Břetislav II.
Břetislav II. († 22. prosince 1100) byl český kníže z rodu Přemyslovců, nejstarší syn krále Vratislava II., vládce v letech 1092–1100. Táhl do Polska kvůli Slezsku, proti seniorátu prosadil nástupnictví bratra Bořivoje II. a zemřel po atentátu u Zbečna. Své denáry záměrně znehodnocoval.
| Postavení | Český kníže z rodu Přemyslovců |
|---|---|
| Vláda | 1092–1100 |
| Rodiče | Vratislav II. a Adléta Uherská |
| Předchůdce | Konrád I. Brněnský |
| Nástupce | Bořivoj II. |
| Úmrtí | 22. prosince 1100, následky atentátu u Zbečna |
| Pohřben | katedrála sv. Víta v Praze |
| Mince | Denáry malého střížku; Cach č. 382–390 |
| Znehodnocení mince | tři metrologické skupiny denárů, zisk z ražby 52–240 % |
Historie
Břetislav II. vyrůstal v době, kdy se moc v přemyslovském rodu dělila mezi několik větví a kdy proti sobě stály dvě zásady nástupnictví: seniorát, tedy přednost nejstaršího muže rodu, a snaha panovníka předat vládu vlastním potomkům. Jeho otec Vratislav II. získal roku 1085 královský titul, ten však platil jen pro jeho osobu a dědičný nebyl.
Břetislav se záhy dostal do roztržky s otcem a odtáhl se svou družinou do Hradce Králové a pak ke Praze. Vratislav II. poté na sněmu určil za svého nástupce bratra Konráda I. Brněnského. Přestože se otec se synem usmířili, Břetislav odešel do Uher.
Po smrti Vratislava II. v lednu 1092 nastoupil na pražský stolec Konrád I. Brněnský, který však už 6. září 1092 zemřel. Teprve tehdy se vlády ujal Břetislav. Hned roku 1093 vpadl do Polska kvůli sporu o Slezsko a roku 1096 úspěšné tažení zopakoval. Roku 1094 se oženil s Lukartou z Bogenu.
Roku 1097 vyhnal ze Sázavského kláštera slovanské mnichy. Spolu s mladším bratrem Bořivojem II. zbavil moravská údělná knížata jejich panství a uvěznil Oldřicha Brněnského, který si jako nejstarší žijící Přemyslovec činil nárok na pražský stolec. Roku 1099 v Řezně vyprosil u císaře Jindřicha IV. nástupnické právo pro Bořivoje II. Tím se postavil proti seniorátu a vyvolal dlouhodobé napětí v rodu.
Břetislav II. byl 22. prosince 1100 zavražděn najatým vrahem v křivoklátských lesích u Zbečna. Pohřben byl v katedrále sv. Víta v Praze, kde jeho náhrobek vytvořila parléřovská huť.
Ražby a numismatický význam
V numismatice je Břetislav II. spojován s ražbou českých denárů malého střížku, drobných stříbrných mincí, které v 11. století tvořily základ oběživa. Jeho denáry navazují ikonograficky na ražby otce Vratislava II.; Cachův katalog je vede pod čísly 382–390.
Metrologické rozbory rozlišily mezi jeho denáry tři skupiny, které se výrazně liší hmotností i jakostí stříbra. Rozdíly svědčí o záměrném znehodnocování mince, při němž zisk z ražby dosahoval 52 až 240 %. Denáry Břetislava II. tak dokládají, jak raně středověký kníže využíval mincovní právo jako zdroj příjmů.
