Pařížská mincovna

Pařížská mincovna (Monnaie de Paris) je nejstarší francouzská mincovna založená v roce 864, nejstarší kontinuálně fungující instituce ve Francii. Centrum ražby francouzských mincí od středověkých denárů po moderní eura. Pro numismatiku je Pařížská mincovna fundamentální jako kolébka evropského mincovnictví a symbol francouzské státnosti.

Historie Pařížské mincovny

Pařížská mincovna vznikla ediktem Karla II. Holého v roce 864 v královském paláci na ostrově Cité. První ražby byly karolinské stříbrné denáry s monogramem panovníka. Filip II. August centralizoval francouzské mincovnictví do Paříže, která se stala hlavní královskou mincovnou. Svatý Ludvík IX. zavedl systém tournois - pařížská libra se stala standardem. Zlaté écu a franky etablovaly Paříž jako mincovní velmoc.

Za Ludvíka XV. vznikla v letech 1767–1775 na nábřeží Conti na levém břehu Seiny klasicistní budova mincovny od architekta Jacquese-Denise Antoina, která dodnes slouží jako sídlo. Mechanizace ražby pomocí balancéru zrevolucionizovala výrobu. Revoluční assignáty, napoleonské franky, moderní franky až po euro - Paříž razila mince všech francouzských režimů. Pařížská značka A identifikuje metropolitní ražby.

Moderní éra transformovala Monnaie de Paris v kulturní instituci. Od 2007 státní podnik EPIC kombinuje průmyslovou výrobu v Pessacu s uměleckou tradicí v Paříži. Muzeum mincovnictví, výstavy, ateliéry. Ražba francouzských eur, pamětních mincí, medailí, šperků. Export numismatických produktů a know-how. Monnaie de Paris reprezentuje 1150 let kontinuity francouzského státu.