František Cach
František Cach (1905–1985) byl český numismatik a autor typologie Nejstarší české mince (1970–1974, dodatky 1982). Podle čísel jeho katalogu se dodnes určují české a moravské denáry a brakteáty 10.–13. století – v literatuře i aukčních popisech se citují zkratkou „Cach“ s číslem.
| Život | 1905–1985 |
|---|---|
| Profese | technik, projektant údolních přehrad |
| Numismatická společnost československá | předseda 1958–1966 |
| Hlavní dílo | Nejstarší české mince I–III (1970, 1972, 1974), IV – Dodatky (1982) |
| Obor | denárové a brakteátové období českých zemí |
| Citace v katalozích | Cach + číslo typu, varianta písmenem |
Život a dílo
František Cach byl profesí technik, odborník na projektování údolních přehrad. V numismatice patřil k předním znalcům období denárového a brakteátového. V letech 1958–1966 předsedal Numismatické společnosti československé (dnešní České numismatické společnosti) a dlouho byl členem redakce Numismatických listů a Numismatického sborníku ČSAV.
Věnoval se především mincovní technice – bójským duhovkám i denárům –, dále nálezům denárů, chronologii a typologii nejstarších českých mincí a novodobým padělkům. Kartotéka jeho významné sbírky denárů je uložena v Národním muzeu v Praze.
Nejstarší české mince
Stěžejní dílo vycházelo v Praze ve čtyřech svazcích:
- I. České denáry do mincovní reformy Břetislava I. (1970)
- II. České a moravské denáry od mincovní reformy Břetislava I. do doby brakteátové (1972)
- III. České a moravské mince doby brakteátové (1974)
- IV. Dodatky (1982)
Cach v něm každému typu přidělil číslo a varianty rozlišil písmenem, takže citace jako „Cach 320“ nebo „Cach 155f“ jednoznačně odkazuje na konkrétní typ nebo variantu. Číslování začíná denáry Boleslava I. (Cach 1–39) a pokračuje přes Boleslava II., kněžnu Emmu a další panovníky až do konce brakteátového období. Jeho typologie a datace nahradily starší katalog České denáry Eduarda Fialy z roku 1895 a dodnes je citují odborné studie i aukční síně.
