Francouzská republika

Francouzská republikaFrancouzská republika je státní zřízení Francie založené na lidové svrchovanosti, které poprvé vzniklo roku 1792 svržením monarchie. Od té doby se vystřídalo pět republik, přerušených dvěma císařstvími, obnovenou monarchií a vichistickým režimem; dnešní Pátá republika platí od roku 1958.

První republika 1792–1804
Druhá republika 1848–1852
Třetí republika 1870–1940
Čtvrtá republika 1946–1958
Pátá republika od roku 1958
Státní heslo Liberté, Égalité, Fraternité
Desetinný frank od roku 1795, 1 frank = 100 centimů
Euro od 1. ledna 1999, hotovost od roku 2002; 1 euro = 6,55957 franku

Historie

První francouzská republika (1792–1804) vznikla za Francouzské revoluce, když Národní konvent v září 1792 zrušil monarchii. Sesazený král Ludvík XVI. byl popraven v lednu 1793, královna Marie Antoinetta v říjnu téhož roku. Republika se dostala do války s evropskými monarchiemi, které se obávaly šíření revolučních myšlenek. Jakobínská vláda (1793–1794) v čele s Robespierrem zavedla teror proti nepřátelům revoluce.

Po pádu Robespierra vládlo v letech 1795–1799 direktorium, které se potýkalo s politickou nestabilitou a hospodářskou krizí. Generál Napoleon Bonaparte, proslulý vojenskými úspěchy, se v listopadu 1799 chopil moci státním převratem. Za konzulátu (1799–1804) soustředil moc ve svých rukou a roku 1804 se stal císařem, čímž první republika skončila.

Druhá francouzská republika (1848–1852) vznikla únorovou revolucí, která svrhla krále Ludvíka Filipa a zavedla všeobecné volební právo pro muže. Červnové povstání v Paříži roku 1848 bylo krvavě potlačeno. Prvním a jediným prezidentem se stal Louis-Napoleon Bonaparte, synovec Napoleona I. Roku 1851 provedl státní převrat a o rok později se nechal prohlásit císařem jako Napoleon III. Druhé císařství trvalo do roku 1870, kdy byl císař ve francouzsko-pruské válce zajat u Sedanu a Paříž 4. září vyhlásila republiku.

Třetí francouzská republika (1870–1940) se na jaře 1871 musela vypořádat s Pařížskou komunou, kdy radikálové na dva měsíce ovládli hlavní město. Po jejím potlačení se republika ustálila jako parlamentní demokracie s prezidentem v čele státu a vládou odpovědnou parlamentu.

Třetí republika prošla řadou krizí – boulangismem v 80. letech 19. století, Dreyfusovou aférou na přelomu století a první světovou válkou, kterou sice vyhrála, ale za obrovské oběti. Meziválečné období provázela politická nestabilita a hospodářské potíže. Republika skončila roku 1940 porážkou Francie, německou okupací a vznikem kolaboracionistického vichistického režimu.

Čtvrtá republika (1946–1958) vznikla po osvobození. Generál Charles de Gaulle, který vedl prozatímní vládu, z ní v lednu 1946 odstoupil kvůli nesouhlasu s návrhem ústavy; nová ústava byla schválena v referendu v říjnu 1946. Za čtvrté republiky se Francie stala zakládajícím členem Evropského společenství uhlí a oceli (1951) a Evropského hospodářského společenství (1957). Války v Indočíně a Alžírsku vyústily v květnu 1958 v krizi, která republiku ukončila.

Pátá francouzská republika vznikla roku 1958 návratem Charlese de Gaulla k moci během alžírské krize. Nová ústava posílila pravomoci prezidenta a zavedla poloprezidentský systém. De Gaulle ukončil alžírskou válku a Alžírsko získalo roku 1962 nezávislost. Pátou republiku poznamenaly mimo jiné události května 1968; Francie patří k zakládajícím zemím Evropské unie a roku 1999 přijala euro.

Republikánské francouzské mincovnictví

Revoluční mincovnictví první republiky nahradilo královské portréty republikánskými alegoriemi. Rytec Augustin Dupré vytvořil pro stříbrnou pětifrankovou minci skupinu Herkula se Svobodou a Rovností a pro drobné mince hlavu republiky ve frygické čapce. Mince nesly letopočet republikánského kalendáře, který platil až do konce roku 1805.

Frank zavedl zákon z 15. srpna 1795 jako desetinnou jednotku o 100 centimech; frank vážil 5 g a obsahoval 4,5 g stříbra. Od roku 1803 se razila zlatá dvacetifranková mince o hmotnosti 6,4516 g s 5,8065 g ryzího zlata, později zvaná napoleondor. Francouzský frank převzala roku 1832 Belgie a roku 1850 Švýcarsko a roku 1865 se Francie, Belgie, Itálie a Švýcarsko spojily v Latinské měnové unii.

Za třetí republiky nesla líc mincí nejprve hlavu Svobody, znovu se razila pětifranková mince s Herkulovou skupinou a od roku 1898 se na stříbrných mincích objevila Rozsévačka (La Semeuse) Oscara Rotyho. Na rubu bývala hodnota ve věnci.

Za páté republiky nahradil roku 1960 sto starých franků jeden nový frank. Od 1. ledna 1999 přešla Francie na euro v přepočtu 6,55957 franku za euro, mince a bankovky eura obíhají od roku 2002. Původní francouzské strany euromincí nesou Marianne, Rozsévačku a stylizovaný strom se státním heslem Liberté, Égalité, Fraternité.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet