví Konrádovi.

Na Konrádových ražbách se objevuje obraz kostela a patrona sv. Petra s opisem SC PETRVS podle kostela sv. Petra na brněnském hradě. Konrád rozdělil knížectví mezi své syny Oldřicha Brněnského a Litolda Znojemského, čímž vznikl brněnský a znojemský úděl. Po Konrádovi razil v Brně Oldřich, ražbu však přerušil vpád českého knížete Břetislava II., který pak v ražbě denárů pokračoval.

Po Oldřichově smrti spravoval brněnský úděl za jeho nezletilé syny Vratislava a Spytihněva Soběslav, pozdější český kníže Soběslav I. Roku 1123 připadlo Brněnsko olomouckému knížeti Otovi II. Černému, který byl do roku 1125 poručníkem Spytihněva; z této doby jsou známy denáry se jménem Oty i Spytihněva. Vratislav Brněnský pak vládl v Brně v letech 1125–1128 a 1130–1156. Z jeho doby ani z vlády dalších knížat – Spytihněva, Václava a Konráda II. Oty – nejsou známy ražby, které by šlo bezpečně přidělit konkrétní osobě.

Ve 13. století se brněnská mincovna podílela na rozsáhlé mincovní produkci na Moravě: razily se zde denáry fenikového typu a malé a střední brakteáty. Přesnější zprávy přináší až rok 1234, kdy markrabě Přemysl vystavil listinu v domě královského mincmistra; mincovna tehdy už nepracovala na knížecím hradě. Se zavedením grošové měny a soustředěním ražby do Kutné Hory byla brněnská ražba přerušena a obnovena nejpozději ve druhé polovině 14. století, kdy se Brno za Lucemburků stalo politickým a hospodářským centrem Moravy.

Z doby markraběte Jana Jindřicha Lucemburského je známa dutá mince se šachovanou orlicí. Základy nového mincovního systému položil markrabě Jošt Moravský: jeho nejstarší ražby jsou denárové peníze a haléře s iniciálou IO, později nahrazené mincí fenikového typu, jaká pronikala na Moravu z Rakous a jižního Německa – penízem se čtyřrázem a haléřem se šachovanou orlicí. Po Joštově smrti roku 1411 byla mincovna přechodně uzavřena, Zikmund Lucemburský ji však brzy znovu otevřel. Od roku 1423 razila za Albrechta II. Habsburského markrabská mincovna peníze se čtyřrázem a s hladkou orlicí a od 20. let 15. století městská mincovna tytéž mince s orlicí a písmeny. Ve 30. letech a na počátku 40. let 15. století se na Moravě kontramarkovaly pražské groše; brněnské mincovně se přisuzuje kontramarka s orlicí s prsním štítkem s břevny. Novou kruhovou městskou minci umožnilo privilegium Ladislava Pohrobka z roku 1457, které Brnu povolilo razit mince s moravskou šachovanou orlicí. Do Brna se klade i kruhový peníz s orlicí a písmenem g z doby Jiřího z Poděbrad. Středověké mincovnictví na Moravě skončilo během posledního desetiletí 15. století.

V 16. století se moravským stavům nepodařilo mincovnictví obnovit, přestože roku 1540 dostali královo svolení. Brněnskou mincovnu otevřeli až roku 1619 a mincmistrem, později zemským, se stal H. Pecz. Za konsorcia De Witteho v letech 1622–1623 se zde razily mince bez značky a v letech 1623–1626 také biskupská mince kardinála Františka z Ditrichštejna. Po kaládě roku 1623 byla mincovna pronajata B. Zwirnerovi a v letech 1623–1627 byl mincmistrem K. Wohnsiedler, nástupce H. Pecze. Po přerušení byla činnost obnovena roku 1646 s mincmistrem J. K. Richthausenem; jeho odchodem do Vídně roku 1648 brněnská mincovna i vládní mincovnictví na Moravě skončily. Záměr obnovit mincovnu v letech 1655–1657 se neuskutečnil.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet