Napoleon III.
Napoleon III. byl synovec Napoleona Bonaparta, první prezident Francie zvolený v přímé volbě a poté její poslední císař. Císařem byl v letech 1852 až 1870 a za jeho vlády vznikla roku 1865 Latinská měnová unie, dohoda o mincích se společnou hmotností a ryzostí. Roku 1870 padl do zajetí u Sedanu.
| Narození | 20. dubna 1808, Paříž |
|---|---|
| Úmrtí | 9. ledna 1873, Chislehurst (Anglie) |
| Prezidentem Francie | 1848–1852 |
| Císařem Francouzů | 1852–1870 |
| Latinská měnová unie | Založena roku 1865, smlouva podepsána 23. prosince v Paříži |
| Příklad zlaté mince | 20 franků, 6,45161 g, ryzost 900/1000; hlava bez věnce 1853–1860, s vavřínovým věncem 1861–1870 |
| Značka pařížské mincovny | A |
| Značka štrasburské mincovny | BB |
Historie
Narodil se roku 1808 jako Karel Ludvík Napoleon Bonaparte. Po dvou nezdařených pokusech o převrat – ve Štrasburku roku 1836 a v Boulogne roku 1840 – strávil roky ve vězení v pevnosti Ham a v exilu. Revoluce roku 1848 mu otevřela cestu zpět a v prosinci téhož roku byl zvolen prezidentem republiky. Ústava mu nedovolovala kandidovat znovu, a tak 2. prosince 1851 provedl státní převrat; po plebiscitu se přesně o rok později stal císařem.
Jeho vláda proměnila Francii hospodářsky. Stavěly se železnice, rozvíjelo se bankovnictví a Paříž dostala podobu, kterou má dodnes – přestavbu vedl prefekt Georges-Eugène Haussmann, který prorazil široké bulváry na místě středověkých uliček.
V zahraniční politice střídal úspěchy s omyly. Krymská válka a podpora sjednocení Itálie mu vynesly prestiž, mexické dobrodružství s císařem Maxmiliánem I. Mexickým skončilo katastrofou. Definitivní pád přinesla prusko-francouzská válka: roku 1870 byl u Sedanu zajat, Francie 4. září vyhlásila republiku a on dožil v Anglii.
Latinská měnová unie
Numismaticky je nejvýznamnější událostí jeho vlády Latinská měnová unie. Smlouvu podepsaly 23. prosince 1865 v Paříži Francie, Belgie, Itálie a Švýcarsko; konferenci předsedal francouzský státník Félix Esquirou de Parieu. Členové se zavázali razit zlaté a stříbrné mince podle společných parametrů, takže francouzský frank, belgický frank, italská lira i švýcarský frank měly stejnou hodnotu a jejich mince se mezi zeměmi volně směňovaly.
Standard byl jednoduchý: zlaté mince a stříbrné pětifranky měly ryzost 900/1000, drobnější stříbrné mince 835/1000 a poměr zlata ke stříbru byl pevně stanoven na 15,5 : 1. Dvacetifrankovka vážila 6,45161 g, pětifrank 25 g a frank 5 g. Později se k unii připojilo Řecko a další státy, mezi nimi Finsko, Srbsko a Bulharsko, převzaly její soustavu bez formálního členství. Pád ceny stříbra přiměl unii roku 1878 zastavit ražbu stříbrných pětifranků a fakticky přejít na zlato; formálně zanikla 1. ledna 1927.
Na francouzských mincích se Napoleonův portrét během vlády změnil: zlatá dvacetifrankovka nese v letech 1853 až 1860 hlavu bez věnce a od roku 1861 hlavu s vavřínovým věncem, což usnadňuje časové zařazení ražby.
