Anglikánství

Anglikánství je křesťanská tradice, která vznikla v 16. století odtržením anglické církve od papeže za Jindřicha VIII. Spojuje biskupské uspořádání a liturgii katolické tradice s reformačním učením. Anglikánské společenství dnes tvoří 47 členských církví v čele s arcibiskupem z Canterbury.

Vznik 1534, zákon o nadřazenosti (Act of Supremacy) prohlásil Jindřicha VIII. nejvyšší hlavou anglické církve
Ustálení alžbětinské náboženské urovnání (1559), panovník nejvyšším správcem církve
Bohoslužebná kniha Kniha společných modliteb, první vydání 1549, sestavil arcibiskup Thomas Cranmer
Duchovní hlava společenství arcibiskup z Canterbury, první mezi rovnými
Anglikánské společenství 47 členských církví, ustaveno na Lambethské konferenci 1867
Souvislost s mincemi titul obránce víry, zkratka F D nebo FID DEF na britských mincích od roku 1714

Historie

Anglikánství je spojené s náboženskými a politickými změnami v Anglii 16. století. Rozhodující krok učinil Jindřich VIII., který se dostal do sporu s papežem a roku 1534 si nechal parlamentem zákonem o nadřazenosti potvrdit postavení nejvyšší hlavy anglické církve. Církev si zachovala řadu tradičních forem, ale přestala uznávat papežskou autoritu. Krok měl i mocenský a majetkový rozměr, protože změnil správu církevních statků a vztah koruny k duchovenstvu.

Skutečná reformace přišla až za Eduarda VI. (1547–1553). Arcibiskup z Canterbury Thomas Cranmer tehdy roku 1549 sestavil první Knihu společných modliteb, bohoslužebnou knihu v angličtině. Za Marie I. Tudorovny se země krátce vrátila ke katolictví. Trvalý rámec dala církvi až Alžběta I. náboženským urovnáním roku 1559: obnovila anglickou církev a přijala titul nejvyšší správkyně církve. Zachovala biskupské uspořádání a část tradice a zároveň zakotvila reformační učení i odmítnutí papežské autority.

V dalších staletích se v anglikánství vyvinuly různé proudy. Jedny zdůrazňují kontinuitu s katolickou liturgií a svátostmi, jiné protestantský důraz na Písmo a prostší bohoslužbu. Označení via media, střední cesta mezi katolictvím a protestantismem, se pro anglikánství objevuje od roku 1627.

S britskou námořní a koloniální expanzí se anglikánství rozšířilo do Severní Ameriky, Afriky, Asie i Oceánie, kde vznikly samostatné místní církve. Jejich společenství se formálně ustavilo roku 1867 na první Lambethské konferenci v Londýně, kterou svolal canterburský arcibiskup Charles Longley. Anglikánské společenství nemá ústřední vedení, jaké zná katolická církev: arcibiskup z Canterbury je v něm prvním mezi rovnými bez pravomoci nad církvemi mimo Anglii.

Učení, bohoslužba a titul na mincích

Anglikánství drží historickou trojí službu biskupů, kněží a jáhnů a apoštolskou posloupnost biskupů. Bohoslužba vychází z Knihy společných modliteb, jejíž jazyk ovlivnil angličtinu i kulturu anglicky mluvícího světa.

S náboženským vývojem souvisí titul obránce víry (Fidei Defensor). Udělil ho Jindřichovi VIII. roku 1521 ještě papež Lev X. za spis na obranu sedmi svátostí; po roztržce s Římem mu ho papež odňal a roku 1543 ho králi a jeho nástupcům znovu přiznal parlament. Zkratka F D nebo FID DEF je na britských mincích od roku 1714, od vlády Jiřího I., a nesou ji i dnešní mince. Když ji Královská mincovna roku 1849 vynechala na novém florinu spolu se slovy Dei gratia (z Boží milosti), vyvolal takzvaný bezbožný florin takové pohoršení, že byl nahrazen.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet