Republikanismus
Republikanismus je politická myšlenka a forma vlády, podle níž stát patří občanům a hlava státu se nedědí, ale volí na omezené období. Název vychází z latinského res publica (věc veřejná). V českých zemích vznikla republika 14. listopadu 1918, kdy Revoluční národní shromáždění sesadilo Habsburky.
| Původ názvu | latinsky res publica – věc veřejná |
|---|---|
| Hlava státu | volená na omezené období, ne dědičná |
| Vyhlášení republiky v českých zemích | 14. listopadu 1918, Revoluční národní shromáždění, prezidentem zvolen T. G. Masaryk |
| Volba prezidenta podle ústavy z roku 1920 | Národním shromážděním na sedm let |
| Přímá volba prezidenta České republiky | od roku 2013 |
| Republika na mincích ČSR | oběžné mince se státním znakem, Masarykův portrét poprvé na pamětní 10 Kč z roku 1928 |
Historie
Pojem vychází z římské res publica. Římská republika, založená podle tradice vyhnáním posledního krále roku 509 př. n. l., svěřovala moc každoročně voleným úředníkům v čele se dvěma konzuly a senátu. Skončila nástupem Augusta, jehož principát si navenek zachoval republikánské formy.
Ve středověku a raném novověku existovalo republikánské zřízení v italských městských státech, například v Benátkách, Janově a Florencii. Republikánskou teorii rozvíjeli renesanční myslitelé, mezi nimi Niccolò Machiavelli. Spojené nizozemské provincie se roku 1581 odřekly španělského krále Filipa II. a od roku 1588 byly republikou.
Moderní republikanismus, spojený s lidovou suverenitou a psanou ústavou, formovaly americká revoluce – Deklarace nezávislosti z roku 1776 a ústava Spojených států z roku 1787 – a francouzská revoluce, během níž byla roku 1792 vyhlášena první Francouzská republika.
V českých zemích ohlásila republikánskou formu budoucího státu Washingtonská deklarace z 18. října 1918. Národní výbor vyhlásil 28. října 1918 samostatný československý stát, rozhodnutí o jeho státní formě však ponechal Národnímu shromáždění. Revoluční národní shromáždění 14. listopadu 1918 prohlásilo, že habsbursko-lotrinská dynastie ztratila všechna práva na český trůn, vyhlásilo stát republikou a prezidentem zvolilo Tomáše Garrigua Masaryka.
Ústava z 29. února 1920 svěřila volbu prezidenta Národnímu shromáždění na sedm let. Republikánská forma státu přetrvala za druhé republiky, za komunistického režimu, kdy se stát od roku 1960 jmenoval Československá socialistická republika, i po roce 1989. Od 1. ledna 1993 existují samostatně Česká republika a Slovenská republika; českého prezidenta volí od roku 2013 občané přímo.
Republika na mincích
Monarchie stavěla na mince panovníka – jeho portrét, jméno a titul vyjadřovaly, komu patří mincovní právo. V republikách je nahrazují státní symboly nebo alegorie. Za římské republiky nesly mince hlavy božstev a jména úředníků odpovědných za ražbu; portrét žijícího Římana se na mincích ražených v Římě objevil až roku 44 př. n. l. u Julia Caesara, na denárech s opisem CAESAR DICT PERPETVO.
První československou mincí byl dvacetihaléř, vyražený v Kremnici 19. ledna 1921. Oběžné mince první republiky nesly na líci státní znak, ne podobiznu hlavy státu. Prezidentův portrét se objevil jen na pamětních ražbách, poprvé na stříbrné desetikoruně k 10. výročí republiky z roku 1928, kterou navrhl Otakar Španiel; vyraženo bylo 1 000 000 kusů a do oběhu šly 28. října 1928.
