Biatec
Biatec (biatek) je velká stříbrná keltská mince o hmotnosti okolo 17 g a průměru 24–27 mm, kterou po roce 70 př. Kr. razil jeden z bójských kmenů v bratislavském oppidu na jihozápadním Slovensku. Jméno má podle latinského nápisu BIATEC, prvního písma na mincích z území Čech, Moravy a Slovenska.
| Jiné názvy | biatek, stříbrná mince bratislavského typu |
|---|---|
| Období ražby | po roce 70 př. Kr. |
| Emitent | jeden z bójských kmenů na jihozápadním Slovensku, oppidum v místě dnešní Bratislavy |
| Kov | stříbro; vzácně zlaté mušlové statéry s nápisem BIATEC |
| Líc (nejčastější typ) | dvojportrét hledící doprava |
| Rub (nejčastější typ) | jezdec na cválajícím koni, pod ním nápis BIATEC |
| Další nápisy | NONNOS, COVNOS, DEVIL, BVSV, TITTO a další |
Historie
Biateky razil v pozdní době laténské jeden z bójských kmenů, který sídlil na jihozápadním Slovensku. Jeho hlavním střediskem bylo oppidum, tedy opevněné sídliště, v místech dnešní Bratislavy. Odtud pochází i většina nálezů. Velký poklad objevený přímo v Bratislavě roku 1942 přinesl mimo jiné do té doby neznámý typ s nápisem MACCIVS a stal se podkladem monografie slovenského numismatika Vojtecha Ondroucha z roku 1958. Jeden biatek s nápisem NONNOS se našel i na oppidu Stradonice v Čechách.
Biateky jsou prvním případem použití písma na území Čech, Moravy a Slovenska, které obývali bójští Keltové, a nesou ho v latince. Nejčastěji se opakuje nápis BIATEC, vedle něj se objevují NONNOS, BVSV, EVOIVRIX, COVIOMARVS, TITTO, COISA, DEVIL, IANTVMARVS, COVNOS, SONNON, FARIARIX, AINORIX a BUSSVMARVS. Co nápisy znamenají, není známo; nejčastěji se v nich vidí jména kmenových vůdců.
Za předlohu dvojportrétu na líci se považuje římský republikánský denár, který roku 70 př. Kr. vydali v Římě mincmistři Q. Fufius Calenus a P. Mucius Scaevola. Nese spojené hlavy Honora a Virtuty, personifikací cti a udatnosti. Podle jiného výkladu byly předlohou punské mince se souběžnými dvojportréty a cválajícím jezdcem, jaké se našly na stradonickém oppidu.
Nápis BIATEC nebo jeho zkratka se vzácně objevuje i na posledních sériích zlatých bójských mušlových statérů. Rub biateku s cválajícím jezdcem a nápisem BIATEC zobrazuje slovenská pětikorunová mince vzoru 1993, vydaná do oběhu 30. dubna 1993.
Vzhled a parametry
Nejčastější typ nese na líci dvojportrét hledící doprava a na rubu jezdce na cválajícím koni, pod nímž je ve výseči nápis BIATEC. Velké stříbrné biateky váží okolo 17 g a mají průměr 24–27 mm; aukční síně je označují jako hexadrachmy bratislavského oppida.
Slovo „biatec“ v aukčním popisu nemusí znamenat nápis na minci. Síně jím označují obecně stříbrné ražby bratislavského oppida, které mohou nést i jiný nápis, například COVNOS nebo SONNON. Zlatý statér s nápisem BIATEC patří k raritám, stříbrné kusy jsou běžnější.