Bratislava
Bratislava (do roku 1919 Prešpurk, německy Pressburg) je hlavní město Slovenska na Dunaji. Od roku 1536 do 80. let 18. století byla hlavním městem Uherského království, v letech 1563–1830 se v ní korunovali uherští králové a od roku 1430 do doby krátce po roce 1722 v ní pracovala mincovna.
| Historické názvy | Prešpurk, německy Pressburg, maďarsky Pozsony |
|---|---|
| Keltské ražby | hexadrachmy a zlaté statéry bratislavského oppida, 1. století př. n. l., nápisy BIATEC, NONNOS, COVNOS |
| Mincovní právo města | 6. 3. 1430, Zikmund Lucemburský |
| Konec ražby v městské mincovně | krátce po roce 1722 |
| Hlavní město Uherského království | od 1536 do přesunu ústředních úřadů do Budína za Josefa II. |
| Korunovační město uherských králů | 1563–1830 (katedrála sv. Martina) |
| Hlavní město samostatné Slovenské republiky | od 1. 1. 1993 |
Historie
Na území dnešní Bratislavy stálo keltské oppidum, opevněné sídliště, v němž po roce 70 př. n. l. pracovala mincovna. Ražba skončila s odchodem Keltů kolem poloviny 1. století př. n. l. Nejstarší písemná zmínka o městě pochází z roku 907 a souvisí s bitvou u Bratislavy. Roku 1291 udělil uherský král Ondřej III. Prešpurku městské výsady. Roku 1465 zde Matyáš Korvín založil Academii Istropolitanu, první univerzitu na území dnešního Slovenska.
Po porážce Uher u Moháče roku 1526 a tureckém postupu do středních Uher se Prešpurk roku 1536 stal hlavním městem Uherského království. Tuto roli si udržel až do 80. let 18. století, kdy Josef II. přesunul ústřední úřady do Budína. V letech 1563–1830 se v katedrále sv. Martina konalo jedenáct korunovací uherských králů a královen a osm korunovací jejich chotí. Prvním korunovaným byl 8. září 1563 Maxmilián II. Habsburský, posledním 28. září 1830 Ferdinand V., jako rakouský císař Ferdinand I. Dobrotivý.
Roku 1919 se město stalo součástí Československa a dostalo úřední název Bratislava. V letech 1939–1945 bylo hlavním městem Slovenského státu, od roku 1969 Slovenské socialistické republiky v rámci československé federace a od 1. ledna 1993 je hlavním městem samostatné Slovenské republiky.
Bratislava v dějinách mincí
Keltská mincovna bratislavského oppida razila velké stříbrné mince, hexadrachmy, a vzácně i zlaté statéry. Podle nejčastějšího nápisu se stříbrné ražby souhrnně nazývají biateky, nesou však i jiná jména – NONNOS, COVNOS, SONNON nebo DEVIL; jejich význam není znám. Motiv keltského biateku převzala slovenská mince 5 korun, ražená od roku 1993 až do přijetí eura.
Středověkou a novověkou mincovnu v Prešpurku založilo privilegium, které městu udělil 6. března 1430 Zikmund Lucemburský. Mincovna s přestávkami razila kvartingy, denáry, oboly, groše, krejcary, tolary i dukáty, v letech 1708 a 1715 také 10dukáty. Ražbu ukončila krátce po roce 1722, za vlády Karla VI.