Anglie
Anglie je největší a nejlidnatější ze čtyř zemí Spojeného království, ležící na jihu a ve středu ostrova Velká Británie, s hlavním městem Londýnem. Při sčítání roku 2021 měla 56,5 milionu obyvatel, 84 % obyvatel státu. Platí se v ní librou šterlinků, bankovky vydává Bank of England.
| Postavení | jedna ze čtyř zemí Spojeného království, bez vlastního parlamentu a vlády |
|---|---|
| Hlavní město | Londýn |
| Obyvatelstvo (sčítání 2021) | 56 490 048 |
| Měna | libra šterlinků |
| Emisní banka | Bank of England, založena 1694, státní od 1946 |
| Ražba mincí | Royal Mint, od roku 1968 v Llantrisantu ve Walesu |
| Spojení se Skotskem | 1. května 1707, Akty unie |
Historie
Anglie se jako politický celek začala formovat po konci římské vlády v Británii, kdy zde vznikla řada anglosaských království. Ta spolu soupeřila a čelila vikinským nájezdům. Jádrem odporu se stal Wessex pod vládou Alfréda Velikého a roku 927 sjednotil anglická území jeho vnuk Athelstan, první král Angličanů.
Roku 1066 Anglii dobyl normandský vévoda Vilém I. Dobyvatel, který vyměnil domácí aristokracii a posílil královskou správu. Ve středověku se rozvíjelo anglické právo a z královské rady se vyvinul parlament; jedním z kořenů omezení panovnické moci se stala Magna charta z roku 1215.
Za Jindřicha VIII. se Anglie odtrhla od Říma a vznikla anglikánská církev; zákony z let 1535–1542 byl do anglického království plně začleněn Wales. Za Alžběty I. se země stala námořní mocností. V 17. století vyústily spory krále s parlamentem v občanskou válku, popravu Karla I. roku 1649 a období republiky, které skončilo obnovou monarchie roku 1660.
Od roku 1603 sdílela Anglie panovníka se Skotskem a 1. května 1707 se s ním Akty unie spojila v Království Velké Británie. Pojem Anglie od té doby označuje zemi uvnitř britského státu, nikoli samostatný stát. V 18. a 19. století patřila Anglie k hlavním centrům průmyslové revoluce.
Peníze v Anglii
Hlavní mincí byl od anglosaské doby stříbrný penny se jménem krále a zpravidla i mincíře; za krále Edgara Mírumilovného na počátku 70. let 10. století dostal jednotný obraz a jméno mincovny. Od roku 1279 se ražba soustředila do londýnského Toweru. Eduard III. zavedl v letech 1344–1346 první zlatou minci raženou ve velkém, noble, a Jindřich VII. roku 1489 zlatý sovereign v hodnotě jedné libry. Od roku 1662 se všechny mince razí strojově.
Od roku 1707 platí v Anglii britské mince. Razí je Royal Mint, která se roku 1812 přestěhovala z Toweru do nové budovy na Tower Hill a od roku 1968 se postupně přesunula do Llantrisantu ve Walesu; poslední mince v Londýně byla vyražena v listopadu 1975. Bankovky v Anglii vydává Bank of England, kterou roku 1694 založil skotský bankéř William Paterson; od roku 1946 je státní institucí a má monopol na vydávání bankovek v Anglii a Walesu.
