Statér
Statér je antický nominál užívaný v různých řeckých měnových soustavách a později napodobovaný také Kelty. Nešlo o jedinou minci s pevným kovem či hmotností: existují zlaté, elektronové i stříbrné statéry různých standardů. Zlatý statér Alexandra III. z let 336–323 př. n. l. váží v Met 8,59 gramu.
| Hlavní prostředí | antické řecké měnové soustavy |
|---|---|
| Kovy | zlato, elektron i stříbro podle emise |
| Jednotná hmotnost | ne |
| Příklad | Alexandr III., 336–323 př. n. l. |
| Kov příkladu | zlato |
| Hmotnost příkladu | 8,59 g |
| Pozdější napodobeniny | také keltské ražby |
Statér v řeckých soustavách
Statér nebyl jediný nominál s jednotnou celořeckou hmotností. Název označoval hlavní jednotku různých místních měnových soustav a mohl se objevit u mincí ze zlata, elektronu i stříbra. Přesný standard určovala mincovna, období a konkrétní emise.
Zlatý statér Alexandra III. Makedonského z let 336–323 př. n. l. ve sbírce Metropolitního muzea váží 8,59 gramu. Jiné exponáty téhož muzea dokládají stříbrné i elektronové statéry s odlišnými parametry. Číslo 8,59 gramu proto patří pouze k uvedenému kusu.
Řecké statéry byly později napodobovány také keltskými vydavateli. Přejatý obraz se mohl postupně stylizovat a měnit, stejně jako hmotnost a obsah drahého kovu. Označení keltský statér tedy vyžaduje vlastní typologické určení.
Určení konkrétního statéru
Základem je určit oblast, vydavatele a váhový standard. Sleduje se kov, hmotnost, průměr, opis, hlavní motivy a drobné značky v poli. Podobný obraz nemusí znamenat shodnou mincovnu, protože úspěšné typy byly přejímány a napodobovány.
V katalogu má být uvedeno, zda jde o řeckou původní ražbu, místní napodobeninu nebo keltský typ. Bez tohoto rozlišení nelze ke slovu statér přiřadit pevnou hodnotu, ryzost ani hmotnost.