Česká numismatická společnost
Česká numismatická společnost je plný název spolku známého pod zkratkou ČNS. Sdružuje sběratele a badatele z oboru mincí, bankovek a vyznamenání ve 33 pobočkách. Hlásí se k Numismatické společnosti československé, založené 7. března 1919 v pražském Slovanském domě; dnešní název nese od roku 1971.
| Zkratka | ČNS |
|---|---|
| Názvy | Numismatická společnost československá (od 1919), Česká a slovenská numismatická společnost (1970), Česká numismatická společnost (od 7. března 1971) |
| První předseda a jednatel | Eduard Fiala, Karel Chaura |
| Nejstarší pobočka | Plzeň, kde 13. října 1923 vznikl numismatický kroužek; pobočkou se stal v 60. letech 20. století |
| Počet poboček | 33 (listopad 2026) |
| Znak | pregéř při ražbě podle středověké fresky v chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře, do znaku převzal medailér Karel Špánek |
Historie
Numismatickou společnost československou založila 7. března 1919 skupina převážně pražských sběratelů. Prvním předsedou se stal Eduard Fiala, autor díla České denáry, a jednatelem starožitník Karel Chaura. Společnost brzy navázala spolupráci s odbornými institucemi, jejichž pracovníci byli zároveň jejími členy. V letech 1919–1924 vydávala Věstník, v letech 1925–1943 a 1950–1952 Numismatický časopis československý a v říjnu 1945 začala vydávat Numismatické listy, které od roku 1963 vydává Národní muzeum, zprvu společně se společností.
Roku 1923 vznikl v Plzni numismatický kroužek, z něhož se stala nejstarší pobočka mimo Prahu, a postupně se přidávaly další. Okupace i komunistický režim společnost poznamenaly, nezlikvidovaly ji však. Pobočky pořádaly pro členy aukce numismatického materiálu i v nejtvrdších letech a členství dokonce umožňovalo držet zlaté mince a cizí měnu.
Název se během století dvakrát změnil. Při federalizaci roku 1970 vznikla Česká a slovenská numismatická společnost, z níž se slovenští numismatici záhy oddělili do vlastní organizace v Bratislavě. Dnešní Česká numismatická společnost, zkráceně ČNS, byla ustavena 7. března 1971, ve výroční den založení původní společnosti, a hlásí se k její tradici. Od roku 2012 znovu vydává Numismatický časopis, dnes své hlavní periodikum.
Pobočky, aukce a znak
Společnost má 33 poboček. Většina z nich je regionálních, od Domažlic a Chebu po Vsetín a Havířov. Dvě sdružují členy podle oboru: Papírová platidla a nejmladší pobočka Pražské groše, první virtuální pobočka ČNS, která není vázaná na žádné město. Pobočky pořádají přednášky, výměnné schůzky a neveřejné členské aukce numismatického materiálu.
Ve znaku společnosti je razič při práci. Medailér Karel Špánek do něj převzal postavu ze středověké fresky v kutnohorském chrámu svaté Barbory, která zachycuje pregéře při ražbě mincí.
