Republikanismus

Republikanismus je politická myšlenka a forma vlády, podle níž stát patří občanům a hlava státu se nedědí, ale volí na omezené období. Název vychází z latinského res publica (věc veřejná). V českých zemích vznikla republika 14. listopadu 1918, kdy Revoluční národní shromáždění sesadilo Habsburky.

Původ názvu latinsky res publica – věc veřejná
Hlava státu volená na omezené období, ne dědičná
Vyhlášení republiky v českých zemích 14. listopadu 1918, Revoluční národní shromáždění, prezidentem zvolen T. G. Masaryk
Volba prezidenta podle ústavy z roku 1920 Národním shromážděním na sedm let
Přímá volba prezidenta České republiky od roku 2013
Republika na mincích ČSR oběžné mince se státním znakem, Masarykův portrét poprvé na pamětní 10 Kč z roku 1928

Historie

Pojem vychází z římské res publica. Římská republika, založená podle tradice vyhnáním posledního krále roku 509 př. n. l., svěřovala moc každoročně voleným úředníkům v čele se dvěma konzuly a senátu. Skončila nástupem Augusta, jehož principát si navenek zachoval republikánské formy.

Ve středověku a raném novověku existovalo republikánské zřízení v italských městských státech, například v Benátkách, Janově a Florencii. Republikánskou teorii rozvíjeli renesanční myslitelé, mezi nimi Niccolò Machiavelli. Spojené nizozemské provincie se roku 1581 odřekly španělského krále Filipa II. a od roku 1588 byly republikou.

Moderní republikanismus, spojený s lidovou suverenitou a psanou ústavou, formovaly americká revoluce – Deklarace nezávislosti z roku 1776 a ústava Spojených států z roku 1787 – a francouzská revoluce, během níž byla roku 1792 vyhlášena první Francouzská republika.

V českých zemích ohlásila republikánskou formu budoucího státu Washingtonská deklarace z 18. října 1918. Národní výbor vyhlásil 28. října 1918 samostatný československý stát, rozhodnutí o jeho státní formě však ponechal Národnímu shromáždění. Revoluční národní shromáždění 14. listopadu 1918 prohlásilo, že habsbursko-lotrinská dynastie ztratila všechna práva na český trůn, vyhlásilo stát republikou a prezidentem zvolilo Tomáše Garrigua Masaryka.

Ústava z 29. února 1920 svěřila volbu prezidenta Národnímu shromáždění na sedm let. Republikánská forma státu přetrvala za druhé republiky, za komunistického režimu, kdy se stát od roku 1960 jmenoval Československá socialistická republika, i po roce 1989. Od 1. ledna 1993 existují samostatně Česká republika a Slovenská republika; českého prezidenta volí od roku 2013 občané přímo.

Republika na mincích

Monarchie stavěla na mince panovníka – jeho portrét, jméno a titul vyjadřovaly, komu patří mincovní právo. V republikách je nahrazují státní symboly nebo alegorie. Za římské republiky nesly mince hlavy božstev a jména úředníků odpovědných za ražbu; portrét žijícího Římana se na mincích ražených v Římě objevil až roku 44 př. n. l. u Julia Caesara, na denárech s opisem CAESAR DICT PERPETVO.

První československou mincí byl dvacetihaléř, vyražený v Kremnici 19. ledna 1921. Oběžné mince první republiky nesly na líci státní znak, ne podobiznu hlavy státu. Prezidentův portrét se objevil jen na pamětních ražbách, poprvé na stříbrné desetikoruně k 10. výročí republiky z roku 1928, kterou navrhl Otakar Španiel; vyraženo bylo 1 000 000 kusů a do oběhu šly 28. října 1928.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet