Ludvík XIV.
Ludvík XIV., zvaný Král Slunce, byl francouzský král z rodu Bourbonů, který vládl v letech 1643 až 1715 – dvaasedmdesát let, nejdéle ze všech evropských panovníků. Od roku 1661 vládl bez prvního ministra, roku 1682 přenesl dvůr do Versailles a razil zlaté louisdory a stříbrná écu.
| Narození | 5. září 1638, Saint-Germain-en-Laye |
|---|---|
| Úmrtí | 1. září 1715, Versailles |
| Vláda | Francouzský král v letech 1643–1715 |
| Osobní vláda | Od roku 1661, po smrti kardinála Mazarina |
| Dynastie | Bourboni |
| Versailles | Sídlo dvora a vlády od 6. května 1682 |
| Mince | Zlaté louisdory, stříbrná écu a jejich díly |
| Přeražby | Od roku 1690 čtyři réformations – nové typy ražené přes starší mince |
Historie
Na trůn nastoupil 14. května 1643 ve čtyřech letech, po smrti otce Ludvíka XIII. V jeho dětství zemí otřásla fronda – povstání parlamentu a šlechty proti královské moci. Královská rodina musela z Paříže dvakrát odejít a Ludvík si z té doby odnesl trvalou nechuť k hlavnímu městu.
Samostatně začal vládnout roku 1661 a odmítl jmenovat prvního ministra. Šlechtu přesunul do Versailles, kde ji zaměstnal dvorským ceremoniálem a odřízl od skutečné moci; správu svěřil úředníkům z měšťanských rodin. Hospodářství řídil Jean-Baptiste Colbert, jehož merkantilistická politika podporovala manufaktury, obchod a stavbu loďstva.
Vládu provázely takřka nepřetržité války. Poslední z nich, válka o španělské dědictví (1701–1714), skončila kompromisem: vnuk Filip zůstal španělským králem, ale koruny Francie a Španělska se nesměly spojit. Francii válka zatížila obrovskými dluhy.
Ediktem z Fontainebleau zrušil roku 1685 nantský edikt. Francii pak opustily statisíce hugenotů, kteří odešli hlavně do Nizozemí, Braniborska-Pruska, Švýcarska a Anglie – i se svým řemeslem. Zemřel roku 1715; přežil syna i vnuka, a trůn proto zdědil pravnuk Ludvík XV.
Mince Krále Slunce
Ludvík XIV. převzal měnu, kterou zavedl jeho otec: zlatý louis d'or z roku 1640 a stříbrné écu, původně zvané louis d'argent, z roku 1641 v hodnotě tří livrů. Na líci nesou portrét krále s opisem LVD XIIII D G FR ET NAV REX, na rubu korunovaný monogram ze zdvojených písmen L nebo korunovaný štít s liliemi. Portrét se během dlouhé vlády několikrát měnil.
Nejzajímavější stopou jsou přeražby, francouzsky réformations. Od roku 1690 musely být staré mince odevzdány v mincovně za dosavadní hodnotu a bez přetavení se přerazily novým typem s vyšším kurzem v livrech. Za Ludvíka XIV. proběhly čtyři takové přeražby a na mnoha kusech je pod novým obrazem patrná původní ražba. Každou odlišuje drobná značka, například hvězda nebo trojlístek. Zisk připadl králi, ztrátu nesli držitelé mincí – byla to skrytá daň.
Mincovnu označuje písmeno – A je Paříž, B Rouen. Za Ludvíka XIV. se přidělení písmen ještě měnilo a s dobýváním nových území vznikaly další královské mincovny, například roku 1685 v Lille s dvojitým písmenem LL.