Klasicismus

Klasicismus je umělecký sloh inspirovaný antikou, který vznikl ve druhé polovině 17. století ve Francii a v 18. století se rozšířil po Evropě; jeho pozdní fázi za Napoleona se říká empír. Zdůrazňuje řád, souměrnost a uměřenost. Na mincích se projevil mimo jiné portréty panovníků s vavřínovým věncem.

Trvání 17. až 19. století
Inspirace antické Řecko a Řím
Znaky harmonie, řád, jednoduchost
Na mincích portréty panovníků s vavřínovým věncem, například napoleondory od roku 1807
Vznik Francie za vlády Ludvíka XIV.
Pozdní fáze empír – klasicismus napoleonské doby
Rytci a medailéři Jean Warin, Bertrand Andrieu, Benedetto Pistrucci, v Praze Josef Lerch

Historie

Klasicismus vznikl ve druhé polovině 17. století ve Francii za vlády Ludvíka XIV. Jeho první fáze, v níž se ještě mísí s barokem, se označuje jako barokní klasicismus. Proti baroku a později rokoku stavěl střízlivý rozum, racionalitu a uměřenost. V malířství ho zastupují Nicolas Poussin a Claude Lorrain, v literatuře Pierre Corneille, Jean Racine a Molière; k jeho stavbám patří Louvre a Versailles.

Nový impulz přinesly vykopávky v Herculaneu od roku 1738 a v Pompejích od roku 1748 a spis Johanna Joachima Winckelmanna z roku 1755, podle něhož má umění usilovat o „ušlechtilou prostotu a tichou velikost“. Tato fáze, označovaná také jako neoklasicismus, nastoupila kolem roku 1760 proti rokoku. Patří k ní sochaři Antonio Canova a Bertel Thorvaldsen, malíři Jacques-Louis David a Jean Auguste Dominique Ingres i stavby jako Panthéon v Paříži nebo Kapitol ve Washingtonu. Za Napoleona přešel klasicismus v okázalejší empír, pojmenovaný podle francouzského slova pro císařství.

V českých zemích jsou klasicistními stavbami například Stavovské divadlo v Praze nebo pevnost Terezín; ze sochařů k slohu patřili Josef Malínský a František Xaver Lederer.

Klasicismus na mincích a medailích

Ve Francii stál od roku 1647 v čele mincovny rytec Jean Warin, který znovu zavedl ražbu vřetenovým lisem a jehož portrét Ludvíka XIII. nese louisdor. Za Napoleona nařídil výnos ministerstva financí z 5. srpna 1807 doplnit císařovo poprsí na zlatých dvacetifrankových a čtyřicetifrankových mincích, napoleondorech, o vavřínový věnec. Medailér Bertrand Andrieu (1761–1822), považovaný za obnovitele francouzského medailérského umění po jeho úpadku, dostával v posledních dvaceti letech života od vlády všechny významné zakázky.

V Británii vytvořil Benedetto Pistrucci obraz svatého Jiří zabíjejícího draka, který se poprvé objevil na sovereignu roku 1817 a od roku 1818 na korunce; zlaté sovereigny ho nesou dodnes. V Praze doznívá klasicismus v díle medailéra Josefa Lercha (1793–1859), posledního rytce pražské mincovny do jejího zrušení roku 1857.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet