Napoleon III.

Napoleon III. byl synovec Napoleona Bonaparta, první přímo zvolený prezident Francie a poté její poslední císař. Vládl v letech 1852 až 1870 a stál u zrodu Latinské měnové unie – prvního pokusu o společnou evropskou měnu.

Historie

Narodil se roku 1808 jako Ludvík Napoleon Bonaparte. Po dvou nezdařených pokusech o převrat a letech ve vězení a exilu využil revoluce roku 1848 a byl zvolen prezidentem republiky. Když mu ústava zakázala druhé období, provedl roku 1851 státní převrat a o rok později se prohlásil císařem.

Jeho vláda proměnila Francii hospodářsky. Stavěly se železnice, rozvíjelo se bankovnictví a Paříž dostala podobu, kterou má dodnes – přestavbu vedl baron Haussmann, který prorazil široké bulváry na místě středověkých uliček.

V zahraniční politice střídal úspěchy s omyly. Krymská válka a podpora sjednocení Itálie mu vynesly prestiž, mexické dobrodružství s císařem Maxmiliánem skončilo katastrofou. Definitivní pád přinesla prusko-francouzská válka: roku 1870 byl u Sedanu zajat, Francie vyhlásila republiku a on dožil v Anglii.

Latinská měnová unie

Numismaticky je nejvýznamnějším počinem jeho vlády Latinská měnová unie, uzavřená roku 1865 mezi Francií, Belgií, Itálií a Švýcarskem. Země se dohodly na společné hmotnosti a ryzosti mincí, takže francouzský frank, belgický frank, italská lira i švýcarský frank obíhaly navzájem jako rovnocenné.

Standard byl jednoduchý: stříbrné mince o ryzosti 900/1000 a zlaté mince ve stejném poměru, s pevným vztahem mezi kovy. K unii se později přidaly Řecko, Španělsko a další země a systém fungoval desítky let, než ho rozvrátily kolísání ceny stříbra a první světová válka.

Pro sběratele je to vděčná oblast: mince různých zemí se stejnými parametry a odlišnými motivy se dají sbírat jako celek. Francouzské ražby Napoleona III. jsou přitom dostupné – jeho portrét se během vlády měnil od mladého muže s hladkou tváří po staršího císaře s vousy, takže se dají snadno časově zařadit.